Připravme holčičky na nevěrné prince
1
„Tajný zálet. Ty víš jak, my víme s kým…Tak už piš sms ve tvaru…“
Miluju ten spiklenecký tón. Až na to, že se mi teď a tady v tomhle plátku někdo evidentně snaží svést chlapa. Obnažená dívka v bulvárním deníku Blesk mluví k mému muži, ale čtu to já. Nabádá ho, aby mě podvedl. Prima.
Ve vlaku Leoexpress Krakow Praha jsem listovala Bleskem od stevardky a myslela na to, jak dlouho se jakožto čtenářky bulvárních plátků necháme takhle urážet. Hlášku o „tajném záletu“ lhostejně přelétneme očima jako něco, co se nás netýká podobně jako třeba výsledky play off. Někdo by mohl rádoby vtipně dodat, že tohle je vlastně taky sport. Jenže sorry není, říkám si. Pár lidí se kvůli němu rozvedlo a dost žen si slušně zabulelo.
Pár dní nato jsem se setkala s Milenou. Šli jsme po pár měsících na kafe. Svěřila se mi, že její Tomáš měl ženskou a nejspíš to nebyla jeho první nevěra. Přiznal to rychle a vzápětí otevřeně řekl, že je „prostě na ženský“, Milenu že nicméně miluje a s jeho láskou k ní, že to nemá nic společného. Milena se zhroutila. Psycholog Mileně poradil zachovat klid a tak šla Milena do knihovny a tam si vypůjčila hromadu knih na téma žensko-mužského soužití.
„Ve všech těch knihách se píše víceméně to samý,“ shrnula. „Že chlapi jsou naprogramovaný k tomu, aby co nejvíc šířili svoje semeno. Pro ženu je dítě mnohem větší energetická investice. Takže zatímco přirozená mužská strategie je šukat kolem, přirozená ženská strategie je chlapa si udržet. Smutný,“ povzdechla si.
„Blbý je to v tom, že zatímco chlapský chování ženský zraňuje, to ženský chlapům vlastně vyhovuje,“ dodala.
Společně jsme se tomu zasmály.
„Taky v těch knihách psali, že lásku a sex maj chlapi oddělený. Že to tak prostě je a nemyslej tím nic zlýho.“ Milena se rozplakala. „Jenže mě to stejně děsně bolí a přijde mi, že mě zradil a nemiluje mě, i když říká, že mě miluje a asi mě fakt miluje.“
Po pár dvojkách vína a několika posmrkaných kapesnících jsme došly k tomu, že na vině není Tomáš, ale výchova. Nejde o pohádky o princi, s kterým se bude žít jako v ráji. Jde o to, že holčičky předpokládají, že ten princ bude celý život cele jen s nimi. Láska a věrnost jsou jim odmalička vtloukány jako synonyma. Nebo jste někdo slyšel pohádku o tom, že se princ mazlí s jinými, lásku k jeho vyvolené to však nijak nekalí?
Milenu bolí přítelova nevěra jen proto, že byla vychovaná v tom, že nevěrný znamená nemilující. Proč se opak musí dozvědět teprve ve třiceti v knihách populární psychologie? Nespočívá smysl výchovy v tom, že na tu dospělost má připravit?
Na převýchovu Mileny je každopádně pozdě. Od muže bude už vždy podvědomě očekávat něco, co prý neodpovídá jeho přirozenosti a bude se kvůli tomu trýznit.
Cestou ze srazu s Milenou se mi vrací myšlenka, že muž (ten heterosexuální) vždy zahýbá s nějakou ženou, takže ona někomu pravděpodobně zahýbá taky. Pak je to pro ní ale úplně stejně přirozené jako pro muže.
Zbývá to vše jen nějakou stravitelnou formou narvat do těch dětských knížek, aby ženy nebulely kvůli nevěrám mužů, co je milují. Ale když se ti muži budou ohánět evolucí jako nějakým svým podělaným alibi, poslali je s tím zároveň bez váhání někam.
