Všemohoucí stát. Chce číst naše maily a kontrolovat sms zprávy

Kybernetická obrana ČR

Všemohoucí stát. Chce číst naše maily a kontrolovat sms zprávyNOVÉ
Domov

Michaela Cápová

Češi mají oprávněný strach, že jejich komunikaci na internetu bude brzy monitorovat armádní zpravodajská služba. Kritici varují, že se bude jednat o zásah do lidských práv a svobod, protože by poskytovatelé internetu a mobilní operátoři podle návrhu zákona museli státu zajistit přístup ke všem datům svých klientů. Stát by tak mohl monitorovat celý kyberprostor, číst si nejen veškeré smsky, ale třeba také konverzace na sociálních sítích. Kontroverzní novelu, kterou v prvním čtení podpořili poslanci, nyní projednávají výbory.

Zajištění kybernetické obrany republiky dosud není v české legislativě ošetřeno, proto vládní návrh zákona o Vojenském zpravodajství přisuzuje tuto odpovědnost armádní tajné službě. Vojenské zpravodajství by tak mohlo de facto napíchnout poskytovatele internetu a mobilní operátory a sledovat komunikaci podezřelých lidí. Mimoto návrh předpokládá, že v krajním případě by zpravodajci mohli přistoupit i ke kybernetickému protiútoku. Ročně by na to mělo být vynaloženo asi 300 milionů korun.

Daniel Korte (TOP 09) považuje návrh za naprosto příšerný a systémově špatný. „Zpravodajství je zpravodajství a aktivní obranu má dělat voják. Podle mého názoru nemá být zpravodajec bojovníkem,“ uvedl Korte pro Echo24.cz. Podle něj by alternativou mohlo být, kdyby kybernetická obrana spadala do kompetencí armády společně s Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ).

S tím však nesouhlasí Roman Váňa (ČSSD), předseda bezpečnostního výboru, který se návrhem zákona nyní zabývá. „Musíme rozlišovat dvě věci: kybernetická obrana a bezpečnost není totéž. Obrana by měla spadat pod armádu, protože vojáci zajišťují aktivní obranu státu v případě napadení. Kybernetickou bezpečnost pak má na starosti NBÚ,“ uvedl pro deník Echo24.cz. Dodal také, že NBÚ v rámci kybernetické bezpečnosti musí komunikovat s mnoha privátními subjekty a národními autoritami dalších států, což by byl v případě obrany Česka problém.

Toky dat, nebo čtení e-mailů?

Další kritikou, která se na vládní návrh snáší, je, že představuje zásah do osobních práv občanů a jejich soukromí. Daniel Korte zdůrazňuje, že tyto zásahy nebudou podléhat žádné kontrole. „Například odposlechy podléhají nějakému kontrolnímu mechanismu, musí je schvalovat státní zástupce, ovšem tohle by bylo zcela bez kontroly, protože nebude nikdo, kdo by to mohl kontrolovat,“ řekl poslanec a dodal, že bude navrhovat zamítnutí zákona.

Také Richard Dolejš (ČSSD) upozorňuje, že boj proti hrozbám v kyberprostoru s sebou přináší částečné oklešťování práv a svobod občanů. „V demokratickém právním prostředí se jedná v tomto ohledu o velice tenký led a my bychom měli jako zákonodárci vyvažovat a vytvářet obranné mechanismy, aby nedocházelo ke zneužívání nastalé situace bezpečnostním a represivním aparátem státu,“ napsal poslanec.

„O zásah do práv občanů by se v podstatě nemělo jednat vůbec. Také tam totiž bude podmínka soudního souhlasu,“ namítá však Roman Váňa. Podle něj se v zákoně neuvažuje o tom, že by Vojenské zpravodajství sledovalo občany nebo četlo jejich e-maily. „Skutečně se bude jednat jen o sledování datových toků,“ dodal Váňa. Totéž tvrdí i ministr obrany Martin Stropnický (ANO), když říká, že se v první řadě jedná o ochranu jaderných elektráren, nemocnic, klíčové infrastruktury. Zákon podle něj nenabourá soukromí lidí.

Poslanec Bohuslav Chalupa (ANO), člen bezpečnostního výboru, však v pořadu Události, komentáře na ČT24 uvedl, že pouhé sledování toků nestačí. „Pokud budeme sledovat jen toky dat, tak nebudeme vědět, že se někdo na něčem domlouvá, převádí peníze k tomu, aby se nakoupila technika, nebo někoho podplatil. Budeme bezbranní,“ řekl.

Zničí to důvěrnost komunikace

Výhrady vůči návrhu zákona mají rovněž firmy z oblasti informačních technologií. Ty sice chápou snahu zajistit kybernetickou obranu země, novela ale podle nich přináší více hrozeb než pozitiv. „Obsahuje řadu rozporuplných částí, umožňuje například zasahovat do provozu síťových operátorů. Vojenské zpravodajství tak bude moci posílat falešné či podvržené zprávy nebo blokovat komunikaci. Operátoři již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků,“ uvedla deníku Echo24.cz Šárka Štůlová z ICT unie, která sdružuje firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií včetně provozovatelů internetu či mobilních operátorů.

Obavy o dopad zákona připouští i Václav Klučka (ČSSD), který je členem výboru pro obranu. „Ještě o tom budeme jednat. Je nutné vymezit ty meze a předejít možnému zneužití dat. I já sám mám obavy o zasahování do práv občanů, ale momentálně nevím, jak lépe bychom to mohli legislativně vymezit,“ řekl pro Echo24.cz. Antonín Seďa (ČSSD) doplnil, že se výbor k zákonu vrátí zřejmě na své schůzi 15. prosince. Druhé čtení zákona bude na programu až v novém kalendářním roce.

Zákon projednával také výbor pro bezpečnost, který své jednání přerušil a vzhledem k výhradám, které k zákonu obecně zaznívají, si vyžádal stanovisko Komise pro vojenské zpravodajství. „Chceme podrobnější vhled, proto si možná vyžádáme i další stanoviska,“ řekl předseda výboru Váňa. Podle něj se však výbor zákonem na své schůzi 14. prosince ještě zabývat nebude, vrátí se k němu až v lednu.

Čtěte také: Nový úkol pro českou tajnou službu. Má monitorovat internet