Kdo ovládne Českou televizi a rozhlas? Babišovi lidé mobilizují

Volba do televizní a rozhlasové rady se blíží. Na startu jsou „morálně integrovaní“ profesionálové i poskoci partají.

První vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce v listopadu 2011 bylo nadlouho jeho posledním. Magnát, který tehdy při své premiéře díky svým výpadům napravo nalevo televizní diskusi opanoval, se pak v prestižním pořadu objevil před loňskými parlamentními volbami už jen jednou. Podle zdrojů z vedení České televize se tak stalo po zásahu ředitele Petra Dvořáka, jemuž si na rozjetého majitele Agrofertu stěžovali politici z parlamentních stran. To se Babiš nemohl nedozvědět. A nemohlo mu to nehnout žlučí.

„Máte v té České televizi cenzuru, jste podplacení a já na vás někoho pošlu,“ oznámil předseda hnutí ANO překvapenému reportérovi ČT Karlu Vránovi, když ten měsíc po volbách točil reportáž o případu agenta StB Bureše alias Andreje Babiše.

Nyní se blíží volby kandidátů do Rady ČT a Rady Českého rozhlasu (mají proběhnout v týdnu od 24. března) a nejen uvnitř veřejnoprávních médií se mluví o tom, že magnát, který si už koupil deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Metro a nejposlouchanější komerční rádio Impuls, dokáže ovládnout i nejvlivnější sdělovací prostředky.

„Byl za mnou kolega z volebního výboru Martin Kolovratník (hnutí ANO, pozn. red.) a přesvědčoval mě, ať volím lidi, které mi doporučí,“ tvrdí poslanec Daniel Korte (TOP 09). Konkrétně mělo jít o kandidáty do rozhlasové rady, textaře Jana Krůtu a bývalého manažeru rozhlasu Pavla Hekelu, o televizi prý nemluvili.

Máš zadání od Babiše?

Kolovratník připouští, že lobboval za Hekelu, ale Krůtu prý neprosazoval. „Ptali jsme se na klubu Martina Komárka: Máš zadání od Babiše koho volit?“ vypráví Kolovratník o diskusi se spolustraníkem a předsedou volebního výboru sněmovny. Kolovratník ale tvrdí, že žádný jmenný seznam nedostali, jen se s dalšími členy ANO bavil o kandidátech, které budou upřednostňovat. „V mém případě jde třeba o novinářku Lidových novin Petru Procházkovou,“ dodává poslanec.

Martin Komárek ujišťuje, že ANO prosazuje pouze kandidáty, kteří splňují požadavky „morální integrity a profesionality“. V rozhlase ani v televizi se podle něj nikdo nemusí bát, že by ho politici z jeho strany chtěli ovládnout. A přidává historku, která podle něj ukazuje, že horší než případné politické tlaky jsou „zpolitizované mysli“ redaktorů ČT. „Když jsem loni před prezidentskou volbou přišel do televize coby mluvící hlava, všichni redaktoři ve studiu měli placky s Karlem Schwarzenbergem. A říkali mi: Zeman nesmí vyhrát, jinak nás všechny vyhází,“ vypráví Komárek.

Sami redaktoři ČT ale tohle tvrzení označují za lež. „Rozhodně tady nikdo takovou placku nenosil. Pokud politik takhle nehorázně lže, jeho řeči o snaze prosadit odbornost a nezávislost jsou prázdné. Zkušenosti ukazují, ze politik, který chce televizi osvobodit od tlaků, ji většinou sám chce dostat pod kontrolu,“ prohlašuje šéfredaktor publicistiky ČT Marek Wollner.

Babišův expert na média Komárek později na dotaz serveru ECHO24.cz bez mrknutí oka přiznává, že tvrzení o redaktorech ČT s plackami na klopách si vymyslel. „Byla to taková licence,“ říká. Samozřejmě políčeno na své koně v radách obou médií nemá jen ANO.

Filmaři tipli deset jmen

Český filmový a televizní svaz před zužováním kandidátů na finálních sedmadvacet, z nichž bude nyní sněmovna vybírat konečnou šestici do patnáctičlenné rady ČT a trojici do devítičlenné rozhlasové rady, vydal seznam deseti kandidátů, kteří jsou údajně propojeni s ČSSD a KDU-ČSL. A sedm jmenovaných, například komunistická exposlankyně Ivana Levá a či veslař Václav Chalupa, skutečně do dalšího kola prošlo (filmaři se ale netrefili ve svém tipu na favority lidovců).

Z řad kandidátů naopak vypadli Tomáš Ratiborský, někdejší manažer ODS, ucházející se o post v rozhlasové radě či Dana Makrlíková-Eklová, označovaná rovněž za prodlouženou ruku "modré" strany v televizní radě.

„Proč se ale snažit komplikovaně a postupně ovládnout radu, když podle zákona ji může sněmovna odvolat jako celek?“ ptá se mediální analytik Milan Šmíd. K takovému kroku se mohou poslanci uchýlit, pokud rada dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o hospodaření ČT. A k opakovanému odmítnutí zprávy může dojít i během jednoho dne, jak se stalo před televizní krizí v roce 2000, kdy padla rada pod vedením Jana Jiráka.

Pokud jde o veřejnoprávní televizi, šance politikům se naskytne možná už v květnu, kdy sněmovna může schvalování výroční zprávy zařadit na program jednání.