Finanční trucpodnik Rusku nevychází

Na okraji fotbalového mistrovství světa představitelé pěti zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – podepsaly dohodu o vytvoření společného měnového fondu, který bude spravovat jejich vlastní rozvojová banka. Nemělo by jít o nic menšího, než o vytvoření finančního trucpodniku alternativního vůči Světové bance a MMF, které vyzývatelské země vnímají jako výpotek Pax Americana – poválečného uspořádání světa dle amerického designu.

Rusko dávno snilo o tom, že jednoho dne postaví proti poručnictví Spojených států vlastní finanční systém s alternativní světovou měnou, nejlépe rublem, kolem něhož sešikuje celý nezápadní svět. Už před pěti lety na Petrohradském ekonomickém fóru sliboval tehdejší prezident Dmitrij Medveděv, že se nejdůležitější burzy a rozhodovací centra světa záhy přemístí z londýnské City a newyorského Wall Streetu do města na Něvě.

Vznik nové, na Americe nezávislé finanční instituce, do níž zakladatelé hodlají pro začátek napumpovat 100 miliard dolarů, mají ještě posvětit národní parlamenty, což není víc než formalita vzhledem k tomu, že v sázce je uskutečnění tohoto ambiciózního snu. Realita se ovšem jako vždy snu ani trochu nepodobá.

Společný počin zemí BRICS je totiž pokusem o zhmotnění očního klamu. Množinu si v roce 2001 vymyslel hlavní ekonom bankovní společnosti Goldman Sachs jako perspektivní nabídku do investičního portfolia movitých klientů. Zahrnul do ní původně čtyři, pak pět nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa. Akronym BRIC(S) měl v sobě to marketinkové kouzlo, že vyvolával asociace s anglickým slůvkem znamenajícím „cihly“ – investor tedy měl hřejivý pocit, že vkládá své úspory do něčeho pevného, z čeho bude vystavěn budoucí svět.

Společná nevraživost vůči Washingtonu ovšem není dostatečným pojivem pro stmelení něčeho bytelnějšího než marketinkový nápad. Množinu BRICS rozděluje mnohem víc, než spojuje. V žádném smyslu slova netvoří celek. Pět zemí se rozkládá na čtyřech kontinentech, liší se rozlohou, početností obyvatelstva, společenským zřízením i velikostí ekonomiky. Ta čínská, kupříkladu, je 24krát větší než jihoafrická. Mají mezi sebou nevyřízené účty z minulých válek a územní spory. Čína vyčítá Indii, že poskytuje útočiště tibetskému dvoru Dalajlámy, Indie nemůže odpustit Číně spojenecké vztahy s nepřátelským Pákistánem, Moskva podezřívá Peking ze snahy o plíživé obsazení Dálného východu. Navíc se mezi tempy hospodářského růstu jednotlivých členů dávno rozevřela propast: zatímco Čína vykazuje přírůstky sice už jen jednociferné, leč stále víc než uspokojivé, Rusko se potácí na pokraji technické recese, pokud už do ní nespadlo.

Smysl zřízení jakési stabilizační měnové rezervy je nabíledni – vyrovnat nevyváženost platební bilance, pojistit národní měny před kurzovními propady, odstranit nedostatek likvidity. Jenže tím se ambice zakladatelů rozhodně neomezovaly, měly jistě také politický rozměr – obnovit multipolaritu světa. Z hlediska naplnění těchto cílů přichází země BRICS se svým projektem tak trochu s křížkem po funuse.

Zájem investorů o rozvíjející se trhy totiž dramaticky klesá. Svědčí o tom nedávný průzkum britské agentury Create Research, v němž byli tázáni zástupci 700 důchodových a suverénních investičních fondů, poradenských firem a správců aktiv ve 30 zemích světa. Takřka 60 % respondentů má k rozvíjejícím se trhům negativní vztah, zatímco ještě před dvěma roky jich bylo pouze 39 %. Podíl těch, kdo stále věří v dlouhodobé perspektivy rozvíjejících se trhů, spadl na polovinu a činí nyní méně než 20 %.

„Investoři přecenili fundamentální přednosti rozvíjejících se trhů v době, kdy se světová média hemžila palcovými titulky o závratném tempu jejich ekonomického a populačního růstu,“ říká Amin Rajan, generální ředitel agentury Create Research. Skoro polovina investorů nyní pokládá Spojené státy za region slibující největší příjmy v nejbližších třech letech. Na druhém místě se 45 % jsou trhy Afriky, včetně Jižní, pak následuje západní Evropa s 34 %, Japonsko s 26 %. 15 % věří v ziskovost trhu střední a východní Evropy. Mezi zbylými zeměmi BRICS rozložení důvěry vypadá takto: Čína má 34 % stoupenců, Brazílie 15 %, Indie 14 %. Rusko s 8 % obsadilo nejnižší příčku.

Nejde o běžné potíže růstu, univerzální podporu ztratila samotná představa neodvratného vzmachu rozvojových zemí a jejich trhů. Kdysi populární argumenty o tom, že ekonomiky rozvojových zemí porostou rychleji než ve zbytku světa, neboť na ně připadá téměř 80 % obyvatelstva planety a takřka 70 % měnových rezerv, ztrácí na síle. Za posledních 12 měsíců index rozvíjejících se trhů MSCI Emerging Markets posílil o pouhých 8,3 % oproti více než 18% růstu na trzích prvního světa.

Typický je názor jednoho z dotázaných, který je uveden ve zprávě o zmíněném průzkumu: „V 90. letech jsme nedocenili slabost rozvojových ekonomik a po roce 2000 jsme jejich sílu přecenili. Je na čase situaci přehodnotit.“ Není divu, že deset let po vzniku zkratky BRIC hlavní stratég bankovního domu Societé Generale Albert Edwards nabídl její nové rozluštění – Bloody Ridiculous Investment Concept (Zatraceně směšná investiční koncepce).

Vzhledem k reálnému výkonu a kumulovaným rizikům se nejdále od svých smělých snů ukázalo být Putinovo Rusko. Hostit novou rozvojovou banku nebude Petrohrad, ale Šanghaj, jejím prezidentem nebude Rus, ale Ind.



Jefim Fištein se narodil roku 1946 v Kyjevě. Vystudoval žurnalistiku na Lomonosovově univerzitě v Moskvě a filologii ve Vídni. Od roku 1969 do roku 1980 žil v Praze, pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl donucen emigrovat do Vídně. V letech 1981 - 1996 působil jako komentátor Rádia Svobodná Evropa. V letech 1996 a 1997 vedl Lidové noviny. Do r. 2012 byl ředitelem ruského vysílání RFE/RL, nyní je poradcem Prezidenta RFE/RL.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.