Summit EU slíbil miliardu pro uprchlíky i ochranu hranic

Velké finanční částky na pomoc syrským uprchlíkům přímo v jejich krizové oblasti, lepší ochrana vnější hranice schengenského prostoru a konkrétní kroky k podpoře Itálie a Řecka při zvládání velkého počtu utečenců mají být celoevropským receptem na zvládnutí nynější migrační krize. Státníci zemí Evropské unie se na tomto balíku opatření shodli v noci na dnešek na letos už druhém mimořádném summitu osmadvacítky k migrační problematice.

„Chaos musí skončit,“ řekl už při příchodu Donald Tusk, který politiky rozhádaných členských zemí unie do Bruselu pozval. Po více než šesti hodinách pak před novináři v tomto ohledu hovořil o úspěchu své snahy.

Státníci v první řadě vyslyšeli Tuskovu prosbu a slíbili „mobilizovat“ pro Světový potravinový program (WFP) a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejméně miliardu eur (27 miliard Kč). Český premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci oznámil, že Česko svůj letošní příspěvek WFP zdvojnásobí. Další možné české příspěvky do různých programů pomoci bude nyní analyzovat ministerstvo zahraničí; přehled a návrhy by měly být do konce roku.

Lídři EU se shodli na posílené pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu, které se samy vyrovnávají s milionovými počty uprchlíků ze Sýrie. Další pomoc bude podle Tuska záviset na posílené spolupráci těchto států s unií při řešení migrační krize. EU se chce intenzivněji zapojit do snah OSN o řešení syrské krize jako takové.

S Tureckem hodlá EU podle závěrečného prohlášení ze summitu posílit dialog na „všech úrovních“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navštíví unii 5. října.

„Evropská unie dává jasně najevo, že chce zlepšit podmínky uprchlíků v těchto zemích,“ poznamenala k tomu německá kancléřka Angela Merkelová. Větší pomoc na místě při řešení kořenů krize podle ní v důsledku znamená menší počty lidí na cestě do Evropy. EU také zřizuje speciální fond na pomoc Africe.

Spolupráci chce unie zlepšit rovněž ze zeměmi západního Balkánu, přes které uprchlíci do EU nyní nejčastěji přichází. Velké jednání s těmito státy se čeká na okraj schůzky ministrů vnitra a zahraničí unie 8. října v Lucemburku.

Posílení ochrany hranic

Pomoc na místě, která by měla ulehčit potenciálním uprchlíkům osud tak, aby se do Evropy nevydávali, je ale jen jednou částí nynějšího přístupu unie k migrační či uprchlické krizi. Tou druhou je posílení ochrany vnější hranice EU a schopnosti zemí, kam uprchlíci přicházejí, tyto imigranty rychle identifikovat, registrovat a řešit jejich další osud.

Sobotka před novináři připomněl rozhodnutí posílit evropské agentury, které mají ochranu hranice na starosti, tedy Frontex, Europol a Evropský podpůrný a azylový úřad (EASO). Státy na hranicích EU mohou podle něj získat přímou expertní i finanční podporu. Česko je podle Sobotky připraveno realizovat svou trvající nabídku pomoci například Itálii.

Už při příchodu ostatně maďarský premiér Viktor Orbán navrhl „slušně se zeptat“ Řecka, zda ochranu své hranice zvládá, a pokud ne, tak by prý měly ostatní státy unie pomoci.

Konkrétním projevem takové pomoci je po summitu závazek, že do konce listopadu začnou v Itálii a v Řecku fungovat takzvané hotspoty, tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni. O jejich zřízení se hovoří od jara, věc je klíčová i kvůli naposledy v úterý odsouhlasenému plánu na přemístění uprchlíků právě z těchto zemí do méně postižených států unie. Právě hostpoty mají hrát klíčovou roli při výběru lidí vhodných k přesunutí a při rozhodování, kdo bude muset unii opustit.

Čtěte také: ‚Polská zrada‘ zapomenuta. Lídři V4 demonstrují jednotu

Podle německé kancléřky Angely Merkelové se summit nezabýval úterním hlasováním ministrů vnitra zemí EU, kteří přerozdělení 120.000 žadatelů schválili většinou hlasů, navzdory nesouhlasu Česka a několika dalších zemí. Novinářům to potvrdil slovenský premiér Robert Fico, od kterého se čekalo, že by věc mohl otevřít. Slovensko má totiž k plánu na rozdělení imigrantů trvající velké výhrady.

Podle Merkelové je jasné, že přerozdělování bude moci fungovat jen za podmínky existence těchto hostpotů. „Dnešní rozhodnutí doplňuje, co přijali ministři vnitra v úterý,“ poznamenala. Přesto podle ní postoje zemí a spory z úterý nyní nehrály roli.

Merkelová ovšem také na tiskové konferenci jasně vzkázala, že ekonomické migranty unie nepřijme a že ti, kteří nárok na azyl mají, si nemohou vybírat zemi, která jim ochranu udělí, neboť všechny státy EU se podílejí na společném azylovém systému.

„Dnes schválená opatření krizi neukončí, ale vše jsou to nutné kroky správným směrem,“ dodal Tusk. Migraci se bude věnovat i řádný summit EU v polovině října.