Vítězný únor Šlechtové: Konfiskace církve a šlechty na Hradě

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) plní svůj slib a navrhuje vyvlastňovací zákony, za které by se nemuseli stydět ani komunisté během znárodňování. Cílem je odejmout Římskokatolické církvi její majetky na Pražském hradě, na jejichž částečném vrácení se po letitých tahanicích nedávno dohodl pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident Miloš Zeman. Vedle církve by konfiskace postihly i další soukromé majitele, například šlechtickou rodinu Lobkowiczů, kterým v roce 2002 vrátili palác v Jiřské ulici. Ministerstvo argumentuje „praktičností“ nebo tím, že bez vyvlastnění je ohrožena bezpečnost prezidenta.

Vyvlastnění chce Šlechtová zajistit krátkým ústavním zákonem, podle něhož areál Pražského hradu tvoří nemovitosti, které „smí být jen ve vlastnictví České republiky“. Druhý zákon pak hradní nemovitosti vyjmenovává. Vyvlastněným sice slibuje vyplacení náhrady, církev by však směla nemovitosti dál užívat jedině na základě smlouvy, kterou by předem schvalovala prezidentská kancelář.

„Hlavním cílem návrhu je zajištění jednotného vlastnictví areálu Pražského hradu Českou republikou, a to zejména z důvodů historických, ale také z důvodů praktických. Není možné dostatečně zajistit ochranu této unikátní národní kulturní památky a zároveň bezpečnost prezidenta republiky v jeho sídle, které se zároveň výslovně upravuje v současně předkládaném prováděcím zákoně, nebudou-li předmětné nemovitosti ve výhradním vlastnictví České republiky,“ uvádí ministerstvo v popisu k materiálu.

„Návrh je to zvláštní a jeho odůvodnění nejsou relevantní. Církev je na Pražském hradě přítomna od počátků české státnosti. Jen v době totality to bylo jinak,“ reagoval mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora.

Hrad se k předloženým zákonům postavil neutrálně. „Každá politická strana, a samozřejmě i člen vlády, může předložit jakýkoliv návrh zákona. A je na zákonodárcích, aby o takovém návrhu rozhodli,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz deníku ECHO24.cz. Současně ale připomněl, že v březnu byla uzavřena dohoda o majetkovém vyrovnání, která je restituční tečkou na Hradě. Církev nabyla tří nemovitostí a na sedm nemovitostí se nároku vzdala. „Zákonodárce by měl mít při rozhodování tento fakt na paměti,“ dodal.

S podobným zákonem jako Šlechtová přišli už dříve komunističtí poslanci. Navrhli, aby se Pražský hrad prohlásil za národní kulturní památku, kterou by spravovala prezidentská kancelář. Na celý areál včetně Katedrály sv. Víta by se zároveň nevztahoval zákon o církevních restitucích. Legislativci z úřadu vlády i jednotlivých ministerstev ale návrh KSČM označili za bezpředmětný ještě před projednáním na vládě.

Šlechtová už před několika měsíci prohlásila, že návrh na vyvlastnění předloží. Její proklamace tehdy nevyvolaly větší reakce, v církvi byly chápány spíš jako špatný vtip. Je předem jisté, že návrhy nepodpoří přinejmenším koaliční KDU-ČSL. Proticírkevní agenda zatím nepatřila mezi hlavní marketingová témata ANO, šéf hnutí a ministr financí Andrej Babiš se nedávno přihlásil k návrhu komunistů na zdanění finančních kompenzací, které církve dostávají v rámci restitucí.

Čtete také: Vlastenka Karla chce vymést církev z Hradu

Babiš s komunisty neuspěl. Vláda zdanění církevních restitucí nepodpořila