Nový „úřad pravdy” – odbor tajných služeb pro práci s veřejností

Nový „úřad pravdy” – odbor tajných služeb pro práci s veřejnostíESEJ
Kyjev, leden 2014. Příslušníci pořádkové policie se fotí nedaleko aut vypálených při střetech s demonstranty. Foto: Foto: Reuters
Domov

Týdeník Echo

Daniel Kaiser

Miloš Zeman obstaral dvacítce úředníků na českém ministerstvu vnitra nevídanou publicitu. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, oficiálně ustavené k 1. lednu 2017, napadl prezident ve svém vánočním projevu, když ho přirovnal k Úřadu pro tisk a informace (pod kterýmžto názvem se za normalizace schovávala cenzura). Učinil také další historickou narážku: „A proto bych si nepřál, aby naše ministerstvo vnitra bylo jakýmsi novodobým Koniášem, a nepřál bych si, aby jakýsi pornoherec už dnes sestavoval seznamy nepohodlných, nebo dokonce zakázáníhodných internetových serverů.“

Ještě před Zemanovým vánočním poselstvím nad vznikem centra zakroutil hlavou Zemanův předchůdce Václav Klaus, v předminulém týdnu se vymezil i místopředseda vlády Andrej Babiš.

Je to novodobé ministerstvo pravdy, myšlenková policie, nebo normální, ospravedlnitelný nástroj boje s propagandou a terorismem? Eva Romancovová, právnička a zaměstnankyně vnitra (a také manželka Michaela Romancova, známého politologa, který v televizi často komentuje putinovské Rusko), pochopitelně říká, že to druhé. K vybudování centra se dostala coby koordinátorka Auditu národní bezpečnosti ČR, který si u ministerstva vnitra v lednu 2015 zadala vláda. Už po prvním roce auditování – a prý tu panoval konsensus odborníků – vyvstala akutní potřeba popasovat se s hybridními hrozbami do té míry, že se ministr Milan Chovanec rozhodl zřídit ono dnes tak skloňované centrum. Pojem „hybridní hrozba“ zní učeně, ale v podstatě neznamená nic jiného než ohrožení vnitřní bezpečnosti státu. Definice je pojata tak široce, že se do ní vejde všechno, nač si v dané souvislosti vzpomenete: kromě terorismu taky migrace a problémy s ní spojené, extremismus, narušování veřejného pořádku, „ale právě i dezinformační kampaně se vztahem k vnitřní bezpečnosti státu“ (doslovná formulace z webové stránky centra).

Jak velký podíl v agendě centra zabere terorismus a jak velký hybridní hrozby? Eva Romancovová odhaduje, že to bude „přibližně půl na půl“. Jenže monitorovat a analyzovat teroristy mají přece už existující tajné služby a policie. Takže zbývají hybridní hrozby, pod nimiž centrum – soudě například podle jeho prvního tweetu z 19. října – vidí hlavně dezinformační kampaně.

Romancovová se koncem roku ocitla pod nečekaným mediálním tlakem, a snad i proto mluví tak, jako kdyby se jednalo o nedorozumění a přepjatou reakci. Centrum s patnácti, maximálně dvaceti pracovníky bude prý provádět „běžnou monitorovací práci“ a na veřejnost, tedy na svůj twitterový účet, umisťovat dementi jen u „velmi nebezpečných dezinformací“.

Těžiště práce má spočívat v komunikaci navenek, s veřejností a novináři. Pak ale vzniká otázka, proč dublovat práci stávajících mluvčích – ministerstva, kontrarozvědky (BIS), rozvědky (ÚZSI) a dalších bezpečnostních útvarů. „Na rozdíl od tiskového odboru máme vysoce odborné zázemí,“ prozrazuje obecně Romancovová. Co už neprozradí, a co prozradí zdroj z ministerstva, který mluvil pod podmínkou anonymity: centrum by mělo být v nepřetržitém styku právě s českými tajnými službami. Podmínkou pro práci v centru pak bude bezpečnostní prověrka na stupeň „tajný“, hovorově „téčko“. V soustavě bezpečnostních prověrek – V – vyhrazené, D – důvěrné, T – tajné, PT – přísně tajné – je to druhá nejnáročnější ze čtyř. Do jisté míry můžeme proto centrum chápat jako neoficiální tiskové oddělení naší zpravodajské komunity. To ale z oficiálních činovníků nikdo neřekne.

Celou esej si můžete přečíst na EchoPrime nebo v aktuálním vydání Týdeníku Echo

Předplatné EchoPrime i Týdeníku Echo pořídíte zde

Související články