Poslanci žádají hlavu šéfa finanční správy. Kvůli zajišťovacím příkazům

Finanční správa by měla využívat zajišťovací příkazy jen výjimečně a posuzovat jejich dopad na podnikatele. Úřad k tomu dnes vyzval zhruba po dvouhodinové diskusi sněmovní rozpočtový výbor hlasy všech přítomných členů. Zejména z opozice ale zněly i výzvy ke konci generálního ředitele finanční správy Martina Janečka. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) správu hájil, mluvil o mediální štvanici vůči ní.

Poslanci se zajišťovacími příkazy opět zabývali kvůli podezřením z jejich nadužívání nebo i zneužívání. „Faktická likvidace daňových subjektů není v souladu se zájmy státu,“ uvedl předseda výboru Václav Votava (ČSSD), jenž usnesení navrhl.

Členové výboru volali po přiměřeném využívání příkazů, tedy poměrně razantního nástroje finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. „Měla by to být jen záchranná brzda, za níž se tahá ve zcela výjimečných případech,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Kritika se snášela na Janečkovu hlavu, jenž na ni ale přímo nereagoval. „Za panem generálním ředitelem jsou prohrané soudní spory a zničené firmy,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Pilný ale poukazoval na navrhovanou změnu metodiky využívání zajišťovacích příkazů i případnou změnu zákona, jež by k příkazům zavedla alternativu. „Řešit problém je důležitější než osoba generálního ředitele finanční správy,“ uvedl ministr.

Poslanci navrhované úpravy ohledně vydávání zajišťovacích příkazů vesměs ocenili. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš také uvedl, že chápe dřívější Pilného omluvu za pochybení finanční správy jako gesto, že dosavadní praxe nebyla v pořádku. Ministr ale trval na tom, že neoprávněných případů využití příkazů bylo velmi málo.

Výbor v usnesení například uvedl, že finanční správa by měla v souvislosti s vydáním příkazu dát přednost zřízení zástavního práva k majetku firmy před jeho exekučním prodejem. V případech, kdy správa nezjistí snahy o vyvádění majetku a firma spolupracuje, by měla stanovovat daň spíše standardním způsobem. Ministr financí by měl podle poslanců provést rozbor opatření, které by vedly k vyšší ochraně firem před následky zajišťovacích příkazů, například včasnou soudní ochranou.

Nynější debata kolem příkazů souvisí také s nahrávkou, na níž hovoří předseda hnutí ANO Andrej Babiš o společnosti FAU, která skončila po zásahu finanční správy v konkurzu. Do insolvence se FAU dostala loni v říjnu, o dva měsíce později ji soud poslal do konkurzu. Babiš byl tehdy ministrem financí. FAU má sklad pohonných hmot v areálu přerovské firmy Precheza, jež patří do holdingu Agrofert, který donedávna Babiš vlastnil.

Výbor uzavřel také debatu o vydávání jednokorunových dluhopisů, jejichž výnosy nepodléhají dani. Jednou z firem, které tuto možnost v minulosti využily, byl Agrofert. Obligace koupil Babiš. Kvůli kauze ho premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechal v květnu odvolat z čela ministerstva. Finanční správa nedávno oznámila, že prověří všechny emise, jde o více než 1500 firem a osob. Už padla i trestní oznámení. Někteří poslanci mluvili o „veletoči“, když Janeček zprvu plošnou prověrku odmítal. Janeček v tomto případě obrat připustil, když původně prý říkal, že firmy jsou kontrolovány standardně.