Kritika reformy: Šedesátiletí muži žádají o patnáctileté dívky

Děti z ústavů mohou lidé získávat do pěstounské péče už více než rok snadněji než dřív. I díky novele zákona stoupl počet žádostí za poslední rok téměř dvojnásobně. Žádají sedmdesátníci o kojence či šedesátiletí muži o patnáctileté dívky. Podle kritiků bohulibý trend provázejí vážné přehmaty a předávání dětí do rukou pěstounů je „překotné“. „Ozývá se lobby kojeňáků,“ odrážejí kritiku zastánci nového směru.

Dětský lékař Zdeněk Novotný vychoval jako biologický otec čtyři vlastní syny a coby pěstoun sedmnáct dětí. Přesto je kritikem současné reformy, která umožňuje snadnější získávání dětí do pěstounské péče, zejména na přechodnou dobu.

„V Salcburku jsem mluvil se ženou, která žila od svých deseti do osmnácti let celkem v 23 pěstounských rodinách,“ říká Novotný. Lékař vypráví o svých návštěvách Velké Británie, kde jedna z jeho adoptivních dcer byla zaměstnaná jako sociální pracovnice a účastnila se jednání s pěstounskými rodinami. „Už předem se v přítomnosti dítěte dohodne, že dítě v pěstounské rodině bude třeba jen pár měsíců. Jsa zkušené již z minulých jednání a pěstounských péčí, častuje nastávající pěstouny výrazy typu. ´fuck you‘,“ vypráví Novotný. Podle něj v Česku zaváděný systém podle zahraničního vzoru směřuje k praxi, kdy děti střídající pěstounské rodiny trpí a končí na ulici. Jenže doktor Novotný je tak trochu ve střetu zájmů. Kromě toho, že je pěstounem, působí i jako dlouholetý ředitel dětského centra (dříve kojeneckého ústavu) v Ostravě.

Z porodnice rovnou k pěstounům

„Jsem pro omezení ústavní péče, ale obávám se, že u nás změna probíhá stylem ode zdi ke zdi a přesmykne se do podoby zahraničních  modelů, které jsou dnes ve svých zemích už kritizovány,“ podotýká poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), jejíž stranický kolega Jaromír Drábek ještě coby bývalý ministr práce a sociálních věcí zmíněnou reformu prosadil. Chalánková v pondělí pořádá ve sněmovně seminář, kde promluví kritici změn jako doktor Novotný, ale také zástupci úřadů provádějících reformu.

Chalánková, která je rovněž dětskou lékařkou, tvrdí, že v současné době jsou děti opuštěné rodiči předávány pěstounům v urychleném režimu rovnou z porodnic. „To je opravdu překotné, často tito novorozenci ani neprojdou lékařskou prohlídkou a jsou pak pěstouny zase vraceni zpět,“ tvrdí. Kolik takových vrácených dětí je, ale není možné zjistit, protože ministerstvo práce a sociálních věcí takové případy kupodivu neeviduje.

Podle Chalánkové dočasný pobyt v dětském centru dítěti neuškodí, ba naopak. „Není pravda, že děti v kojeňácích pak zůstávají navždy a nikdo si jich nevšimne. Až 80 procent dětí z dětských center se dostává do rodin a 60 procent pak zpátky do vlastních,“ říká poslankyně.

Ministerstvo: žadatelé projdou sítem

„Jsou to typické hlasy zastánců ústavní péče,“ namítá Petra Winette, ředitelka pražského sdružení Natama, které poskytuje poradenství pěstounským rodinám. Podle ní neosobní ústav naopak jednoznačně poškozuje vývoj malého dítěte a pobyt  pěstounské rodině, byť na přechodnou dobu, je pro dítě jednoznačně lepší než strádání v sebemodernější instituci.

Pěstoun a ředitel dětského centra v jedné osobě Zdeněk Novotný ovšem tvrdí, že žadateli o získání dětí do pěstounské péče jsou i lidé po sedmdesátce, zažil prý i případ, že o svěření patnáctileté dívky požádal šedesátiletý muž.

„V zaujetí v současné době prosazovaného paradigmatu svěří úřady dítě matce závislé na drogách, aniž by musela prokázat abstinenci. V Británii,pokud jsem se s případy setkal, musela matka alespoň půl roku abstinovat a prokázat, že je schopna žit bez drog,“ zdůrazňuje Novotný.

Podle ministerstva ale žadatelé o profesionální pěstounství procházejí důkladným sítem. „V některých krajích tak do konce procesu a kladného zařazení dojde jen okolo 40 procent z těch, kteří podali žádost. Zejména ti, kteří do procesu vstupovali především s motivací finanční, často sami odcházejí po zjištění, o jak náročný úkol se jedná,“ říká mluvčí ministerstva Michaely Marksové (ČSSD) Petr Habáň.