Pohraničníci vztyčili u hranic komunistický pomník. ‚Existuje jen totalita peněz.‘

Vrchol Dyleň nedaleko Dolního Žandova zdobí komunistické sousoší pohraničníka se psem. Vztyčit jej tam nechal Klub českého pohraničí (KČP), sousoší podle něj mělo připomenout zásluhy při obraně hranic během komunistického režimu. Kvůli umístění pomníku se zvedla vlna kritika a vznikla také petice za jeho odstranění, protože propaguje totalitní režim. Nevole se obrátila také proti městu Cheb, které sochu organizaci zápůjčilo. Iniciátor vztyčení sousoší a předseda KČP Milan Richter považuje za jedinou totalitu, totalitu peněz. Pomníkem prý chtějíuctít statečnost a obětavost lidí, kteří na hranicích nasazovali život, suverenitu státu a také samotné dílo, jehož autorem je národní umělec.

„V tomto aktu instalace, který je prezentován jako úcta obětem strážců hranic, dochází k naprostému zvrácení v posouzení předešlé doby komunismu, popření role vrahů a umožnění jakési jejich společenské satisfakce a dokonce glorifikace,“ píše se v petici proti umístění sochy, která žádá okamžité odstranění „pseudopomníku strážců komunistických hranic“.

Sousoší, které má název Na stráži míru, nechal KČP vztyčit na soukromém pozemku na vrcholu Dyleň poblíž Dolního Žandova v Karlovarském kraji. Pozemek patří jednomu z iniciátorů vztyčení sochy podplukovníkovi někdejší ČSLA Antonínu Hofmannovi.

„Naším zájmem je obhajoba historické pravdy. I toto hojně navštívené shromáždění je důkazem, jak po ní lidé touží. A my se nemáme za co stydět,“ uvedl na slavnostním odhalení sochy předseda Národní rady KČP a iniciátor vztyčení sousoší Milan Richter podle serveru Haló noviny, který o události s velkým nadšením jako jediný informoval.

Podle Klubu českého pohraničí jde o vyjádření úcty pohraničníkům, i suverenitě státu. „Vyjadřuje to hrdost na službu těch,kteří na hranicích pokládali životy. Sousoší také vyjadřovalo suverenitu republiky. Tu suverenitu, kterou jsme při převratu v roce 89 ztratili,“ uvedl pro server ECHO24 Richter.

„Jediná totalita je totalita peněz“

S jeho obhajobou pomníku ale řada lidí nesouhlasí. Pod petici, která vztyčení sochy popisuje jako „akt zvrácenosti starých komunistů“ se podepsalo více než čtyři sta sta lidí, k protestu se připojil také historik Petr Blažek.

„Otázkou je, zda vztyčení sochy a oslava v komunistickém tisku není trestným činem, protože tu máme paragraf, který se týká podněcování k nenávisti. A je pro mě překvapením, že ještě nikdo nepodal trestní oznámení na radní, kteří to dovolili,“ uvedl serveru ECHO24 historik z Ústavu totalitních režimů Pavel Blažek.

Sousoší bylo umístěno v depozitáři města Chebu a o jejím zapůjčení KČP rozhodli radní, koalice se zde sestává z ČSSD, ANO a KSČM. Podle tiskové mluvší radnice Simony Liptákové byla během jednání nad sousoším shoda. „Kdyby došlo k nějaké kontroverzi, tak by se to určitě řešilo,“ uvedla serveru ECHO24 tisková mluvčí Simona Liptáková.

Radnice v Chebu označilo kritiku za kampaň. „Na Facebooku jsme zaznamenali negativní kampaň. Je to ale názorový problém a kritika nebyla velká. Ta zápůjčka byla udělána s tím, že chceme podpořit historii a ukázku ochrany hranic. Nemělo to žádný jiný podtext,“ dodala Liptáková.

S kritikou, která se týká propagace a oslavy totalitního režimu ale Richter polemizuje. „Pojem totalita je široký pojem. Tady vznikl lidově demokratický stát v demokratických volbách. Byl to mezinárodně uznaný stát. Já považuji za největší totalitu totalitu peněz,“ uvedl serveru Richter, podle kterého se klubu nedaří tento názor prosazovat dostatečně nahlas.

Další iniciátor vztyčení sochy, předseda místní organizace v Dolním Žandově Jakub Gašparík odmítl o kritice mluvit. „Nemůžete mi položit otázky, protože o tom informujete neobjektivně a děláte kolem toho humbuk. Nebudu se s vámi o tom bavit,“ řekl serveru ECHO24 Gašparík.

Klub je přitom významně napojen na Komunistickou stranu Čech a Moravy. „Klub má stejné sídlo jako KSČM, už to ukazuje na jistou provázanost mezi stranou a organizací,“ uvedl pro server ECHO24 historik Pavel Blažek. „Pamatuji si, že jsem byl hostem v pořadu u Michaely Jílkové spolu s místopředsedou KSČM Skálou. Každý jsme si mohli přivést hosta, on si pozval předsedu Klubu českého pohraničí pana Richtera,“ dodal Blažek, podle kterého dostává v poslední době organizace více prostoru a vztyčení sochy je toho podle něj důkazem.

Střílení do lidí a stovky mrtvých

Pohraniční stráž vznikla na počátku 50. let a jejím úkolem bylo hájit výdobytky socialismu, vysvětluje Blažek. V roce 1951 se začali budovat proslulé zátarasy, byly tam natažené dráty s elektrickým proudem, vytvářela se různá minová pole, signalizační zařízení a podobně,“ popisuje ochranu hranic Blažek.

Taková obrana hranic podle Blažka fungovala jen na hranici se Západním Německem a později Rakouskem. Šlo tak jasně o zabránění odchodu na Západ. V 60. letech se pak podle Blažka přestal proud používat a spíše se do „narušitelů“ střílelo. Podle údajů zemřelo rukou pohraničárů přibližně 450 lidí. Podle Blažka bylo ale ještě více obětí na straně strážců hranice.

Podle Richtera ale historici dějiny zkreslují. „Já jsem sám u pohraniční stráže sloužil. Použití střelné zbraně byla až poslední varianta, předcházela jí řada varování. Ty řeči o střelbě do lidí nejsou pravdivé,“ uvedl Richter.

Socha se vrátí do depozitáře

Kvůli velké kritice se sousoší vrátí zpět do dvora františkánského kláštera, kde byla umístěna před tím. „Pan Hofmann zaslal dopis, že si přeje vrátit sochu zpět městu,“ vysvětlila Liptáková, podle které reagoval na kampaň, která se kolem výpůjčky rozběhla.

Podle Richtera na Hofmana totiž lidé kvůli soše začali nepřiměřeně útočit. „Chodily mu sms a emaily, které útočily na jeho osobu. Proto ho i rodina žádala, aby sochu dal pryč,“ řekl Richter. Socha by se podle Liptákové měla vrátit na své původní místo do dvou měsíců.

Richter ale dodává, že klub chtěl mimo jiné také uctít dílo významného umělce. „Jan Hána byl národním umělcem a to sousoší je památkou. Chtěli jsme to dílo uctít, mělo by stát na svém místě u hranic. A o to budeme bojovat donekonečna,“ dodal Richter.