Polská vláda nepodpoří Tuska do čela EU, přišla s vlastním kandidátem
Polsko nepodpoří Tuska
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Polská vláda v sobotu navrhla vlastního kandidáta na funkci předsedy Evropské rady. Podle listu Gazeta Wyborcza to oznámilo ministerstvo zahraničí. Místo polského expremiéra Donalda Tuska by Varšava v čele rady chtěla europoslance Jacka Saryusze-Wolského. Nového šéfa unijních summitů budou představitelé členských zemí EU vybírat příští týden v Bruselu.
„Ministerstvo zahraničních věcí (Polska) dnes zaslalo nótu ministerstvu zahraničních věcí Maltské republiky, ve které formálně oznámilo kandidaturu polského europoslance,“ citovala Gazeta Wyborcza z tiskového prohlášení polské diplomacie. Malta v tomto pololetí unii předsedá.
Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński už tento týden oznámil, že Tusk, kterému končí funkční období v květnu, nemůže v žádném případě počítat s podporou Varšavy jeho kandidatuře na další mandát. Tuska označil Kaczyński za politika, „který porušuje základní pravidla Evropské unie“ a takový člověk podle něj nemůže být předsedou Evropské rady.
Ministr zahraničí Witold Waszczykowski dnes Tuska označil za „vůdce totální opozice“ vůči jeho straně PiS. Szaryusz-Wolski je podle něj naopak „garantem nezávislosti“.
Mezi bývalými polskými premiéry Tuskem a Kaczyńským panuje dlouhodobé nepřátelství. Kaczyński viní Tuska mimo jiné z podílu na smrti svého bratra a prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul roku 2010 při leteckém neštěstí státní delegace v Rusku.
Kandidát vlády Szaryusz-Wolski není členem Kaczyńského strany PiS, ale stejně jako Tusk opoziční Občanské platformy (PO). Od roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do EU, je europoslancem. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle britského listu The Financial Times usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.
O možné nominaci Saryusze-Wolského už dříve informoval právě The Financial Times. Šéfka kabinetu premiérky Beaty Szydlové Beata Kempaová to ale ještě v úterý označila za spekulace. List informoval také o tom, že Szydlová zjišťovala v uplynulých dnech, zda by kandidát její vlády získal podporu. Proti Tuskovi se údajně bylo ochotné postavit pouze Maďarsko.
Tuskova budoucnost byla také jedním z témat čtvrtečního jednání premiérů zemí visegrádské čtyřky ve Varšavě. Český premiér Bohuslav Sobotka po něm uvedl, že se země na jednotném postoji neshodly. Česko podle něj Tuska podporuje, a to jak kvůli dosavadní dobré zkušenosti s ním, tak i proto, že je jediný představitel nových členských států v čele institucí EU. Podle polských médií i britského FT má Tusk podporu i u většiny ostatních členských zemí Evropské unie a to díky tomu, jak se mu podařilo zvládat krize posledních let.
Předsedu Evropské rady je možné do funkce zvolit i proti vůli jeho domovské země, v minulosti se to ale ještě nikdy nestalo, upozornila agentura DPA. K jeho volbě není totiž zapotřebí jednomyslnosti, stačí pouze kvalifikovaná většina. Pro její dosažení je vyžadováno kladné stanovisko 55 procent členských států, které zastupují aspoň 65 procent obyvatelstva EU.
Předseda Evropské rady se volí na dva a půl roku s jednou možností znovuzvolení. Funkce vznikla na základě lisabonské smlouvy o fungování institucí EU. Před Tuskem funkci vykonával v letech 2009 až 2014 Belgičan Herman Van Rompuy.
Europoslanec Jacek Saryusz-Wolski (68), kterého dnes polská vláda navrhla jako svého kandidáta na funkci předsedy Evropské rady, má dlouholeté zkušenosti s evropskou politikou.
- Saryusz-Wolski není členem polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, ale nyní opoziční Občanské platformy (PO) Donalda Tuska. Od nástupu Kaczyńského PiS k moci ale podle médií usiloval o sblížení s touto konzervativní stranou.
- Do Evropského parlamentu byl zvolen v červnu 2004 při vstupu Polska do EU. V letech 2004 – 2007 byl místopředsedou EP.
- Narodil se 19. září 1948 v Lodži. Vystudoval ekonomii na Lodžské univerzitě a od roku 1970 tam přednášel o tehdejších Evropských společenstvích (předchůdce EU). V 80. a 90. letech vedl na této univerzitě Středisko pro evropská studia.
- V roce 1991 jej jmenovali do nově zřízené vládní funkce tajemníka pro evropskou integraci a zahraniční pomoc, a v této pozici setrval do roku 1996, navzdory četným změnám vlád.
- Do vlády se vrátil v roce 2000, kdy ho tehdejší premiér Jerzy Buzek jmenoval tajemníkem výboru pro evropskou integraci. Sehrál významnou roli při jednání o unijní smlouvě z Nice v roce 2000. O rok později neúspěšně kandidoval do polského Senátu.
- Po prvním zvolení do EP v roce 2004 (znovuzvolen v letech 2009 a 2014) se stal členem výboru pro zahraniční záležitosti, který vedl v letech 2007 – 2009.
- V březnu 2006 se stal na tři roky místopředsedou Evropské lidové strany (EPP).
- Sehrál významnou roli při podpoře takzvané oranžové revoluce na Ukrajině v roce 2004 a při podpoře opozice v Bělorusku.
- Je ženatý, jeho manželka je profesorkou anglické literatury na Lodžské univerzitě. Mají syna a dceru.
