Nacisté v Česku ukryli tisíce zednářských knih. Vzniká jejich sbírka

Nacisté v Česku ukryli tisíce zednářských knih. Vzniká jejich sbírkaNOVÉ
Domov

KNIŽNÍ POKLAD

Vladimír Ševela

Desítky let ležely nepovšimnuté ve skladu v Neratovicích schované v bednách, na které sedal prach. Tisíce zednářských a dalších „nepřátelských“ knih, které nacisté zabavili v Německu, ale i v jiných částech Evropy, byly převezeny teprve nedávno do pražských depozitářů Národní knihovny. Tam nyní určují jejich původ a stáří, katalogizují je a snaží se zařadit do fondů knihovny.

Němečtí nacisté se v závěru války před postupujícími spojenci nepokoušeli ukrýt pouze zlato či umělecká díla, ale také miliony knih. Překvapivě mezi nimi byly i statisíce zakázaných titulů, například zednářská či židovská literatura. Od roku 1943, když začalo bombardování Berlína, se Němci rozhodli neuvěřitelné množství tří a půl milionů ukořistěných knih postupně převážet na pět vybraných míst v okupovaném Polsku a na čtyři v Česku.

Na českém území šlo o zámky v Mimoni, Novém Falkenburgu, Novém Bernštejně a na hradě Houska. Po roce 1945 byla část z téměř půl milionu zde objevených knih vrácena do zemí jejich původu, pokud se podařilo zjistit, odkud pocházely. „Především šlo o Francii a Polsko, tam bylo vráceno asi po třiceti tisících titulů,“ říká historička Marcela Strouhalová, která má v Národní knihovně na starosti archivní výzkum v rámci projektu „Knihy znovu nalezené“.

Pestré osudy

Knih ze zednářských lóží je celkem asi sedm tisíc. „Po jejich zaevidování vznikne největší ucelená sbírka zednářské literatury v České republice,“ upozorňuje Strouhalová. Mezi nálezy se najdou i díla z 18. století, převážně ale jde o publikace z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.

Knihovníci a historici zpracovali celkem 9 tisíc objevených knih, do konce dubna mají přibýt další 3 tisíce. V projektu, který je financován z fondu Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů, jsou zpracovávány také knihy německé Karlovy univerzity, ministerstev a dalších institucí státní správy, knihy z knihoven zrušených klášterů i velkých průmyslových firem (např. ČKD, Škodovka, Waltrovka) či různých spolků.

„Dále se jedná například o rozsáhlou knihovnu Augusta Saura, rakouského germanisty, který působil na Karlově univerzitě koncem 19. a začátkem 20. století, nebo zbytky knihoven svérázných a často problematických osobností jakými byli například Gregor Schwartz-Bostunitsch, ukrajinský emigrant, působící za války v Německu jako ideolog nacistického okultismu, nebo Jiří Arvéd Smíchovský, který za války vlastnil největší sbírku esoterické literatury v zemi,“ dodává Strouhalová. Osudy některých knih jsou podle ní velmi pestré, což  dokládají vlastnická razítka a ex libris (knižní „značky“). Mezi těmito knihami je i řada knih pocházejících z knihoven židovských obyvatel.

Čtěte také: V Německu poprvé od války vyjde Mein Kampf. Přes odpor Bavorska

Související články