Putin hýřil sebevědomím: Je to den síly Ruska

Přehlídka v Moskvě

Putin hýřil sebevědomím: Je to den síly RuskaAKTUALIZOVÁNO
Svět

Echo24

Pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí, který bude odpovídat soudobým hrozbám a bude založen na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky, se dnes v Moskvě vyslovil ruský prezident Vladimir Putin. V projevu při zahájení vojenské přehlídky na Rudém náměstí poděkoval západním spojencům za podíl na vítězství nad nacistickým Německem.

Putinův projev zahájil největší vojenskou přehlídku v moderních ruských dějinách, kterou Kreml uspořádal jako připomínku 70. výročí válečného vítězství, ale i jako ukázku rostoucí bojeschopnosti armády a demonstraci síly v době napjatých vztahů se Západem. Většina pozvaných hostů ze zahraničí se ale na Rudé náměstí nedostavila kvůli agresivní politice Ruska vůči Ukrajině. Přítomen nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který do Moskvy přicestoval v pátek.

Putin v projevu poděkoval sovětským veteránům za jejich válečné úsilí, které před 70 lety vyvrcholilo dobytím Berlína. „Znovu si uvědomujeme velikost vítězství nad nacismem, byl to sovětský lid, kdo rozhodl o konečném výsledku války,“ řekl Putin. Poděkoval zároveň západním válečným spojencům za jejich příspěvek k vítězství. „Našim společným úkolem se musí stát vypracování systému rovnoprávné bezpečnosti všech států odpovídající soudobým hrozbám, který bude vybudován na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky,“ řekl Putin.

Podle oficiálního sdělení Kremlu na moskevské oslavy dorazilo sedmadvacet státníků, mezi nimi prezidenti Číny a Kuby nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zeman podle mluvčího Jiřího Ovčáčka viděl přehlídku jen v televizi během setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Kremlu.

Na Rudém náměstí se za jasného jarního počasí představilo kolem 16.000 ruských vojáků a veteránů, pochodovat do centra Moskvy přišli i příslušníci spřátelených armád z několika postsovětských zemí, a také vojáci ze Srbska, Mongolska, Indie a Číny. Přehlídka měla čtyři části, postupně se zaplněným tribunám představily historické zbraně a vojáci v dobových sovětských uniformách, pěší oddíly ruské armády, motorizované jednotky a letectvo.

 

Nebývalý zájem ruských médií už před oslavami vyvolaly nové obrněnce Armata, na jejichž platformě vzniká střední tank T-14, bojové vozidlo pěchoty, samohybné dělo a obrněný transportér. Obdiv Moskvanů nesnížil ani fakt, že při generální zkoušce jeden z tanků vypověděl poslušnost.

V přehlídce se představila i řada dalších nových zbraní a jejich prototypů, které mají být základem ambiciózního programu přezbrojení ruské armády do roku 2020. Patří k nim moderní mobilní protitankové systémy Kornet, nové typy samopalů Kalašnikov nebo poprvé do vojenské přehlídky zařazené mezikontinentální balistické rakety Jars. Do pochodu vojákům na Rudém náměstí vyhrávalo tisíc armádních muzikantů. 

Zeman má během přehlídky v plánu debatu se slovenským premiérem Robertem Ficem, který se rovněž rozhodl armádní defilé ve svém programu vynechat.

Zeman položil květiny u kremelské zdi

Český prezident Miloš Zeman dnes v Moskvě spolu se zhruba třicítkou ruských a zahraničních politiků uctil památku sovětských vojáků, kteří zahynuli ve druhé světové válce. Zeman položil kytici rudých karafiátů ke hrobu neznámého vojáka v Alexandrovském parku u kremelské zdi, který symbolizuje bronzová kompozice vojenské přílby a snítky vavřínu položené na bojovém praporu.

Uctění památky padlých vojáků Rudé armády bylo hlavním cílem prezidentovy cesty do Ruska. Zeman před cestou prohlásil, že jede do Moskvy, aby se „poklonil památce mrtvých, nikoli živých“. Vojenské přehlídce, kterou dnes vyvrcholily moskevské oslavy válečného výročí, prezident Zeman přítomen nebyl. Ze státníků, kteří na moskevských oslavách přislíbili účast, na Rudém náměstí rovněž nebyli slovenský premiér Robert Fico, běloruský prezident Alexandr Lukašenko a německá kancléřka Angela Merkelová, která do Ruska dorazí až v neděli.

Koncem dubna prezident v Praze novinářům řekl, že hodlá návštěvou Moskvy uctít nejen památku vojáků Rudé armády, ale i vlasovců, tedy padlých příslušníků Ruské osvobozenecké armády, která za druhé světové války bojovala po boku Němců proti sovětským vojákům, ale na konci války pomohla zachránit Prahu.

„Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ řekl Zeman ve vysílání Českého rozhlasu. Při osvobozování Prahy zemřelo podle historiků kolem dvou set příslušníků Vlasovových jednotek. Sovětských vojáků padlo při osvobozování Československa 140.000, celkové válečné ztráty Rudé armády se odhadují na 8,7 milionu. 

Čtěte také: Je tu NEJ přehlídka v dějinách Ruska