1

Cenzura na Facebooku. V Rusku? V jádru Evropy

Témata: , , ,

Viděl jsem billboard s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem. Ujišťuje v něm, že s jeho stranou v EU vždycky pojedeme v rychlejším pruhu. Rozuměj v evropském jádru, které bude podle projevu Angely Merkelové z minulého týdne po odchodu Británie (a kvůli Trumpovi i po odchodu neformálního čestného člena USA) opět hlavně věcí dohody Německa a Francie. Podívejme se, v jakém kulturním okruhu se naši eurointegracionisté zhlíží.

V pátek německý Spolkový sněm rychle odhlasoval dva podstatné zákony, o „sňatcích pro všechny“ (tedy pro homosexuální páry) a v jeho stínu a za skandálně nízké účasti poslanců zákon proti nenávisti na internetu. Druhému zákonu se říká krásným německým slovem Netzwerkdurchsetzungsgesetz, což by se nejspíš přeložilo jako zákon k vynucování práva na síti. Ale je to bianko šek pro omezování svobody projevu a nebyl vystaven v nějakém vzdáleném Rusku, ale v zemi, v níž lidé Ženíškova typu vidí antipod kremelské tyranie.

Předkladatelé zákona si dali za cíl donutit provozovatele sociálních sítí, aby rychle mazali „protiprávní“ obsah v příspěvcích uživatelů. Všimněme si už volby termínu: „protiprávní“ je samozřejmě míň než „trestní“.

A k čemu nový zákon Facebook, Twitter a další internetové giganty, kteří v Německu dosáhnou alespoň dvou milionů uživatelů měsíčně, zavazuje?

„Zřetelně protiprávní“ příspěvek musí po nahlášení nějakým uživatelem ze sítě do 24 hodin, pouze „protiprávní“ do týdne. Pokud lhůta nebude dodržena a příspěvek později bude skutečně uznán za protiprávní Spolkovým justičním úřadem (spadá pod ministerstvo spravedlnosti) plus správním soudem, hrozí firmě drastická pokuta, až pět milionů eur pro konkrétního zaměstnance v oddělení stížností a až 50 milionů eur pro firmu. Zákon inicioval sociálnědemokratický politik, což je paradoxní, protože tím privatizuje právo. Stát nutí soukromou firmu, aby rozhodovala, jestli jeho občan jedná proti právu.

Co hrozí? Pokud se rozpoutá nahlašovací orgie, Facebook, Twitter, Youtube budou zavaleny stížnostmi a ocitnou se pod časovým tlakem a hrozbou pokut, nejpřirozenější jejich reakcí bude mazat preventivně všechno, na co si buď dotčený občan, nebo ovšem nějaký nápravce světa stěžoval.

V katalogu protiprávních výlevů, který byl k návrhu zákona připojen, najdeme vedle jasných případů, jako jsou příprava násilných činů, výzva k trestným činům nebo šíření pornografie, také gumovější kategorie, jako je urážení náboženských společenství. Už zase tu establishment v další západní zemi radikálním muslimům přímo strká do ruky další možnost, jak jejich náboženství obehnat plotem, ztížit debatu o něm (a o nich).

A to je jeden příklad, ministerstvo spravedlnosti přímo v zákonu jakoby na vysvětlenou napsalo, že „debatní kultura na síti je často agresivní, zraňující a nezřídka nenávistná“. Ano, bez agresivních debat bude lépe. O co tu jde, geniálně vystihl komentátor Matthias Matussek: aby k volbám, které samozřejmě budou nadále demokratické, chodili voliči na sedativech. 


/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.