‚Zabil jsem 1626 lidí. Lidé jsou jenom bod a vy uděláte klik‘
Dron
Jeden svět 2015
1
„Zabil jsem 1626 lidí. Když jsem uviděl to číslo, měl jsem chuť zabodnout si nůž přímo do mozku,“ říká Brandon Bryan, bývalý operátor amerických bezpilotních letounů. Takzvané drony se během posledních let staly pro Spojené státy klíčovým nástrojem k likvidaci teroristů. Při rapidně zvyšujícím se počtu smrtelných úderů proti členům Al-Káidy umírají nevinní civilisté.
Kdo má pravomoc stisknutím jediného tlačítka ukončit životy lidí na druhém konci světa? Toto téma otevírá režisér Tonje Hessen Schei ve strhujícím dokumentárním filmu Dron, který letos uvádí festival Jeden Svět. Snímek divákům přibližuje bezhlavý boj s terorismem, který západní mocnosti vedou od bolestného 11. září. Nevinný a tichý prostor řídící kabiny, z níž mladí „hráči akčních videoher“ rozhodují o skutečných životech na tisíce kilometrů vzdálených lidí, přibližují dva bývalí piloti vražedných letounů. Děsivou realitu dokreslují výpovědi obětí.
Je to jen klik
„Prostě celou dvanáctihodinovou šichtu sedíte v takovém boxu. Většinou se ani nepohnete. Je ticho. Pozorujete nějakého člověka, který o tom nemá ani ponětí. Nikdo vás nemůže chytit. Je to prostě jenom bod a klik,“ popisuje bývalý voják svoji každodenní práci. Brandon Bryan ale není žádný masový vrah.
„Nikdy nevíte, koho zabíjíte, nevidíte žádný obličej. Oni pro vás nejsou lidé, jsou to prostě teroristi.“
Hledáček dronu totiž neumožní přesnou identifikaci jednotlivce. A s každou spuštěnou střelou umírá i spousta dalších lidí. Bryan je jedním z mála, kdo se o strategie CIA rozhodl mluvit veřejně. „Bývalí kolegové doufají, že budu odsouzený za zradu a dostanu trest smrti.“
Levnější terorismus nebo boj s terorismem?
„Jsme ve válce s organizací, která by právě teď zabila tolik Američanů, kolik by jen mohla. Pokud je nezastavíme jako první,“ prohlašuje v úvodu dokumentu americký prezident Barack Obama s odhodlaným výrazem v obličeji. Po jeho opětovném zvolení se počet nasazení bezpilotních letounů proti teroristickým cílům rapidně zvýšil.
Drony používají nejen USA, ale i Velká Británie a Izrael. Mezi hlavní cíle útoků patří Afganistán, Pákistán, Jemen, Libye, Irák, Somálsko a pásmo Gazy. Útoků drony byly podle zprávy zvláštního zpravodaje OSN stovky. Statistiky uvádějí až tisíce ztrát lidských životů. Díky bezpilotním letounům ale není potřeba posílat do zahraničí vojsko. Jde o efektivní a úspornou strategii. „Dospěli jsme k závěru, že to bude legální akce v rámci sebeobrany. Jde jen o to, zda problémové věci kolem použití dronů vyvažují jejich benefity,“ vysvětluje John Bellinger, bývalý právní poradce ministerstva zahraničních věcí, proč se v roce 2001 vláda vyslovila pro použití bezpilotních letounů.
Tisíce obětí, 50 teroristů
„Vypadají jako ptáci. Létají pořád dokola, čtyřiadvacet hodin denně. Vždycky dva, ale často tři nebo i čtyři,“ vypráví Zubair Ur Rehman z Vazíristánu. Mladý chlapec je jednou z přeživších obětí útoku z října 2012. Hrůznou vzpomínku mu navždy připomíná jizva na koleni po střele, jež mu uvízla v noze. Útok ale nepřežila jeho babička Bibi Mamana, která zrovna v přítomnosti vnoučat sklízela v polích zeleninu.
„O život přišlo 2 537 až 3 646 osob. Z toho pouze 49 bylo skutečně prokázaných vysokých představitelů Al-Káidy.“
Vazíristán, hornatá oblast severozápadního Pákistánu, je jedním z hlavních území, v němž se ukrývají vůdčí osobnosti teroristické skupiny Al-Káida. Před rozsáhlými válečnými operacemi zde žilo přes 790 tisíc obyvatel. První zaznamenaný útok na Pakistán byl v roce 2004 a ojedinělé útoky extrémně rostly až do roku 2013, kdy se staly téměř každodenními. Podle zprávy OSN zde o život přišlo 2 537 až 3 646 osob. Zraněno bylo mezi 1 128 až 1557 lidmi. Z toho bylo pouze 49 skutečně prokázaných vysokých představitelů Al-Káidy. Piloti dronů zabili 168 až 200 dětí, 416 až 951 civilistů a mezi 1904 až 2446 osob, jejichž totožnost nebyla známa.
Videohra nebo skutečná válka? Zkrátka byznys
Proč investuje armáda do tvorby videoher? V bestselleru Petera Singera Wired for War se dočtete o tom, jak válečný svět využívá nástroje zábavního průmyslu. „Mezi světem války (military) a světem zábavy (entertaiment) vždycky existovalo spojení. Já ten fenomén nazývám ‚militaiment‘,“ vysvětluje autor knihy, zatímco se v dokumentu promítá pohled na stovky mladých lidí hrajících videohry v americkém armádním centru. „Hráči videoher mají ideální předpoklady k tomu stát se výbornými piloty dronů,“ vysvětluje bývalá americká námořní pilotka a nyní profesorka letectví Missy Cummings.
„Myslel jsem si, že to je nejvíc cool na světě. Můžu hrát videohru celý den.“
„Válka je jednoduchá. Vždycky najdete mladé kluky, kteří chtějí zažít vzrušení. A pak jsou tu ti starší, jako třeba vlastně já, pro něž je to byznys,“ směje se Andy Von Flotow, zakladatel společnosti, která je dnes jednou z hlavních dodavatelů dronů americké armádě. Skutečně rozhodují o životech jiných nezkušení chlapci, pro něž je válka jen vzrušující videohrou?
„Neměl jsem ponětí, do čeho jsem se dostal. Byl jsem jen dvacetiletej kluk. Myslel jsem si, že to je nejvíc cool na světě. Můžu hrát videohru celý den,“ potvrzuje Michael Haas, který byl také virtuálním „létajícím vrahem“. „Nikdy nevíte, koho zabíjíte, nevidíte žádný obličej. Oni pro vás nejsou lidé, jsou to prostě teroristi,“ dodává.
Za konec zabíjení nevinných civilistů urputně bojují právníci Shahzad Akbar a Clive Stafford Smith. Společně zorganizují demonstraci a do nebezpečného Vazíristánu se jim podaří dostat několik desítek zahraničních aktivistů. U Nejvyššího soudu v Pákistánu prosadí povinnost tamní armády chránit obyvatele a ostřelovat americké drony. Otázka, zda CIA porušuje mezinárodní právo, se dostává až k OSN, které tajnou špionážní organizaci vyzývá, aby zveřejnila údaje o civilních obětech boje s terorismem a zprůhlednila používané strategie.
V květnu 2014 se problematice věnuje i Podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu, který vyzval americkou vládu k vytvoření jasného právního rámce pro použití bezpilotních zbraňových systémů.
Film uvádí festival Jeden svět 3. a 9. března v pražském kině Lucerna, 10. března ve Francouzském institutu.
Dron / Tonje Hessen Schei / 87 minut
