60 000 podpisů za usychání lesa v NP Šumava

60 000 podpisů za usychání lesa v NP ŠumavaNOVÉ
Plešné jezero. Foto: FOTO: Wikimedia Commons
Politická aréna

Jan Pokorný

' alt="Jan Pokorný" />

Veřejné slyšení k Petici „ Za dobrý zákon o Národním parku Šumava“ proběhlo v Senátu Parlamentu ČR dne 26.7. 2016. Petice mimo jiné požaduje rozšíření současné rozlohy území národního parku ponechaného přírodě z 30% na alespoň 50% do roku 2030 (optimálně ihned). Cílem je „zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamiky na převažující ploše území parku“.

Národní park Šumava má tři hlavní typy ekosystémů: rašeliniště, louky a lesy. Rašeliniště byla v minulosti odvodněna, a proto se budují přehrádky v odvodňovacích stokách, aby stoupla hladina vody a obnovila se tvorba rašeliny. Louky a pastviny jsou tzv. kulturním bezlesím, podmínkou jejich zachování je pastva a kosení, jinak postupně zarostou lesem. Vybrané lesní porosty byly prohlášeny za pralesní s tím, že se v nich nerozmnoží kůrovec a byly ponechány bez zásahu. Kůrovec se v nich množil, smrkové porosty usychaly a tak se postupně přešlo ke strategii tvorby divočiny s tím, že masový úhyn dospělého lesa je periodickým jevem, který na Šumavě probíhal. Podívejme se, jak vypadají dnes bezzásahová území lesů ponechaná nerušeným přírodním dějům.

V NP Šumava dosud uschlo na 13 000 ha vzrostlého smrkového lesa, protože se nezasahuje proti kůrovci. Podle údajů Výzkumného ústavu pro hospodářskou úpravu lesa uschlo v období 1992 – 2012 v NP Šumava 3,6 miliónu vzrostlých smrků, některé byly staleté. Kůrovec se zde namnožil a šíří se do sousedních hospodářských lesů. V 1,5 km širokém pásmu kolem NP Šumava stouply škody působené kůrovcem o 15 – 30 %.

Podle členů Vědecké platformy NP Šumava „nemá bezzásahový režim zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí a je prý tradovaným mýtem, že odumření dospělého lesa vede ke vzniku povodní nebo naopak k vyschnutí povodí a k úbytku vody v tocích“. Přízemní vegetace prý „rychle nahradí transpiraci dospělého lesa, dočasná změna vegetace nemá prakticky žádný vliv na hydrologii území“. Tato tvrzení nejsou pravdivá, jsou v rozporu s dlouhodobým poznáním, zkušeností, s vědeckými poznatky i s publikovanými výsledky měření z NP Šumava:

  1. teploty v živém lesním porostu jsou za slunného dne ve vegetační sezóně o 10 – 15°C nižší nežli v uschlém lese. V živém lese jsou velmi nízké denní amplitudy teplot a je tam vyšší vlhkost vzduchu ve srovnání s uschlým lesem.
  2. povrchové teploty uschlého lesa snímané termovizní kamerou z letadla jsou o více než 10°C vyšší nežli teplota živého lesa. Teplý vzduch stoupající ze suchých porostů nebezpečně letadlem cloumal, nad živým lesem byl let klidný.
  3. povrchové teploty travních porostů uschlého lesa na Třístoličníku dosahují za jasného dne 40 stupňů C a uschlé kmeny mají povrchovou teplotu až 50°C. Několik set metrů vzdálený osluněný živý les v Bavorsku, kde se proti kůrovci zasahuje, má teploty při zemi 22°C a v korunách 24°C. (měřeno v srpnu 2011 a 2015).
  4. některé standardní meteorologické stanice na Šumavě (na české i bavorské straně) vykazují zvýšení průměrných měsíčních teplot vzduchu v únoru, dubnu a červnu o 3,5°C za období posledních 30 letech. Možná se projevuje úbytek stálezelených smrkových porostů, které vyrovnávají teploty zejména na jaře, než se jiné stromy olistí a obnoví travní porosty?

Živý les je chladný a má teplotu nižší při zemi nežli v korunách, vlhký vzduch se drží v „klimatizovaném“ porostu, který má výšku kolem 30 metrů. Naopak, z ohřátého povrchu suchých porostů stoupá rychle vzhůru teplý vzduch, který sebou odnáší vodní páru, krajina tak vysychá. Není tedy správné tvrdit, že uschlé porosty nemohou být příčinou úbytku vody v pramenech Vltavy, protože vypařují méně vody nežli stromy živé. Lidé potom kácí stromy, aby „jim nekradly vodu“ a krajina se přehřívá, ztrácí vodu a vysychá.

Kvantifikace těchto dějů byla vědecky popsána před sedmdesáti roky, měla by být součástí naší vzdělanosti, nikoli výsadou vědců: na 1km² přichází ve vegetační sezóně za jasné oblohy 1000 MW sluneční energie. Suchý les má vyšší teplotu, protože se nestačí chladit výparem vody. Na výpar vody se spotřebovává v suchém lese například o 250 MW/km² méně, tato energie se uvolňuje jako zjevné teplo a ohřívá porost i vzduch. Ze 130 km² dosud uschlého lesa v NP Šumava se tedy za slunného dne uvolňuje teplo 32 000 MW. Výkon jaderné elektrárny Temelín je 2000 MW, instalovaný výkon všech elektráren v ČR je 10000 MW. Z 1km 2 uschlého lesa se sice vypařuje méně vody než ze vzrostlého lesa, ale vodní pára z ohřátého suchého lesa je vynášena vzhůru, mizí z povodí, nevrací se v noci zpět. Vypařuje-li se například 0,1 m³/ s z 1 km², ze 130 km² se vypařuje 13 m³/s a mizí z povodí, takový průtok má řeka Otava v Sušici. Uvědomujeme si, kolik vody ztratíme, když necháme uschnout další tisíce hektarů živého lesa? Víte, že z odumřelého kořenového systému uschlých porostů odtéká podpovrchová voda ještě i poté co pozorujeme obnovu nového porostu?

Vážení petenti, nikdo neví, jak se bude vyvíjet a jak bude za 100 let vypadat divočina ponechaná přírodním dějům, o kterou svým podpisem žádáte. Jisté ovšem je, že smrkový les ponechaný přírodním dějům bez zásahu člověka rychle uschne, protože podlehne kůrovci. Důkazem toho jsou milióny uschlých dospělých smrků na Šumavě. Svým podpisem žádáte, aby uschly další milióny stromů, což je hydrologický hazard. Měli bychom se snažit napodobit les v kulturní krajině a ne ho záměrně ničit na horách. Všechny předchozí civilizace vyschly, první velká vznikla v Mezopotámii před 6 tisíci roky, tedy i v dnešní Sýrii, její vyschlou krajinu můžeme vidět denně v TV. My vysycháme ještě rychleji, jen za posledních 60 let zmizely ze zemědělské krajiny potoky a mokré louky, odvodnili jsme systematickou drenáží 14 000 km² polí. Svým podpisem vyzýváte, aby byl zničen účinný chladič na horách.

Do ČR nepřitéká žádná řeka, jsme odkázáni na dešťové srážky a ty jsou nejvyšší v horských lesích. Živý strom je nejdokonalejším klimatizačním zařízením, sluneční energii váže do vodní páry a tato energie se uvolní na chladných místech při kondenzaci vody, vyrovnávají se tak teploty. Dospělý smrk chladí výkonem cca 10 kW, má na 10 miliónů jehlic, které položeny za sebou by měřily na 100 km, na jejich okrajích se sráží vodní pára, jehlice navíc uvolňují do vzduchu organické látky, které urychlují kondenzaci vodní páry. Tyto terpenoidy na nás působí antidepresivně. Taková antidepresiva jsou mi potřeba po Veřejném slyšení v Senátu z 26.7. 2016 i při pomyšlení, jak by u nás dopadala veřejná hlasování při praktikování přímé demokracie.

Související články