Kalousek nabídl vládě výměnu: fiskální pakt za rozpočet

Exministr financí Miroslav Kalousek nabídl vládě, že jeho strana TOP 09 podpoří státní rozpočet na příští rok a i v dalších letech. Návrh ale podmínil akceptací a dodržováním celého textu fiskálního paktu Evropské unie. Pravicová opozice by tak Sobotkův kabinet donutila k větším úsporám. ČSSD návrh rovnou zavrhla, ANO a lidovci si vzali čas na rozmyšlenou.

„Pokud vláda bude dodržovat výši strukturálního schodku rozpočtu pod jedno procento HDP, má naši podporu,“ oznámil Kalousek na tiskové konferenci ve sněmovně. „Není to spojeno s žádnými jinými, například personálními podmínkami,“ zdůraznil. Pokud by se splnila tato podmínka, je strana TOP 09 ochotna podpořit i schválení fiskálního paktu Evropské unie.

Podle sociálních demokratů není ale nabídka míněna vážně. „Pan Kalousek, když byl ministrem financí, tak ve svých rozpočtových výhledech na roky 2014, 15 a 16 uváděl a předpokládal vyšší strukturální deficit než předpokládá fiskální pakt. Je zřejmé, že tento jeho návrh je pouze účelový,“ kontroval šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák.

Musíme se podívat, co vlastně chtějí, zní od ANO a lidovců

Zástupci hnutí ANO a lidovců byli v reakcích opatrnější. „Ať přijdou s konkrétním návrhem, budeme se o tom bavit. Zatím to nebylo vůbec nikde – kromě mediálního vzkazu – řečeno. Nebavili jsem se o tom ani na klubu, ani v rozpočtovém výboru, nikde,“ prohlásil směrem k tom TOP 09 předseda zákonodárců ANO Jaroslav Faltýnek.

„Musíme se podívat, co vlastně chtějí. Jejich návrh neznám. Je možné o tom debatovat, na druhou stranu je důležité sledovat několik parametrů najednou,“ připojil se vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Minulá vláda sice plnila některé parametry, ale uškrtala ekonomiku tak, že propadla do hlubší recese než bylo nutné,“ dodal.

„Vláda ústavní většinu nemá. Buď ji bude hledat u jedněch nebo u druhých. Ale závazek, že bude vláda dělat rozpočet podle pravicové opozice, tak daleko vláda těžko půjde.“

Podle komunistů je Kalouskova iniciativa jen stupňováním tlaku na vládu, které pro ratifikaci fiskálního paktu ve sněmovně potřebuje ústavní většinu. K ní je potřeba 120 hlasů, koalice jich má při plném počtu o devět méně. „Vláda ústavní většinu nemá. Buď ji bude hledat u jedněch nebo u druhých. Ale závazek, že bude vláda dělat rozpočet podle pravicové opozice, tak daleko vláda těžko půjde,“ zmínil místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

K fiskálnímu paktu se Česko odmítlo připojit během vlády Petra Nečase kvůli nesouhlasu ODS a bývalého prezidenta Václava Klause. Podobně jako Česko se zachovala už jen Velká Británie. Nová koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se dohodla, že se k fiskálnímu paktu Evropské unie připojí. Ovšem kromě dvou jeho částí, které se týkají zavedení dluhové brzdy a snižování strukturálního deficitu. Jednání o ratifikaci fiskálního paktu je na programu aktuální schůze sněmovny.