Volby lobbistů a kmotrů. Hlasy chtějí divná hnutí

Volby lobbistů a kmotrů. Hlasy chtějí divná hnutíNOVÉ
Domov

KOMUNÁLNÍ VOLBY

Vladimír Ševela

Před komunálními volbami přibývá plakátů a billboardů s tvářemi lidí, o kterých jsme nikdy předtím neslyšeli. Jejich kampaně jsou financované z neznámých zdrojů. Pak jsou tu politici, kteří opustili zavedené strany a není jasné, čí zájmy jejich nová sdružení vlastně prosazují. „Nepřehledná je situace zejména v Praze,“ říká ředitel Institutu politických studií Karlovy univerzity Petr Jüptner.

V hlavním městě postavilo kandidátky do komunálních voleb třicet stran a hnutí. Mnohá sdružení vznikla teprve nedávno. Jde třeba o hnutí Pro (původně Uzdravme naši politiku) nebo Restart 2014, sdružení Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku či Občanskou konzervativní stranu bývalého poslance ODS Jiřího Janečka.

Všechna sdružení tedy nenabízejí zcela neznámé kandidáty. Jedním z trendů také je, že starostové zvolení za parlamentní strany v blížících se volbách kandidují za sdružení „nezávislých“. Týká se to třeba Dalibora Mlejnského z Prahy 12, zvoleného za ODS, který kandiduje za sdružení Jižní Město náš domov.

„Těžko tento jev obecně hodnotit jako jednoznačně kladný nebo jednoznačně záporný,“ říká politolog Petr Jüptner. „Určitě je dobře, když starosta, který opustí stranu, která je příliš provázána s lobbisty, založí vlastní sdružení. V Praze to ale vypadá, že některé kandidátky účelově sestavují právě zájmové skupiny,“ míní Jüptner.

„Nikoho z těch lidí neznáte“

„Různí kmotři mohou prosadit své zájmy úspěšněji v menších sdruženích než ve větších stranách,“ myslí si politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. „Nezávislí“ totiž často bývají mimo přímý vliv zákulisních hráčů jen naoko.

„Vznikají marketingové projekty, které jsou divné. Nikoho z těch lidí neznáte a přitom jejich kampaň stojí dost peněz, protože mají billboardy i reklamu na webu,“ říká Jüptner. K takovým nepříliš transparentním  projektům patří třeba hnutí Restart 2014.

Za zoufalé pokusy označuje politolog strany, které jsou sice spojené se známými lidmi, ale protože netají ambice mít na víc než pouze na lokální politiku, jsou podle Jüptnera „odsouzené k neúspěchu“. „Podle mě sem patří Občanská konzervativní strana bývalého poslance ODS Janečka. Myslím, že jde o slepou uličku,“ dodává Jüptner.

„Hidden parties“ – strany v utajení

Třetím typem nových uskupení jsou hnutí odpadlíků od větších stran, například sdružení Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku tamního starosty Bohumila Zoufalíka, který vystoupil z ODS. „Tady to na mě dělá dojem, že je to koordinované s místní ODS. Úspěch „nezávislých“ stranu neohrozí, naopak hlasy se mohou sčítat,“ poznamenává Jüptner. Zoufalík má blízko k Milanovi Richterovi, bývalému starostovi Prahy 10 z ODS, který se loni po rošádě se Zoufalíkem stal místostarostou.

Využívání „hidden parties“, tedy faktických skrytých poboček zavedených stran s jejich vědomím, je běžné v komunální politice například ve Velké Británii. „Jenže situace v Praze je velmi nepřehledná a je otázka, jestli by nebylo na čase uvažovat o výhodách většinového systému,“ říká Jüptner.

Stoupající počet nezávislých kandidátek je podle  brněnského politologa Kopečka přirozený, protože se zmenšuje členská základna velkých stran. „V obci nedaleko Olomouce, kde bydlím, jsou na jedné nezávislé kandidátce stejní lidé jako před čtyřmi lety, ale tehdy to byla kandidátka ODS,“ říká Kopeček, podle nějž řada lidí z modré strany vystoupila nebo už za ni nechce kandidovat. Za pět let klesl počet členů ODS v Česku téměř o polovinu – ze zhruba 34 tisíc členů na necelých 18 tisíc.