Baron Prášil. Ruský vicepremiér slíbil kolonizaci Marsu
Jeden z největších nacionalistických jestřábů ruské politiky, civilním povoláním vicepremiér Dmitrij Rogozin, slíbil spoluobčanům brzkou kolonizaci Marsu a Měsíce a jako materiální základ uskutečnitelnosti slibu uvedl „všelidské povahové založení ruského národa, jenž je zvyklý myslet v globálních kategoriích a obětovat blahobyt ve jménu velkých idejí“.
Velikášský výrok v duchu Saltykova-Ščedrina zazněl těsně předtím, než kosmická loď Dragon dopravila na mezinárodní vesmírnou stanici dvou a půltunový náklad. Jak nákladní loď, tak raketa Falcon 9, jež ji vynesla na oběžnou dráhu, patří soukromé společnosti SpaceX Elona Muska. SpaceX není jen novou etapou dobývání vesmíru, je to zcela nová filozofie. Ve 20. století se do kosmu létalo hlavně proto, aby se daly zdokonalovat balistické rakety. Na dobývání vesmíru bylo nahlíženo jako na svrchovanou doménu státu. Elon Musk se ve svém počínání dá srovnat leda tak s Heinrichem Schliemannem, který zbohatnul, aby mohl objevit Tróju. Zakladatel projektu PayPal Elon Musk zbohatnul, aby mohl kolonizovat Mars. Jeho dávným snem není nic menšího.
SpaceX se dokázala v dobývání kosmu obejít bez cizích výpůjček a raketové motory, nosiče a lodě vyvinout vlastními silami. Nosné rakety Falcon jsou zamýšleny jako nosiče pro opakované použití a již nyní jsou plně vybaveny pro přistání. Jeden start stojí společnost SpaceX kolem 55 milionů dolarů, to znamená dvakrát méně než start evropské Ariane a ruského Protona. Elon Musk má v úmyslu stlačit cenu dopravy nákladů na oběžnou dráhu desetinásobně, je totiž přesvědčen, že vysoká cena je výsledkem přebujelé byrokracie a nekontrolovatelných výdajů ve státních monopolech.
Ruská raketa ještě ani nevzlétla
Na rozdíl od SpaceX Rogozinovi podřízení se nemají čím pochlubit. Hlavním projektem ruského kosmického průmyslu je vývoj raketové řády Angara. Raketa je ve vývoji od roku 1994 a zatím ani jednou nevzlétla. Jen tak pro srovnání: společnost SpaceX byla založena o 12 let později. První start Angary byl naplánován na rok 2005, ovšem dodnes se neuskutečnil, za což má Rusko zaplatit mastnou pokutu – vždyť zahraniční společnosti mají smlouvy na dopravu různých nákladů na oběžnou dráhu. Vývoj Angary již stál dle oficiálních údajů do roku 2013 kolem 3 a půl miliardy dolarů. Opět pro srovnání: Elon Musk a partneři vložili do své společnosti jen 200 milionů dolarů. Experti se domnívají, že po zavedení ekonomických sankcí proti Rusku nevzlétne Angara už nikdy: veškerá telemetrická zařízení na ní jsou totiž cizí provenience.
Další ambiciózní projekt pod názvem Námořní start byl spuštěn v roce 1995. Záměrem bylo odpalovat rakety z námořní plošiny na rovníku. Půjčené peníze nakonec banky musely oželet: poté, co 1. února 2013 raketa ve vzduchu explodovala, byl celý projekt prakticky odpískán. Státní společnost Energija, která byla vlastníkem a konstruktérem zařízení, sice přišla s převratnou myšlenkou odtáhnout platformu od Velikonočního ostrova k Vladivostoku. Ježto Vladivostok se jaksi nenachází na rovníku, projekt ztratil technický smysl, miliardy dolarů jsou v čudu. Navíc coby nosič měla být v projektu použita raketa Zenit ukrajinské výroby, kterou vlastenecká Energija kvůli Majdanu zatratila.
Jedna nehoda za druhou
Angara a Námořní start jsou sice odstrašující příklady, avšak ani zbytek ruské kosmonautiky nezavdává důvod k obzvláštní pýše. Jedna havárie starých a vyzkoušených raket stíhá druhou. Zde je jen pár příkladů: ztráta tří družic Glonass 5. prosince 2010, zánik vojenské družice GEO-IK-2 v únoru 2011, nehoda nákladní lodě Progress M12, zmar lodě Fobos-grunt v listopadu 2011. Pokračovat lze do nekonečna. Hlavním důvodem, jak se domnívají odborníci, je hluboká degradace výrobní základny. Nejsou stroje a ty, co jsou, beznadějně zastaraly, nejsou ani lidi. Na systémy se montují staré součástky nebo důchodci nad hrobem ručně soustruží nedostatkové kusy.
V srpnu roku 2013 se odehrála půvabná historka, která vrhá světlo na určité zvláštnosti oběhu peněz v ruském kosmickém průmyslu. Byl zatčen jistý Ilja Kalašnikov podezřelý z únosu prezidenta Fondservisbanky Alexandra Volovnika. Zločinec vypověděl, že jeho záměrem bylo dostat se k 800 milionům rublů, které bankéř prý měl doma pod podlahou v hotovosti. Fondservisbanka, která mimochodem zaměstnala coby svou PR tvář vysloužilou špiónskou krásku Annu Chapmanovou, je finančním ústavem, kde má všechny své účty státní agentura Roskosmos.
Realita současného stavu dobývání vesmíru je prostá a zdrcující. Už to není soutěž mezi americkým a ruským státem. Je to soutěž mezi soukromou společností Alona Muska, která již nyní létá dvakrát levněji než konkurenti, a ruskými Fondservisbankami, Námořními starty a dávno přezrálou, leč stále nedospělou Angarou. Je to soutěž mezi soukromým byznysem a systémem, který místo dělné práce se dávno zabývá jen „osvojováním“ si rozpočtových peněz. Na tomto pozadí sebechvála vicepremiéra Rogozina vypadá jako bezuzdné machrování v duchu barona Prášila, který také tvrdil, že sám sebe vytáhl z bažiny za tkaničky od bot.
