Clintonovi pomohli Rusku získat uranovou firmu z USA. Pak inkasovali odměnu
Velký problém uchazečky o Bílý dům
NOVÉ
V roce 2013 ovládla ruská jaderná společnost Rosatom 100 % americké těžařské firmy Uranium One, čímž se Rusko přiblížilo Putinovu snu o uranovém impériu. Na pozadí tohoto prodeje ale figurovaly osoby blízké bývalému prezidentu Clintonovi a zároveň mezi nimi a Ruskem došlo k několika nestandardním finančním operacím. Hillary Clintonová pak prodej, který znamenal ztrátu pětiny uranových rezerv USA ve prospěch Rusů, schvalovala coby ministryně zahraničí, informují The New York Times. Pro Clintonovou to může znamenat velký problém v boji o Bílý dům.
Celkem ve třech transakcích ovládl ruských jaderný gigant Rosatom americkou společnost Uranium One, která sídlila v Kanadě. Uran těžila ve státech jako je Austrálie, Jižní Afrika nebo Kazachstán, ale fungovala i ve Spojených státech, kde ovládala zhruba pětinu celkových nalezišť radioaktivního kovu.
Samotný prodej by až na zvyšující se jaderné tendence Rusů pravděpodobně tolik nešokoval, deník The New York Times ale přichází se zjištěním, že v pozadí celé kauzy figurovali podstatně manželé Bill a Hillary Clintonovi.
Prodej zbývajících 50 % akcií v roce 2013 i zbylé dvě transakce od roku 2009 totiž dle zjištění amerických novin zaštiťovali členové kanadské těžařské společnosti, kteří zároveň byli štědrými přispěvateli Clintonovy nadace. Těchto několik mužů údajně celý proces vymyslelo, Uranium One pomohli vybudovat, financovat a následně prodat do ruských rukou.
Clintonová pro Clintona a naopak
Jelikož je na prodej akvizic uranových těžebních firem nahlíženo jako na bezpečnostní otázku s možným dopadem na bezpečnost státu, musely ho schválit nejrůznější instituce americké vlády. Finální podpis pod tento americko-ruský obchod s uranem nedal nikdo jiný než právě Hillary Clintonová, v té době ministryně zahraničí USA.
Záznamy z finančních operací proudících do Clintonovy nadace pak ukazují, že skrze svou nadaci poslal šéf Uranium One Clintonovi celkem 4 částky o celkovém množství 2,35 milionu dolarů. Největší částkou bylo ale 31,3 milionu dolarů, které nadaci věnoval jeden ze zakladatelů Uranium One Frank Giustra, podle informací The New York Times navíc přislíbil dalších 100 milionů. Tyto dary nebyly nadací zveřejněny i přes povinnost veškeré financování nadace odkrývat.
Přímo Bill Clinton pak krátce po ovládnutí Uranium One Rosatomem dostal půl milionu dolarů za svou řeč pro moskevskou investiční banku, ve které dělal reklamu nákupu akcií právě prodané těžařské firmě.
Čtěte také: ‚Mašina Hillary‘ míří k nejvyššímu cíli
„Nikdo nikdy nedodal ani zlomek důkazů, které by naznačovaly, že Hillary Clintonová jakožto ministryně zahraničí podnikla jakékoliv akce ve prospěch dárců Clintonovy nadace,“ řekl The New York Times mluvčí Clintonové Brian Fallon.
Zjištění deníku vycházející z dokumentů a záznamů z Kanady, USA i Ruska ale naznačuje, že se zatím jediná ženská kandidátka prezidentských voleb konaných příští rok ve Spojených státech na prodání Uranium One podílela.
Nyní se tak bude pravděpodobně řešit, jak a z čeho financuje Clintonová svou kampaň. Kvůli výjimce v zákoně, kdy zahraniční dárci sice nemohou přímo financovat svého případného oblíbence, ale dary mohou skrze různé organizace stejně provést, tak může demokratická kandidátka finanční obnosy i z Ruska zatím klidně přijímat.
