Konec anonymních návrhů. Poslanci slibují větší průhlednost

Vpašovat do desítek stran pozměňovacích návrhů přílepek, který vznikl u některé ze silných lobbistických skupin? Až doteď žádný problém. Poslanci totiž měli často na prostudování změn pouhých 48 hodin. Již brzy má být ale této praxi konec. Podle novely jednacího řádu sněmovny by zákonodárci měli mít na seznámení se s materiály mnohem více času. Zmizet také mají anonymní návrhy z výborů, u nichž zpětně nikdo nedokázal vystopovat původce.

Načítání přílepků má v Česku bohatou historii. Zřejmě nejznámější je několik let stará kontroverzní změna ukrytá do novely zákona o spotřební dani. Pro ČEZ znamenala desítky miliard korun na bezplatných emisních povolenkách. O přílepek se tehdy postaraly ODS a ČSSD.

Z nedávné minulosti je i další známý přílepek, tentokrát související s problematickou sKartou. V roce 2012 poslanci do zákona podporujícího pěstounskou péči na popud poslance TOP 09 Václava Cempírka přidali i ustanovení, podle nějž se od roku 2013 měly podpory v nezaměstnanosti vyplácet jen přes sKartu. Ta přitom byla pouze dobrovolná. Úprava řešící zpackaný přílepek nakonec parlamentem prošla pár dní před koncem roku.

'Prostudovat vše dnes není v našich silách'

Právě podobným případům chtějí poslanci do budoucna předejít. 1. března proto začne platit novela jednacího řádu sněmovny, která přináší řadu změn: výrazně se prodlouží lhůta mezi druhým a třetím čtením zákona (kdy se předkládají a schvalují pozměňovací návrhy), zmizí anonymní pozměňovací návrhy z výborů, sněmovna bude zasedat častěji.

„Nejzásadnější je z mého pohledu asi prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením na deset dnů. I na konci letošního roku jsme schvalovali zákony, které měly i sedmdesát nebo osmdesát pozměňovacích návrhů. Když podobných norem za den projednáváte několik, není v silách žádného poslance v současné situaci všechny změny prostudovat,“ řekl deníku ECHO24.cz jeden z navrhovatelů zákona a místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a STAN).

Dnes mají poslanci mezi druhým a třetím čtením často jen 48 hodin na seznámení se se všemi pozměňovacími návrhy. A prosadit tak do zákona přílepek nebo nevydiskutovanou změnu pocházející od nějaké ze silných lobbistických skupin tak vůbec není těžké.

Gazdík: „Mnohokrát se v minulosti stalo, že přistál na lavicích návrh, o kterém nikdo neví, kde se vzal. Většinou zřejmě od nějaké z lobbistických skupin. Tento návrh byl poté velmi podivným způsobem, obvykle jakýmsi konsenzem napříč, prohlasován.“

Právě kvůli prodlouženým lhůtám budou muset poslanci zasedat častěji. I když mají na změnu ještě dva měsíce, přizpůsobili jí už harmonogram jednání. První řádná schůze je tak naplánována na 20. ledna, druhá začne 10. února.

Zápisy odhalí původce změn

Další výraznou změnou proti současné praxi má být skoncování s pozměňovacími návrhy z výborů, u nichž později nikdo neví, odkud vzešly. „Mnohokrát se totiž v minulosti stalo, že přistál na lavicích návrh, o kterém nikdo nevěděl, kde se vzal. Většinou zřejmě od nějaké z lobbistických skupin. Tento návrh byl poté velmi podivným způsobem, obvykle jakýmsi konsenzem napříč, prohlasován,“ vysvětluje Gazdík.

Konkrétně se například stalo, že z výboru pro veřejnou správu přišel přílepek do stavebního zákona, který měnil zákon o ochraně půdního fondu. Na ruku měl jít developerům. Nebylo ale možné zjistit, který z poslanců z výboru se změnou přišel.

Z jednání výborů se proto budou nově pořizovat zápisy. Ty odhalí, kdo předložil jaký pozměňovací návrh i kdo pro něj hlasoval.

Zase ten Urban

S přílepky a podivnými změnami zákonů na poslední chvíli má koneckonců své zkušenosti i stávající koalice. Sociální demokrat Milan Urban, který měl prsty i v již zmiňovaném pozměňováku pro ČEZ, v létě minulého roku do zákona o takzvané zelené naftě proti všem vládním dohodám prosadil snížení spotřební daně na benzin a naftu. Část poslanců ČSSD tehdy hlasovala s Urbanem proti vůli svého předsedy a premiéra Bohuslava Sobotky, mnozí prý nevěděli, pro co zvedají ruku. Hlasování vyvolalo hádku nejen uvnitř strany, ale i v koalici. Rozčiloval se hlavně ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který změnu ohodnotil jako „díru do rozpočtu ve výši 14 miliard“. Sněmovna nakonec o návrhu hlasovala znovu a postavila se proti Urbanovi.

Více čtěte: Urban by měl své chování vysvětlit straně, říká Sobotka

Do zavedení nových pravidel zbývají dva měsíce. Sněmovna tak postaru může o narychlo navrhovaných změnách rozhodovat ještě minimálně na dvou schůzích. Poté už se poslanci nebudou moci vymlouvat na to, že měli na seznámení se s materiály málo času.

Jak říkají autoři návrhu z TOP 09, hnutí ANO a KDU-ČSL, na podivné změny si do té doby chtějí dát pozor. Po tom, co předvedli v závěru minulého roku sociální demokraté kolem dohod u platů, panuje ve sněmovně zvýšená nedůvěra.