Pelikán míří k porážce. Státní zastupitelství tlačí proti všem
Nový zákon
NOVÉ
1
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) je zřejmě nepoučitelný. Poté co opakovaně odsunul předložení zásadní normy svého resortu – zákona o státním zastupitelství, novinku nakonec poslal do vlády s řadou rozporů. Nevyřešil výtky hned několika ministerstev, soudců, obhájců, vládních legislativců ani klíčového ústavně-právního výboru sněmovny. Pelikán se snaží protlačit zákon silou navzdory všem. A to přesto, že mu poslanci už opakovaně vzkázali, že v současné podobě nemá norma, která pomohla už k pádu jeho předchůdkyně Heleny Válkové, žádnou šanci projít.
Nový zákon o státním zastupitelství vyhlašovala Sobotkova vláda při svém vzniku jako jednu z priorit. Zákon měl posílit postavení žalobců a pomoci v boji s hospodářskou kriminalitou a korupcí. Jenže ani Válkové, ani Pelikánovi se novinku dlouho nedařilo předložit. A tak oproti původně plánovanému září 2014 míří na vládu až teď.
Ovšem ani to neznamená, že má návrh to těžší už za sebou. Právě naopak. Pelikán totiž při přípravě zákona nevyslyšel výhrady hned několika ministrů, výtky ústavně-právního výboru, ani názory vládních legislativců. Právě Legislativní rada vlády už ministrovi jeho návrh loni v prosinci vrátila k dopracování. A spokojená není ani teď.
Zákon poslala ve čtvrtek do vlády s celou řadou rozporů. A jak prohlásil ministr pro legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD, největší výhrady zůstávají u takzvaného protikorupčního speciálu.
„Nejzásadnější výhrada se týkala chybějícího dohledu nad speciálním státním zastupitelstvím. Padaly argumenty o odlišné míře ochrany práv osob, které jsou účastníky trestního řízení. Myslím, že se povede debata ještě i na vládě. Je tam řada připomínek od jednotlivých ministrů,“ předesílá Dienstbier s tím, že někteří členové rady měli dokonce pochybnosti o ústavnosti zákona.
Ministr Pelikán představil novou podobu zákona o státním zastupitelství už loni koncem března. Tehdy o zákonu tvrdil, že by měl nastartovat novou éru veřejné žaloby. Návrh počítá s koncem vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, vytvořit chce naopak úplně nový protikorupční speciál, který by se zabýval velkými hospodářskými kauzami. Nový zákon má také podle resortu výrazně posílit odpovědnost státních zástupců a omezit možnost resortu vstupovat do živých kauz a získávat z nich informace.
Proti návrhu se v minulých měsících stavěli nejen politici napříč spektrem, ale například i soudci či obhájci. Hlavní kritika mířila na nebezpečí koncentrace moci v rukou Nejvyššího státního zástupce nebo na širokou působnost a chybějící kontrolu u protikorupčního speciálu. Oponenti také varují, že státní zástupci zůstanou i přes sliby resortu nadále neodpovědní. Například za podávání zjevně nesmyslných žalob.
Nejtěžší bitvu o podobu zákona nicméně Pelikán svede až ve sněmovně. Klíčový ústavně-právní výbor totiž ministrovi už několikrát řekl, že ho dosavadní podoba zákona nijak nepřesvědčila a že pokud neustoupí, norma nemůže beze změn dolní komorou parlamentu projít. Pelikán ovšem nadále trvá jak na speciálu bez dohledu, tak třeba na rušení vrchních státních zastupitelství. Proti se tak staví nejen opozice, ale i ministrovi koaliční partneři nebo jeho předchůdkyně Válková.
Pelikán navíc naráží i u expertů a odborné veřejnosti. Návrh kritizovala třeba Unie obhájců nebo Nejvyšší soud. Ten o zákonu během jeho připomínkování mluvil jako o rozporném, nesystémovém, v mnoha směrech problémovém a nepřijatelném.
Ministr spravedlnosti už nemá ambici, aby zákon, který je jednou z priorit současné vlády, začal platit v původně plánovaném termínu, tedy od 1. ledna příštího roku. Nově navržený termín je 1. červenec 2017. Je ale otázka, jestli má Robert Pelikán se současným přístupem zákon vůbec šanci parlamentem protlačit.
