Bakala poslal Teličkovi na rozloučenou 3,6 milionu

Propojení politiky a byznysu přináší někdy paradoxní příběhy. Zvlášť, když v nich vystupují postavy, které se postupně daly do služeb dvou miliardářů, jejichž zájmy se poté dostaly do přímého konfliktu. Jako se to stalo Andreji Babišovi a Zdeňkovi Bakalovi.

Ministr financí se snaží sbírat politické body na (oprávněném) znechucení společnosti ze Zdeňka Bakaly, který nedodržuje veřejné sliby a pokouší se z Ostravska vyvést, co se dá. Korunoval to prodejem hornických bytů, které měl podle privatizační smlouvy nejprve nabídnout nájemníkům.

Babiš přichází s politikou: ani veřejnou korunu Bakalovi. Na vládě se snažil neúspěšně zablokovat, aby od něj stát za 200 milionů vykoupil pozemky na průmyslovou zónu Barbora. „Považuji za naprosto nepřípustné, že vláda nebyla informována o tom, že mají být z veřejných prostředků vykoupeny pozemky vlastněné člověkem, který neplní své závazky vůči České republice a jejím občanům,“ uvedl v tiskové zprávě Babiš v narážce na Bakalu.

Člověku, který neplní závazky k České republice, v tom dlouho přikuloval Babišův zahraničně-politický guru a europoslanec za jeho hnutí ANO Pavel Telička. Bakalovi dlouhodobě pomáhal získávat souhlasy Bruselu s veřejnou podporou.

Telička se s Bakalou, který ho vyslal do představenstva své společnosti New World Resources, přes níž ovládal OKD, rozešel až poté, co byl zvolen za Babiše do Evropského parlamentu. Na post nevýkonného člena představenstva rezignoval loni koncem června. Na rozloučenou dostal podle výroční zprávy NWR za rok 2014 částku 133 948 euro (něco kolem 3,6 milionu korun). Zajímavé je, že to byla suma skoro dvakrát tak vysoká než za předchozí rok, který v Bakalových službách odpracoval celý. Tehdy dostal 70 tisíc euro (1,89 milionu korun).

Odměna za rok 2014 je navzdory jen půlroční práci třetí nejvyšší ze všech nevýkonných členů představenstva. Ti, kdo jsou před Teličkou, přitom pracovali pro Bakalu celý rok.

Protože NWR se obchoduje mimo jiné na londýnské burze, která žádá velmi podrobné informace pro akcionáře, dočtete se i to, za co si Pavel Telička peníze vydělal. 20 tisíc euro (540 tisíc korun) je paušál za členství v představenstvu. Pak se dozvíte, že těch zbývajících 113 tisíc euro (3,1 milionu korun) je částka, kterou získal za speciální služby, které jeho firma BXL Consulting Ltd. prováděla pro NWR. Zajišťovala lobbing u evropských institucí. Následuje odkaz na výroční zprávu za rok 2013. Tehdy se na podzim začalo vyjednávat o státní pomoci pro důl Paskov. Vláda se nakonec na návrh Andreje Babiše v červnu 2014 rozhodla, že do OKD pošle 700 milionů korun z peněz daňových poplatníků. Andrej Babiš zdůrazňoval, že to jsou peníze „na horníky“. Fakticky je to ale dotace těžby ve ztrátovém dole, který chtěl Bakala zavřít.

Byla to klasická veřejná podpora, kterou musí schválit Evropská komise. A schválila ji. Z podrobného studia výroční zprávy je zřejmé, že to byl největší a podle všeho i jediný případ, který potřebovala NWR v Bruselu prosadit. A najala si na to Teličku. Těch 3,1 milionu korun inkasoval Pavel Telička za to, že vyjednal, aby Brusel nebránil zaslání veřejných peněz do Bakalovy firmy. Telička to na přímý dotaz odmítá komentovat. „Zeptejte se v NWR.“ Opakoval to jako kolovrátek.

Kolem OKD a Bakaly se ale rozjela hlubší politická hra, jejíž obětí se nakonec nejspíš stane právě Pavel Telička. Slovenský finančník Pavol Krúpa začal přes svou společnost Arca Capital skupovat akcie Bakalovy NWR. A chystá se na tvrdou zteč. Připravuje žaloby proti Bakalovi, které mu chce co nejvíc otrávit život. Včetně toho, že mu bude dělat ostudu ve Švýcarsku, kde žije. Finančník, který čerpá pro tuto operaci inspiraci na Ukrajině, už v minulosti na podobných akcionářských nátlacích vydělal hodně peněz.

Teď ale velký obdivovatel Andreje Babiše zjevně sleduje i vyšší politický cíl. Co nejvíc poškodit premiéra Bohuslava Sobotku, který Bakalovi v roce 2004 přes bílé koně státní podíl v OKD i s byty levně prodal. Na premiéra podává trestní oznámení.

Kromě toho si chce znovu stěžovat v Bruselu, že Bakala tehdy získal nedovolenou veřejnou podporu. Evropská komise v roce 2011 řekla, že to podle jejích pravidel nedovolená podpora nebyla. Krúpa jako akcionář teď dělá právní zásahy, aby se v Bruselu případ znovu otevřel. „My tvrdíme, že Evropská komise v roce 2011 účelově zamítla stížnost nájemníků, budeme k tomu mít i analýzu. Podle všech indicií tam lobboval Pavel Telička, aby to komise neoznačila za nedovolenou veřejnou podporu,“ řekl Krúpa v rozhovoru pro Týdeník Echo. NWR v té době skutečně Teličku za lobbing v Bruselu platila. A podobně jako o dva roky později s Paskovem, byla veřejná podpora nejdůležitějším tématem k prosazení.

V honu na Bakalu už se Krúpa spojil s prezidentem Milošem Zemanem i s Andrejem Babišem, kteří se snaží svézt na vlně veřejného znechucení z Bakalova chování. Všichni tři jsou silně motivováni, aby se téma co nejdéle udrželo ve veřejné debatě.

Prodej OKD Bakalovi je nejzranitelnějším místem premiéra Bohuslava Sobotky. Andrej Babiš má přirozený zájem udělat všechno proto, aby Sobotku co nejvíc znevěrohodnil a oslabil. Je to jeho největší politický soupeř.

To, že tím zasáhne i svého Pavla Teličku, je vedlejší škoda, kterou Babiš tradičně neřeší. Telička pro něj už dávno není zásadní postavou a pro vyšší cíl oslabení Sobotky, ho v klidu obětuje. Jako už obětoval mnoho svých služebníků. A mnoho jich ještě obětuje. Telička tady narazil na většího cynika, než je on sám, což je docela výkon.