Ústavní soud se zastal řidiče, který při couvání přejel dítě
Auto není jeřáb
Ústavní soud (ÚS) dnes vrátil na začátek případ řidiče, který v roce 2012 při couvání na parkovišti v Havířově srazil dítě. Znovu musí rozhodnout havířovská pobočka Okresního soudu v Karviné. Původně řidič dostal za usmrcení z nedbalosti rok vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Dítě, které několik vteřin před neštěstím nebylo pod přímým dohledem rodiny, těžkým zraněním podlehlo. Řidičův advokát Petr Kausta doufá, že nyní bude jeho klient obžaloby zproštěn.
„Můj klient u obecných soudů využil svého práva a nevypovídal. Uvedl, že mohl pozorovat situaci, kdy ženy měly dítě v úzkém kontaktu mezi sebou, každá asi na jeden metr od sebe, ovládaly jej. Tohle potvrdily i samotné svědkyně u hlavního líčení u okresního soudu, že dítě z ničeho nic najednou bylo pryč,“ řekl Kausta.
Řidič podle ústavních soudců couval velmi pomalu a oprávněně spoléhal na to, že roční batole na parkovišti ohlídají maminka s babičkou a nedovolí mu pohyb do jízdní dráhy. Jde o princip takzvané omezené důvěry v dopravě. V obytné zóně lze očekávat třeba hry dětí, nikoliv ale samostatný pohyb nehlídaných batolat po parkovišti.
Ústavní soud zrušil předchozí diskutabilní rozsudek
ÚS zrušil rozhodnutí okresního soudu, stejně jako Krajského soudu v Ostravě i Nejvyššího soudu, jehož usnesení loni vzbudilo polemiky mezi veřejností. Nejvyšší soud totiž důrazně připomněl, že v obydlené části města je řidič povinen v nepřehledném místě vždy zajistit bezpečné couvání, třeba prostřednictvím pomocníka, anebo aspoň zatroubit.
Podle ústavních soudců je však podobná paušální povinnost v praxi téměř nesplnitelná. Řidič by však měl s mimořádnou opatrností postupovat například v situaci, kdy je evidentní, že rodina dohled nad dětmi na parkovišti zanedbává, je od nich daleko, nevěnuje jim pozornost.
„Ústavní soud se domnívá, že na řidiče osobního automobilu nelze klást stejné požadavky jako na řidiče autojeřábu. Z povahy věci je zřejmé, že řízení autojeřábu při couvání je rizikovější, než je tomu u osobního automobilu, a že na řidiče autojeřábu lze klást z hlediska míry opatrnosti vyšší požadavky,“ píše se ve stanovisku ÚS.
V havířovské kauze řidič nejprve kolem skupiny procházel ke svému autu. Tehdy byl ještě chlapeček pod dohledem rodiny. Řidič podle obhajoby nemohl předpokládat, že se mu matka s babičkou přestanou věnovat. Svědkové později vypověděli, že k neštěstí došlo v okamžiku, kdy matka dávala peněženku do kapsy a babička hovořila k druhému dítěti.
Podle zrušeného verdiktu ovšem ani případné pochybení rodiny nezbavuje řidiče trestní odpovědnosti. Bez jeho vlastní neopatrnosti by se prý nehoda nestala. ÚS ale podotknul, že k tragickým událostem někdy dochází i bez zavinění třetí osoby, zásahem vyšší moci nebo nešťastných okolností. Okresní soud by to měl zvážit.
„Nelze přijmout názor, že pokud spolu hovoří dva lidé, musí řidič automaticky předjímat, že dítěti nevěnují dostatečnou pozornost a v budoucnu ztratí kontrolu nad jeho pohybem. Závěr o trestněprávním zavinění nelze nikdy dovozovat z pouhého faktu, že došlo ke škodlivému následku za účasti třetí osoby,“ zdůraznil soudce zpravodaj Jan Musil.