1

Slavit 8. května v Polsku by bylo perverzní

Témata: ,

„Konec války přijala Varšava lhostejně. U nás se nemění nic“ – poznamenal ve zprávě pro Londýn Stefan Korboński, poslední zmocněnec exilové vlády pro okupovaná území dne 8 května 1945. Po 71 letech je situace velmi podobná: 8. května je datum, které prochází nad Vislou de facto bez povšimnutí.

Byla to jedna z kulturních odlišností, která mě nejvíce praštila do očí a nepřestala udivovat: pieta s níž je v Česku konec války celebrován a důsledná snaha odlišit „osvobozující“ Rudou armádu z roku 1945 od té „okupující“ o dvě desetiletí později. Česky příběh je v tomto ohledu „jednodušší“ než ten polský. Zatímco se v Praze Rusové vítali s rozkvetlými šeříky, kteří – je třeba zdůraznit – přišli a za chvíli opět odešli (ač si sebou vzali i veškeré zástupce „bílé“ ruské emigrace), v Polsku ve stejných dnech na mnoha místech zuřily otevřené střety mezi odbojovými jednotkami a vojsky NKVD podporovanými polskými odchovanci Stalina.

Rozdíl byl především v přístupu „osvoboditelů“ k polské a české státnosti. Zatímco v Česku byla zachována kontinuita a – až na Podkarpatskou Rus – i územní integrita, Stalin – jak v nedávném rozhovoru pro Dějiny a současnost poznamenal historik Maciej Korkuć – se nepokoušel „ovládnout dávné Polsko“, ale vytvořil si nové, „alternativní Polsko“ s novým územím, zcela novým etnickým a třídním rozdělením, novými symboly a mocenskou elitou. K tomuto muselo být „staré Polsko“ nemilosrdně vymazáno z mapy. Většinu práce zde odvedl Hitler, jehož plány se alespoň v té destruktivní části moc nelišily. Koneckonců své dílo začali oba společně v letech 1939 – 1941.

Nedávno se stala hitem sociálních sítí „scénka“, v níž se lídr Nočních vlků posmívá novináři, který mu tvrdí, že byl Sovětský svaz Hitlerovým spojencem. Nelze vyloučit, že Alexandr Zaldostanov tomu upřímně věří: období 1939 – 1941, tedy spojenectví obou totalitních režimů v díle zotročení středo-východní Evropy, je velmi pečlivě vymazávána vzpomínka. Válka začala až v červnu roku 1941, přepadením Sovětského svazu, jak koneckonců se zřejmě snaží dokázat i Česká televize, která jako na běžícím pásu vysílá sovětská a ruská hraná a dokumentární díla o „velké vlastenecké válce“. Absurditu videu s vůdcem Nočních vlků přidala i skutečnost, že byl natočen v Brestu, tedy v místě, kde se 22. září 1939 konala slavnostní přehlídka vítězných armád hnědé a rudé totality…

I dva měsíce z léta 1944, kdy Sověti nečinně přihlíží potlačování Varšavského povstání, nelze popsat jinak, než jako nevyřčené pokračování paktu Ribbentrop – Molotov. Po jeho skončení už stačilo dorazit zbytky konspirace a zatknout postupně všechny zástupce legitimních státních orgánů, kteří nestihli uniknout na Západ. Když se v Evropě slavil konec války, už seděli všichni nejvyšší představitelé civilní administrativy v moskevských věznicích.

Toto všechno způsobuje, že by bylo v Polsku slavení 8. května věru perverzní činnost. Samozřejmě se kvůli tomu ztrácí i spousta věcí, které by ztracené být neměly: třeba tragické a hrdinské příběhy vojáků polských jednotek bojujících po boku Rudé armády – Poláků ze sovětských lágrů nebo z vyvražďovaných vesnic na Volyni. Dokud bude druhá světová válka, a paměť o ní, kladivem v rukou vládců Kremlu, nebudou bohužel jejich oběti zřejmě připomínány tak, jak by si zasloužily.

Z nového čísla Otroci ideologických balíčků. Ztráta schopnosti vybočit ze svého davu a svobodně myslet

Echo týdne: Kluzký svah, třetí poločas a pracovní úraz ● Esej: Koněv v San Franciscu ● Svět: Christine Lagardeová a úpadek západní civilizace ● Civilizace: Jak dobře vydělávat on-line ● Recenze: Ke hvězdám raději mlčky

Všude hledám Tolkiena Varování politologa Patricka Deneena
Mučení, které jen tak neskončí Václav Marhoul a jeho adaptace knihy Nabarvené ptáče

/
Autor je polský politolog a publicista

Absolvent FF UK a FSV UK. Píše o Polsku a okolí, především v historických a kulturních souvislostech. Pracuje jako vedoucí programového oddělení Polského institutu v Praze, ale na blogu vyjadřuje pouze své soukromé názory. Publikoval mj. Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení (2010) a Jagellonské dědictví. Kapitoly z dějin středo-východní Evropy (2012).

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.