1

Jak proběhne masakr podnikatelů

Témata: ,

V Česku ubylo skoro dvacet tisíc podnikatelů, kteří někoho zaměstnávají. Proti minulému roku je jich méně o jedenáct procent. Mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová nechce údaje jakkoli vykládat: „To je záležitostí analytiků,“ uvedla.

Tak tedy není třeba pro odpověď chodit daleko. Skončili podnikatelé, kteří odmítli šikanu ministerstva financí, nastolenou počátkem roku v podobě kontrolních hlášení tržeb. Opatření, které mělo zvednout výběr DPH, ho naopak snížilo pod úroveň růstu maloobchodních tržeb, to už je známo. Pokud však mělo likvidovat konkurenci velkých firem, jak se mnozí obávali, tak se osvědčilo. Údaje o podnikatelích ze třetího čtvrtletí přišly právě včas, aby připomněly, že nějaký a zřejmě větší efekt na pracovním trhu budou mít také registrační pokladny, které se u poloviny živnostníků zavedou v prosinci a březnu. Zřejmě se naplní zkušenosti z jiných zemí, kde se ukázalo, že změny při výběru daní zasáhnou malé podnikání víc než nejhorší krize.

Není jen Chorvatsko

Pracovní trh se mění v celé Evropě, vznikají nové a pružnější formy zaměstnávání. Mezi ně se počítá i přechod dosavadních zaměstnanců na volnou nohu, tedy do vlastní živnosti. Eurostat v údajích za první pololetí tvrdí, že tento trend nesledují kromě trvalou krizí postiženého Řecka a speciálního švýcarského případu pouze čtyři země, Chorvatsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko. Vesměs jde o státy, které zaváděly registrační pokladny. Pokladny on-line napojené na finanční úřad mají už čtvrtým rokem v Chorvatsku, letos se k nim přidalo Slovinsko, Češi tedy budou třetí. Portugalci zavedli předloni a Rumuni letos pokladny s off-line připojením, které umožňují úřadům namátkovou kontrolu přes internet. Dopady na počet živnostníků jsou obdobné. V Chorvatsku jejich počet klesá už čtvrtým rokem a od zavedení pokladen se jejich počet snížil o 37 procent, tedy o 64 tisíc. Ještě letos je pokles desetiprocentní. V Portugalsko ubyla za tři roky pětina živnostníků, ve Slovinsku jich je o patnáct procent méně než loni, v Rumunsku o pět procent.

Lépe se s pokladnami vyrovnali podnikatelé se zaměstnanci, kteří letos víceméně drží úroveň z minulého roku, jenom v Rumunsku s tradičně slabým soukromým sektorem jich ubylo patnáct procent.

S nároky státní správy se vyrovnali i rakouští podnikatelé, kteří musí na off-line pokladnách účtovat od května. Přesto se u našich jižních sousedů zastavil dosavadní nárůst živností a nových firem.

Zkušenosti ze sousedství ukazují, že i Čechy čeká nějaký náraz, který může být zesílen tím, že se před pokladnami zavedlo kontrolní hlášení. Přesto není předem jasné, o jaký náraz půjde, protože záleží na vyspělosti pracovního trhu, podnikatelského sektoru a nakonec i míře důvěry ve společnosti. Podnikatelé v Rakousku intervenci Finanční správy vydrželi, jejich nespokojenost „jen“ zvýšila šance kandidáta radikální pravice v prezidentských volbách. V Rumunsku se hroutí podnikání jako takové, Chorvatsko zmrazilo alternativní pracovní trh. V Česku neexistuje jediná studie, která by předpověděla, jak zareagují zdejší živnostníci a pracovní trh jako celek.

Kdo jsi schopný, odejdi

V žádné ze zmíněných zemí se nenaplnilo očekávání, které sdílí pilíře zdejší vládní koalice, konkrétně velkopodnikatel Andrej Babiš a odborářská lobby v ČSSD. Někdejší živnostníci a podnikatelé byli s očekáváním vyhlíženi ve velkých továrnách a koncernech, aby v časech stárnutí populace oživili jako nová krev řídnoucí stavy zaměstnanců, exodus se přesto nikde nekonal.

Nejmenší byla v tomto ohledu očekávání v Rakousku, kde je také nejmenší zklamání. U jižních sousedů roste nezaměstnanost pod tlakem ekonomické migrace z východu, omezením prostoru pro vznik živností se jenom ztratila jedna z možností, jak počet lidí bez práce snížit.

V Chorvatsku, Slovinsku, Portugalsku a Rumunsku ovšem podnikatelů významně ubylo a Eurostat ukazuje, že našli jinou cestu. Chorvatsko má třetí nejvyšší nezaměstnanost v Evropské unii, proto není divu, že se v současné konjunktuře zvýšila za posledních dvanáct měsíců nabídka zaměstnaneckých míst o dvacet tisíc. Ovšem čtyřicet tisíc Chorvatů odešlo do ciziny a dá se předpokládat, že šlo o podnikavější občany, kteří právě zavřeli živnost. Chorvatsku se podobá situace na portugalském pracovním trhu. Po prvních měsících zkušenosti s pokladnami ubylo ve Slovinsku jedenáct tisíc podnikatelů a stejný počet Slovinců odešel pracovat do zahraničí. Nejradikálnější je pochopitelně Rumunsko. Do ciziny odešlo dvě stě tisíc Rumunů a jistě by se mezi nimi našla značná část ze sta tisíc podnikatelů, kteří zavřeli své firmy. Rumunsko je příkladem země, kde prudce klesá zaměstnanost i nezaměstnanost.

Pokladny měly ve zmíněných zemích ještě jeden důležitý efekt, když je zbavily nejaktivnější části populace. Češi dosud opouštějí republiku minimálně, v první polovině roku jich byly dva tisíce. Podnikatelů se zaměstnanci ubylo, proti loňsku však přibylo živnostníků, i když jejich úroveň ještě nedosáhla stavu před čtyřmi lety. Vydržet se zaťatými zuby Babišův chorvatský experiment, anebo se přece jen pustit přes hranice? Takové jsou alternativy pro rozhodování každého podnikatele i budoucího vývoje.

 

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.