Stovky lidí si při Terezínské tryzně připomněly oběti holocaustu

Pietní akt v Terezíně

Stovky lidí si při Terezínské tryzně připomněly oběti holocaustuNOVÉ 2
Domov
Echo24
Sdílet:

Na historii je potřeba se dívat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, prohlásil na Terezínské tryzně v neděli předseda senátu Milan Štěch. V hlavním projevu pietního shromáždění na Národním hřbitově zároveň zdůraznil rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými během druhé světové války nacisty a poválečným odsunem Němců.

Válka a následný odsun Němců jsou podle Štěcha rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. „Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu,“ řekl Štěch. K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. „Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru,“ doplnil Štěch.

Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již po sedmdesáté. Vedle Štěcha jí zúčastnili vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.

Čtěte také: ‚Děsí mě náznaky chování jako u nacistů.‘ Izraelský generál se musel omluvit

Jak zastavit úspěch krajní pravice: povinné exkurze do Osvětimi?

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články