Cenzura na radnicích. Za veřejné peníze jede dál

Do vydávání radničních novin se za jedno volební období investuje čtyřikrát tolik peněz – navíc z veřejných prostředků – než na volební kampaně politických stran a hnutí. Jako masáž veřejného mínění jsou články o úspěších pana starosty či paní starostky pravděpodobně také mnohem účinnější než předvolební sliby. Přestože od listopadu loňského roku platí novela tiskového zákona, podle níž má mít v radničních médiích dostatečný prostor i opozice, v mnoha z nich podle zjištění spoluautora novely Oldřicha Kužílka dosud vládne tvrdá cenzura.

Nárok na pouhých 755 znaků (včetně mezer) má podle usnesení rady městské části v Praze 11 klub pěti opozičních zastupitelů v radničním časopise Klíč. V jednom čísle časopisu bývá vyhrazena jedna strana, kam se vejdou jen dva malé článečky opozice. Část této strany bývá navíc rezervována ještě pro koaličního zastupitele.

 „Jinak je celý časopis stejně jako dříve věnován propagaci vedení současné radnice v čele se starostou,“ říká Ladislav Kos z opozičního Hnutí pro Prahu 11. Navíc z posledních dvou předvolebních čísel zmizelo „okénko opozice“ zcela. Starostou v Praze 11 je Dalibor Mlejnský, který byl zvolen za ODS a nyní kandiduje za sdružení Jižní Město náš domov.

„Novela tiskového zákona nespecifikuje rozsah prostoru pro vyjádření zastupitelů jinak, než jako přiměřený,“ poznamenává mluvčí radnice v Praze 11 Šárka Cicvárková a dodává, že zmíněný rozsah za přiměřený považuje. Prostor pro opozici v minulých číslech chyběl podle ní proto, že místo bylo věnováno předvolební inzerci všech stran ucházejících se o mandáty.

„Protiprávní a komické“

„Jde o cenzurní opatření, skrývané pod zdánlivě objektivní pravidlo. Časopis Klíč trpí pod současným vedením cenzurou ve značném rozsahu delší dobu. Pokus vypořádat se s novou podobou tiskového zákona stanovením limitu je protiprávní a komické,“ hodnotí situaci v radničním časopise Klíč sdružení Otevřená společnost vedené spoluautorem novely tiskového zákona Oldřichem Kužílkem. Otevřená společnost nyní uzavírá nominace na anticeny v oblasti transparentnosti veřejné správy, jedním z „uchazečů“ je i radnice v Praze 11.

Pokud jde o cenzuru v radničních tiskovinách a webech, sešla se řada dalších nominací. Například z Brna-Tuřan, Třebechovic pod Orebem či Prahy-Čakovic. Stěžovatelé obvykle kritizují, že radnice zakazují v periodikách placených z veřejných peněz publikování kritických názorů opozice a občanů.

„Ve srovnání s rokem 2006, kdy jsme dělali první průzkum a zjistili, že pouze asi dvě procenta radničních periodik odpovídají principu vyváženosti, se situace dost zlepšuje,“ míní Kužílek. Před osmi lety vypočítal, že v celém Česku stojí výroba radničních tiskovin a webů během volebního období asi 400 milionů korun, zatímco do volebních kampaní jde čtyřikrát méně prostředků.

Opoziční zastupitelé kritizují, že v novele tiskového zákona nejsou žádné sankce za jeho nedodržování a pojem „přiměřený“ prostor je příliš vágní. „Radnice si i nadále můžou dělat, co chtějí,“ myslí si Ladislav Kos, zastupitel z Prahy 11.

Podle Kužílka ale tiskový zákon nespokojeným zastupitelům či občanům umožňuje obrátit se na soud. První takový případ se už objevil. Zastupitelé ze sdružení Zdravá Krupka podali za nezveřejnění příspěvku v radničních novinách na vedení radnice v Krupce žalobu.