Gazprom si udělal ze střední Evropy dojnou krávu

Evropská komise obvinila ruský monopol Gazprom, že zneužil svého dominantního postavení. Účtoval svým zákazníkům neférové ceny a bránil volnému trhu s plynem. Za to mu hrozí pokuta až deset procent obratu v zemích Evropské unie. Ten představuje víc než polovinu celkových obchodů Gazpromu.

Ruským státem ovládaná firma porušila podle Bruselu evropská pravidla pro volný trh v České republice, v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku, Maďarsku, Lotyšsku a Litvě. S plynárenskými firmami z těchto zemí měla uzavřené dlouhodobé, obtížně vypověditelné smlouvy na principu „take or pay“. V praxi to pro Gazprom znamenalo garantovaný odběr, protože zákazník platil, i pokud nasmlouvaný plyn z Ruska neodebral. Gazprom ve smlouvách zakazoval svým zákazníkům, aby plyn dál prodávali do jiných zemí, čímž drolil jednotný evropský trh s plynem a vytvářel na něm protizákonné bariéry. „Tím, že udržoval trh ve střední Evropě uměle rozdělený, mohl si účtovat ceny, které považujeme za neférové,“ prohlásila evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Dánka Margrethe Vestagerová. „Pokud se naše podezření potvrdí, Gazprom ponese právní následky svého chování.“

Ruský státní kolos má teď dvanáct týdnů na to, aby se k obvinění vyjádřil. Tvrdí, že se ničeho protiprávního nedopustil. Evropská komise zahájila vyšetřování už před třemi lety. S obviněním přišla až dnes. Politicky je tento krok jasným zvýšením tlaku na Rusko. Gazprom je jednou ze dvou nejdůležitějších, Kremlem přímo kontrolovaných firem v zemi. Jeho příjmy z velké části plní ruský státní rozpočet. Ten se propadá do obrovských deficitů po poklesu cen ropy, s níž se svezly i ceny plynu. Jde sice o obchodní spor, načasování ale ukazuje zvýšení ekonomického tlaku na Rusko.

Země střední Evropy jsou, nebo bývaly v různé míře rukojmími a dojnými krávami Gazpromu. Často měly uzavřené dlouhodobé smlouvy, z nichž se nebylo možné vyvázat za fixní ceny, které nijak neovlivňovaly aktuální ceny na trhu. Gazprom jim zakazoval s plynem obchodovat, čímž je držel v kleci. Pro státy, které byly závislé úplně nebo z velké části na jediném plynovodu z Ruska jako Ukrajina, baltské státy nebo Bulharsko, nebylo úniku. Gazprom je měl v hrsti a mohl si diktovat.

My jsme naštěstí od devadesátých let měli v tomto ohledu štěstí na osvícené politiky. Investovali do plynovodů, které nám dovolují vozit plyn ze západu, severu i jihu, čímž jsme unikli z klece Gazpromu. Německá RWE, která si na přelomu tisíciletí koupila monopolního dovozce plynu Transgas, navíc vyhrála s Gazpromem arbitráž, čím nás vyvázala z dlouhodobých pevných smluv, z nichž nyní Gazprom viní Evropská komise. Čeští dodavatelé dnes nakupují plyn z různých zdrojů podle cen na burze v Rotterdamu. Gazprom musí soutěžit o to, aby k nám mohl dodávat s ostatními.

Podle velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky neprotekl loni přes předávací terminál v Lanžhotě, kudy proudí plyn z Gazrpomu, ani kubík. Velké energetické firmy ze západní a severní Evropy jsou ke Gazpromu od plynové krize roku 2009, kdy vydíral Ukrajinu a jako rukojmí si bral závislé země střední a východní Evropy, velmi podezřívavé. Považují ho za neseriózního obchodního partnera, který do byznysu zatahuje politiku a imperiální ambice.

V obchodu s plynem dnes platí to, co v celém obchodu s Ruskem. Moskva potřebuje Evropu podstatně víc než Evropa ji. Je na ní mnohem víc závislá. Polovinu celých tržeb získává Gazprom na trhu Evropské unie, kde má ale podíl jen třicet procent. Ve svízelné situaci jsou ale závislé země ve střední Evropě, které včas neinvestovaly do své energetické nezávislosti. I to se ale mění. Objevují se projekty, jak přitáhnout západní plyn dál na východ a vytvořit alternativu pro velmi závislé Bulhary a spol. Jeden z nich se pod jménem Eastring za vedení českého expremiéra Mirka Topolánka chystá ze Slovenska na jihovýchod stavět Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského.

Je dobře, že Evropská unie po měsících slabosti a ústupků proti Moskvě přitvrzuje a snaží se chránit své členy, kteří jsou energetickým vydíráním zranitelní.

Pro nás je to dobrá připomínka, že ekonomicky a strategicky jsme na Moskvě nezávislí (podíl Ruska na našem vývozu se v únoru snížil na 1,3 procenta) a můžeme se podle toho sebevědomě a svobodně chovat. Obrana volného trhu před dominantními hráči je přesně to, co od Evropské komise čekáme.