Klausova amnestie: pětina vězňů se vrátila za mříže

Amnestovaní vězni spáchali na svobodě přes pět tisíc trestných činů. Většinou se jedná o krádeže, za které se zloději postupně vrací zpět za mříže. Zatím se z šeti a půl tisíc amnestovaných vězňů vrátilo skoro dvanáct set, ale číslo není zdaleka konečné. Recidiva dosáhne totiž nejvyššího bodu po dvou letech.

V lednu 2013 bylo propuštěno z vězení na základě prezidentské amnestie Václava Klause šest a půl tisíc trestanců a dalších téměř dvacet tisíc jich tam vůbec nenastoupilo, i když už byli odsouzeni. Sedmnáct měsíců po amnestii se neustále do vězení vrací zpátky ti, které prezident omilostnil.

První vlnu navrátilců zaznamenaly věznice záhy po propuštění a nejvyšší příliv nových vězňů byl v březnu a v listopadu 2013, ale podle zprávy ministerstva spravedlnosti lze nejvyšší vrchol očekávat až po dvou letech, tedy až na konci roku letošního. Recidiva totiž podle informací úseku vězeňství a trestní politiky začíná zpravidla po šesti měsících po propuštění a kulminuje ve druhém roce.

Zpět za mříže za krádeže

Zatím se zpět za mříže vrátilo 1172 propuštěných, a to ze 70 % procent za trestnou majetkovou činnost. Od ledna do prosince 2013 stihli konkrétně amnestovaní vězni spáchat 5294 trestných činů a z toho bylo přes tři tisíce krádeží. Do vězení se však vrací opět ti samí, kteří byli zavření opakovaně. Čtvrtina z navrátilců byla ve vězení více než pětkrát a polovina z nich alespoň třikrát. Za celý rok 2013 nahradilo šest a půl tisíc amnestovaných přes devět tisíc nových vězňů a 13 % procent z nich jsou právě amnestovaní vězni. Nelze však ze statistik zjistit, kolik je jich z těch 20 tisíc, kteří se za mříže díky amnestii vůbec nedostali.

Důvod je ten, že před amnestií byla vytíženost věznic 130 % a amnestie ji snížila na 100 %, takže žádná velká úspora nevznikla.

Ministerstvo spravedlnosti po amnestii doufalo, že díky snížení počtu vězňů výrazně ušetří, například tím, že se sníží spotřeba potravin či energií. Zavřeny byly také čtyři věznice, Velké Přílepy, Poštorná, Vyšní Lhoty a Drahonice. „Došlo k jejich zakonzervování, udržují se a v případě potřeby budou k dispozici,“ řekla Kristýna Recinová z Vězeňské služby ČR.

Personál, který v těchto zařízeních pracoval, byl buď propuštěn, stáhl se na jiné pobočky, nebo mu byla nabídnuta místa v jiném regionu. Výdaje však ani tak příliš neklesly. „Důvod je ten, že před amnestií byla vytíženost věznic 130 % a amnestie ji snížila na 100 %, takže žádná velká úspora nevznikla,“ uvedla Recinová. V současné době je za mřížemi přes sedmnáct tisíc vězňů, a tak jsou věznice znovu plné.