Střelbě nezabráníte. Zákon máme přísný, říká expert
Češi a zbraně
NOVÉ
1
Případu šíleného střelce, který v úterý zavraždil v Uherském Brodě osm lidí, nešlo žádným způsobem předejít. Je o tom přesvědčený šéf bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa (ČSSD). Ten v rozhovoru pro deník ECHO24.cz řekl, že kontrola držitelů zbrojních průkazů, mezi které muž patřil, je v Česku dostatečná. Šílený střelec se prý rozhoduje v momentě a častější lékařská kontrola by ho zřejmě nezastavila. Váňa je také toho názoru, že pokud není jiná možnost, je třeba se pokusit v podobných situacích ubránit sám.
Dalo se úternímu útoku nějak předcházet?
Podle mě je to klasický případ, kdy s tím opravdu nejde nic dělat. Informací je ještě málo, nevíme, jestli jeho okolí mělo signály o útoku dopředu. Ale i z případů, které známe ze světa, víme, že šílený člověk se prostě v momentě rozhodne a jde. Vezme, co má po ruce, najde si jakoukoliv zbraň. Auto, kterým vjede na zastávku plnou lidí, nůž, střelnou zbraň, cokoliv. To se nedá předvídat žádnými psychologickými vyšetřeními. U majitelů legálně držených zbraní je takovéto vyšinutí méně časté.
Střelec z Uherského Brodu ale zbrojní pas měl.
Ano. To je přesně ten okamžik, kdy se člověk zblázní. Ani u držitelů legálních zbraní to samozřejmě nelze vyloučit. Ale zároveň tomu nejde předcházet, předvídat to. Kontrola je dnes dostatečná. Žadatel o zbrojní průkaz musí udělat zkoušky a lékařské testy. Pokud se lékaři cokoliv nezdá, při sebemenším podezření toho člověka ihned odesílá ke specialistovi. Takový držitel zbrojního průkazu je pod výrazně větší kontrolou než běžný občan.
Více čtěte: Vrah zabil v Uherském Brodě sedm mužů a ženu
Jak často držitelé zbrojních průkazů k lékaři chodí?
Dříve to bylo jednou za pět let, dnes je to po deseti letech. A to je rozumný čas. Člověk už nedělá znovu zkoušky, ale k lékaři musí. Znovu projde celou lékařskou prohlídkou.
Nebyla ona kratší lhůta, tedy pět let mezi prohlídkami, bezpečnější?
Já se trochu bojím, aby se nám to po tom útoku nezvrhlo do nějaké debaty, která nebude věcně vůbec souviset. To je případ spíše pro zdravotnictví, ne pro bezpečnost. Zákon o zbraních a střelivu je u nás jeden z nejpřísnějších. Každý, kdo má zbrojní průkaz, je evidován a pod kontrolou. Prošel procesem zkoušek a lékařských kontrol. Například v některých státech USA mají volné držení dlouhých zbraní, v Rakousku se neevidují brokovnice. U nás kontrolujeme výrazně více. Ale podobnému útoku nepředejdete. Je to okamžik, který nemůžete předvídat. Nikdo normální nejde a nevystřílí restauraci plnou lidí. Není proti tomu obrany, pokud nejste schopen se v danou chvíli ubránit sám.
Čtěte: Spousta lidí mi ubližuje, řekl muž a šel vraždit
To je v podobné situaci asi dost obtížné, nemyslíte?
Samozřejmě. Ale existují pravidla, jak přežít útok šíleného střelce. Mají tři body. Prvním je utéct. Druhým schovat se a vůbec nevzbuzovat pozornost. Třetím bodem je pokusit se útočníka zneškodnit. Je to až poslední možnost. Ale pokud nejsou možné první dvě, je dobré se bránit. Hasicím přístrojem, židlí, prostě vším, co je po ruce.
Většina lidí tak zřejmě ale nedokáže reagovat…
Ano, zaskočí vás to. Ale pokud nejste schopen se v danou chvíli ubránit sám, nikdo jiný vám zřejmě nepomůže. Myslím, že u nás je obecně povědomí o riziku velmi malé. Mnozí z nás žijí v pocitu bezpečí a svobody. Připomenul bych nedělní případ teroristy v Jeruzalémě. Na něj se vrhl přímo starosta města a zpacifikoval ho. Byl schopen se sám ubránit, použil své schopnosti. Lidé tam s tím mají historické zkušenosti, přemýšlejí jinak. My takto přemýšlet nejsme schopní. A nemusí jít o teroristický útok či šíleného střelce. Ale třeba jen o běžnou cestu domů přes temný park.
