Ministerstvo financí nemá účtenku za nákup počítačového systému EET
OTAZNÍKY KOLEM EET
TÝDENÍK ECHO
Porušit zákon o veřejných zakázkách patří k smrtelným hříchům politiky. Přinejmenším o tom byla veřejnost přesvědčena v době pravicových vlád. A pokud existovaly jen přibližné indicie, že nějaký politik zákon porušil, ihned byl zařazen do kategorie „všichni kradou“. Dnes jsou k dispozici značně přesvědčivé doklady, že se smrtelného hříchu dopustila i středolevá vláda ve své hlavní agendě, zavedení elektronických registračních pokladen EET.
Finanční správa – tedy Generální finanční ředitelství – ani ministerstvo financí nedokážou vyvrátit podezření, že porušily zákon o zakázkách, když software pro EET zřejmě objednaly bez soutěže od počítačového gigantu IBM. Přitom úmyslně využily složitý postup, který má zakrýt, že k porušení zákona došlo. Jako kdyby nestačilo, že oblast informačních technologií je složitá sama o sobě, finanční úředníci všechno ještě zkomplikovali nepřehlednými byrokratickými kličkami. Ozřejmit postup státu při pořízení počítačového systému EET proto musí začít už vysvětlením, co se vlastně koupilo.
Zakázka pro IBM
Jádrem EET je „Systém evidence tržeb“. V zásadě jde o komunikační rozhraní mezi daňovými poplatníky a finanční správou. Hospodský vyúčtuje svému hostu pivo a odešle účtenku na zmíněné rozhraní. „Systém evidence tržeb“ automaticky vygeneruje FIK (fiskální identifikační kód) a do dvou vteřin vrátí účtenku i s kódem hospodskému. Ten ji vydá pivaři a inkasuje peníze. Zároveň účet za jedno pivo opatřený kódem FIK zamíří do datového úložiště finanční správy, kde mohou berní úředníci kontrolovat, jestli hospodský poslední dobou neúčtuje málo piv a nešidí na DPH. Kontrola by nefungovala, kdyby celník či daňově uvědomělý občan občas neposlal berním úředníkům kód z účtenky, aby v datovém úložišti ověřili, jestli hospodský neúčtuje načerno.
Generální finanční ředitelství vypsalo na software EET celkem dvě veřejné zakázky. První z nich za padesát milionů korun měla připojit EET k daňovému softwaru ADIS a vytvořit v jeho prostoru úložiště sebraných dat. Také se jmenovala „ADIS – integrace EET“. Protože ADIS dodává už čtvrt století nadnárodní společnost IBM, pověřilo ji finanční ředitelství touto zakázkou v tzv. jednacím řízení (JŘBU). To znamená, že se o zakázku nemohl ucházet nikdo jiný, úředníci s IBM jenom dohodli cenu. Vedle toho proběhla zakázka za 13 milionů, za něž společnost eIdentity vytvořila centrum, kde musí poplatníci registrovat svůj přístup do systému EET.
Žádná jiná zakázka neproběhla, a tak dodnes nikdo mimo finanční správu neví, kde se vzal samotný „Systém evidence tržeb“. Teoreticky nejde vyloučit dokonce ani to, že elektronické pokladny stojí na nelegálním softwaru, jejž ministerstvo financí koupilo na černém trhu.
