2 KRÁTERY NA SIBIŘI

Vědci už vědí, co způsobuje tajemné sibiřské krátery

NOVÉ

Ruští vědci zveřejnili první výsledky svého zkoumání záhadného kráteru na sibiřském poloostrově Jamal. Ten byl objeven v polovině července. Podle nich je pravděpodobné, že za vznik kráteru může uvolňování metanu v důsledku tání permafrostu a následný výbuch tohoto plynu, píše mezinárodní vědecký týdeník The Nature.

Měření odhalilo nezvykle vysoké množství metanu uvnitř kráteru, uvedl Andrej Plekhanov z Vědeckého centra arktických studií. ,,Běžná hodnota koncentrace tohoto plynu je jen 0,000179 %, avšak v kráteru jsme naměřili dokonce 9,6 %,“ dodal Plekhanov, který výzkumnou expedici vedl.

Pro definitivní potvrzení hypotézy je podle Plekhanova nutné provést měření hodnoty metanu ve stěnách kráteru. To však bude poměrně obtížné vzhledem k tomu, že okraje kráteru pomalu tají a hroutí se dovnitř kráteru.

Čtěte také: VIDEO: Vědci zkoumají záhadný kráter 'na konci světa'

Tým vědců kolem Plekhanova je přesvědčen, že kráter vznikl vlivem netradičně teplých letních měsíců v letech 2012 a 2013. Průměrné teploty tehdy činily 5 °C. Vlivem rostoucích teplot věčně zmrzlá půda taje, dochází k uvolňování metanu a vzniku bublinek tohoto plynu pod ledem rozmrzajícího permafrostu.

V sibiřském permafrostu se nachází obrovská ložiska metanu, který tvoří takzvané hydráty. Tento plyn je za určitých nízkých teplot stabilní. Při oteplování permafrostu však dochází k uvolňování metanu a jeho erupci.

Také další vědci se nezdráhají za příčinu vzniku kráteru označit globální oteplování. Za poslední dvě desetiletí se totiž teplota permafrostu v hloubce dvaceti metrů zvýšila o celé 2 °C, poznamenal geochemik Alfred Wegener z Institutu v německé Postupimi. Larry Hinzman, hydrolog Univerzity na Aljašce, proto varuje, že by se krátery takovýchto rozměrů v oblastech s věčně zmrzlou půdou mohly stát běžným jevem.

Čtěte také: Nejdřív kouř, pak záblesk. K záhadnému kráteru přibyly další dva

Místní pastevci sobů objevili v uplynulých týdnech na Sibiři další dva menší krátery. Vědci se v reakci na tyto objevy obávají dalšího oteplování a uvolňování metanu, což by mohlo vážně ohrozit místní obyvatele a také tamní průmysl. Ve vzdálenosti pouhých 30 kilometrů se totiž nachází rozsáhlé Bovanenkovo ložisko zemního plynu.

Ruský tým vědců z toho důvodu navrhl, aby byly provedeny preventivní vrty do permafrostu za účelem umělého uvolnění tlaku. Larry Hinzman ale oponuje, že to by bylo extrémně náročné, ba přímo neproveditelné.