Záloha pro blackout v Praze? Prostě jsme to nevyřešili

Slabá místa Prahy

Záloha pro blackout v Praze? Prostě jsme to nevyřešiliNOVÉ
Ekonomika

Tomáš Pergler

Tento týden to budou dva roky, co se v Praze odehrál cvičný blackout, tedy simulovaný výpadek elektřiny na území celého hlavního města. Odhalil několik slabin pražského energetického systému – například, že by lidé uvízli v metru nebo hrozící kolaps dodávek vody. A především upozornil na fakt, že metropoli schází velký záložní zdroj pro případ, že dodávky elektrického proudu nepůjdou obnovit běžným způsobem v řádu hodin. Ačkoli ještě za primátora Tomáše Hudečka vznikl seznam opatření, které musí vedení Prahy a úřady podniknout, dodnes není jasné, kde a jaké rezervní zařízení bude hlavní město mít. Zodpovědnost padá hlavně na radní za hnutí ANO.

Dodávky elektřiny do Prahy jsou v současnosti závislé na třech tzv. předacích místech s přenosovou soustavou, uzlových transformovnách v Řeporyjích, Malešicích a Chodově. Pokud jedna z nich vypadne, dvě další ji mohou nahradit do půl hodiny. To se stalo například chodovské transformovně v roce 2014. Pokud ale vypadnou dvě uzlová místa najednou, nebo dokonce všechny, zůstane Praha bez proudu – na rozdíl od jiných velkých evropských měst, například Mnichova nebo Vídně, které mají záložní startovací stroje. Strategické objekty, jako například nemocnice, některé úřady nebo telekomunikační firmy sice mají vlastní záložní agregáty, ty ale vydrží maximálně na jeden den.

Podle společnosti PRE Distribuce potřebuje Praha v zimní špičce elektřinu o výkonu až 1200 megawatt. Aktuální verze Územní energetické koncepce hlavního města, která nedávno prošla veřejným připomínkováním, uvádí, že pro zajištění nejnutnějších dodávek by bylo nejlepší vybudovat tři nezávislé zdroje, schopné fungovat v tzv. ostrovním provozu, z nichž každý by měl výkon 100 megawattů.

Nejvíce se v souvislosti s blackoutem dosud hovořilo o využití lokality Areálu Třeboradice, kde stojí předávací regulační stanice a v bezprostřední blízkosti ústí plynovod. Pražská energetika (PRE) tam už několik let plánuje postavit turbínu pro zemní plyn a bioethanol. Neobvyklý kombinovaný pohon se zdůvodňuje tím, že nedostatek elektřiny přeruší i dodávku plynu. Jako záloha by sloužil biolíh skladovaný v nádržích. Projekt pro Areál Třeboradice sice úspěšně absolvoval proces vyhodnocování vlivu na životní prostředí (EIA), stále však nezískal územní rozhodnutí. Podepsal se na tom zřejmě i odpor občanů a radnice v Praze-Čakovicích, do jejichž katastru Areál patří.

Získání územního rozhodnutí má na starosti firma Ekofidas engineering Vojtěcha Slówika, advokáta s nálepkou lobbisty, jenž v minulosti například pracoval pro ministra zemědělství za ČSSD Jaroslava Palase. Právník projekt neúspěšně prosazoval už v roce 2012. Nyní se podle něj zpožďuje jednak kvůli plnění dodatečných požadavků odboru životního prostředí magistrátu, ale z důvodu chybějícího „politického“ rozhodnutí Prahy, jak se zajistí proti blackoutu. „Vedení v Praze řeší lítačku, Škodův palác, cvičí útok špinavou bombou, ale k závěrům cvičení Blackout 2014 už se nevrátilo. Přestala pracovat společná pracovní skupina ministerstva vnitra a Prahy bez konkrétních závěrů v této věci,“ podotýká Slówik.

Podle mluvčího PRE Petra Holubce je ale možné, že i kdyby projekt pro Třeboradice dostal na příslušném stavebním úřadě zelenou, nemusí se nakonec rozběhnout. „Záměr vznikl před mnoha lety, ale v této energeticky turbulentní době se cena plynu vyvinula tak, že provoz elektrárny by byl velmi nerentabilní. Záměr stavět bychom museli ještě projednat v naší dozorčí radě, a tak dále,“ uvedl Holubec.

Agenda na pražském magistrátu spadá do kompetence radního Libora Hadravy z hnutí ANO. Bývalý policista, který působil také v protimafiánském útvaru ÚOOZ, loni v květnu podle iDnes.cz prohlásil, že záložní zdroje by se mohly začít stavět v roce 2018, a že chce „do konce roku zpracovat přesnou a jasnou koncepci, jakým směrem se definitivně vydáme“. Výsledky však nejsou známy. Na otázky deníku ECHO24.cz Hadrava neodpověděl, a to ani po urgenci prostřednictvím mluvčího magistrátu. V pondělí mluvčí upřesnil, že Hadrava odpoví po návratu ze zahraničí.

Podle zdroje, který nechtěl uvést jméno, má na výstavbě kombinované turbíny v Třeboradicích zájem koncern Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Ten vlastní poloviční podíl v jednom ze tří tuzemských výrobců bioethanolu, společnosti Ethanol Energy. V době, kdy se Evropská unie postupně odvrací od biopaliv první generace, mezi které bioethanol patří, a klesající ceny ropy dělají z vysoce koncentrovaných biopaliv neprodejnou komoditu, by společnost nějaký kontrakt na dodávku pro pohon turbíny zřejmě uvítala. V dozorčí radě PRE navíc stále sedí Babišova lobbistka Radmila Kleslová. Proti této informaci však hovoří jednak tvrzení PRE, respektive Slówika, a částečně také fakt, že turbína by podle projektu měla běžet pouze 400 hodin v roce.

Čtěte také: Blackout v Praze