Drogy i potraty. Nový registr má o lidech vědět vše
Potřebujeme takový registr?
AKTUALIZOVÁNO
1
Jakou má kdo nemoc, zda byl v minulosti drogově závislý, kolik podstoupil potratů, jaká je jeho sociální situace. To jsou jen některé údaje, které má v neanonymizované podobě shromažďovat nový registr pacientů. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ho ve středu hladce prosadil ve sněmovně, i když proti vystupovali dokonce někteří koaliční poslanci. Kritici návrhu upozorňují na riziko zneužití velmi citlivých údajů – veškeré informace o pacientech totiž půjdou dohledat podle rodného čísla. To se prý může hodit v byznysu i v politickém boji.
Změnu přináší novela zákona o zdravotních službách, která mimo jiné počítá se zřízením jakéhosi národního zdravotnického informačního systému. Právě v této obsáhlé databázi se mají soustředit veškerá data o zdravotním stavu pacientů. A protože bude registr obsahovat údaje o pacientech pod rodnými čísly, půjde data ihned spojit s konkrétními lidmi.
Podle kritiků obrovský zásah do soukromí obyvatel, podle ministerstva zprůhlednění zdravotnictví, které po letech přinese první plnohodnotnou databázi s údaji o poskytované péči a zdravotním stavu obyvatelstva.
„Pokud ten zákon schválíme, umožníme spuštění této rozsáhlé databáze bez toho, aniž bychom znali její konečnou podobu. A bez toho nemůžeme posoudit ani hrozící bezpečností rizika. O všech občanech České republiky se budou sbírat data, všechny registry budou propojené na jeden centrální bod. To je opravdu velmi nebezpečné, protože může dojít k úniku těchto dat. A o ty bude velký zájem z farmaceutického průmyslu, komerčních pojišťoven i dalších oblastí,“ řekl už v úterý deníku ECHO24.cz zřejmě největší kritik registru Ludvík Hovorka z koaliční KDU-ČSL.
Hovorka je přesvědčený, že je Němečkův návrh v rozporu s ústavou i evropskou legislativou: „Není přeci nijak nutné sbírat data s rodnými čísly, to zřejmě nikde ve světě není. Data se musí anonymizovat, protože jde o velmi citlivé údaje.“
Potraty, drogy, psychické problémy…
Součástí národního systému mají být kromě údajů o nemocích také data o potratech, asistované reprodukci, léčení se ze závislosti na drogách, psychických či sexuálních problémech a podobně.
To se kromě Hovorky nelíbí i dalším poslancům. A na odpor se nepřidává pouze opozice, s využitím rodných čísel nesouhlasí třeba Milan Brázdil z hnutí ANO. „Rozhodně nemají být na jednom místě údaje o všech mých nemocích spojené s mým jménem. Statistiky jsou velmi důležité, ale bylo by možné je vést i bez navázání na konkrétní pacienty. S tímto nemohu souhlasit a není to podle mě dobrý krok,“ říkal před hlasováním člen výboru pro zdravotnictví. Nakonec byl ale pro.
Pro návrh hlasovalo 140 poslanců, odmítli ho lidovec Hovorka, ODS a TOP 09. Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 označil registr hrazených služeb za ‚velkého bratra‘ a proti novince se na Twitteru ohradil i šéf strany Miroslav Kalousek.
Zákon o zdravotních registrech schválen.Vlada bude mít přehled nejen o Vašich účtech,ale i o Vašich pohlavních chorobách či potratech..
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 9. Březen 2016
Ministerstvo zdravotnictví nový registr hájí s tím, že nejde o „žádné budování obřího a nebezpečného datového skladu“. Systém zabezpečení prý bude propracovaný a robustní a k primárním údajům se nikdo nepovolaný nedostane. Ministr Němeček argumentuje, že stát potřebuje znát data právě o konkrétních lidech, aby zjistil, jak putují systémem. To by mělo pomoci k vytvoření jakési mapy nemocnosti.
‚Je to fantastický klíč ke zdravotnictví‘
„Ta data stejně existují, jsou například v pojišťovnách. Ten návrh je jen spojuje do jednoho místa a stanovuje pouze několik lidí s přístupem. Je bude zajímat, kolik je kde jakého druhu rakoviny, jak to souvisí s kouřením a podobně. Je to fantastický klíč k českému zdravotnictví,“ obhajoval v odpovědi deníku ECHO24.cz vznik registru poslanec ČSSD Pavel Antonín a dodával: „Je jasné, že se toho někteří bojí. Zjistí se totiž například, kde se dělají jaké úkony a hlavně za jakou cenu.“
Jenže podle kritiků není k vytváření map nemocnosti zapotřebí přiřazovat data ke konkrétním lidem.
„Musíme vědět, jak se kde léčí, abychom věděli, jak s těmi lidmi zacházet. Proč u toho ale musíme mít informaci o tom, kdo to byl? Zásadní informace je, jak je starý, jaké má pohlaví, možná i informace o tom, co dělá. Ale jinak nás jen zajímá, jaká byla diagnóza, jak byla léčena a jaký byl výsledek té léčby. V čem je nám dobré rodné číslo? Úniky informací jsou obrovské a nelze se jim skoro ubránit,“ varoval ve sněmovně už dříve před snahou shromažďovat údaje i s rodným číslem poslanec ODS Bohuslav Svoboda, který jinak myšlenku registru pacientů podporuje.
