1 Nejsvětější muslimský svátek

Přichází ramadán. A Evropa se mu přizpůsobuje téměř všude

, NOVÉ

Témata: ,

V posledních letech se Evropa začíná učit, jak žít s ramadánem, svatým měsícem muslimů. Evropské země se snaží vycházet vstříc početné muslimské menšině, která během svátku dodržuje přísná náboženská pravidla.

Muslimové během měsíce ramadán slaví první zjevení Koránu proroku Muhammadovi. Svátek je pohyblivý a každý rok se posunuje o jedenáct dnů. Tento rok se ramadán slaví od 27. května do 25. června. Věřící během ramadánu dodržují přísný půst, nesmějí jíst ani pít za denního světla. To může vést ke komplikacím v zemích, kde většinová společnost ramadán nedodržuje. Vyčerpaní muslimové nemohou naplno fungovat a snaží se během ramadánu omezit své aktivity na minimum.

Do problémů se dostali muslimští studenti žijící ve Velké Británii. Národní zkoušky GCSE, které se skládají v šestnácti letech, a takzvané „A-Levels“, které jsou obdobou českých maturit, připadají v letech 2016 až 2018 na období ramadánu. Britská Společná rada pro kvalifikace, která spravuje všechny britské národní zkoušky, se rozhodla vyhovět muslimským studentům a naplánovala rozpis zkoušek, tak aby zkoušky z nejpopulárnějších předmětů, jako je matematika nebo angličtina, spadaly do dnů mimo ramadán, píše deník Guardian.

Nejen Britové se snaží vyjít muslimům vstříc. V roce 2010 německý televizní kanál RTL II vysílal během ramadánu přesné časy východu a západu slunce, aby muslimové přesně věděli, kdy začíná nebo končí půst.

Ve Švédsku v roce 2013 se politici napříč politickým spektrem shodli, že ramadán je novou švédskou tradicí. U příležitosti ramadánu byla podávána ve švédském parlamentu slavnostní večeře iftar, informoval server Nyheter24.

Přesto Ramadán v Evropě představuje pro muslimy zvláštní výzvu. Delší letní dny znamenají, že se musí vydržet postit mnohem delší dobu, než je zvykem ve většinově muslimských zemích. Zatímco například v muslimské Indonésii, která se nachází blízko rovníku, denní světlo trvá 13 hodin, v Británii svítí slunce 16 až 19 hodin.

V muslimských zemích se jedná o největší svátek roku. Města jsou vyzdobena a pracovní hodiny často zkrácené. Přes den obyvatelstvo nic nejí, ani nepije, jsou zavřené restaurace. Výjimku z půstu mají pouze malé děti, nemocní a ti na cestách. Každý večer, po západu slunce, se schází celé rodina k velké hostině iftar, kdy se hoduje dlouho do noci. Před východem slunce se konzumuje slavnostní snídaně suhúr.

Muslimové žijící v Evropě si nejčastěji stěžují na chybějící ramadánovou atmosféru. „Ramadánová atmosféra je jedna z věcí po které se mi stýská. V Indonésii jsem vídal mnoho obchůdků, které prodávaly zákusky, pití a jednohubky na iftar. Televize byla plná věcí týkajících se ramadánu, jako třeba přednáška od islámského učence, nebo reklamy s ramadánovou tématikou. Trávil jsem iftar s mojí rodinou,“ stýskal si jeden věřící na serveru Quora, kde odpovídal na otázku „Jaké je to pro muslima držet půst v Evropě?“.

Další z diskutujících s ním souhlasil. „Rozhodně je to těžší a méně duchovní než doma,“ napsal Wahib Ul haq z Pakistánu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Trump vyzval arabský svět k boji proti terorismu

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.