1 Politické trafiky

Babišovy tance kolem trafik pro politiky? ‚Jen zastírací manévry‘

NOVÉ

Témata: , , ,

Týden staré prohlášení Andreje Babiše o tom, jak chce ANO řešit dosazování politiků do statutárních orgánů státních firem znělo jasně: příští týden předložím do vlády návrh zákona. Podle ministra by v dozorčích radách státních podniků nemohli být třeba bývalí poslanci a senátoři. Nápad strhl vlnu kritických reakcí napříč politickým spektrem. A s výtkami teď přišla i Rekonstrukce státu, na niž se Babiš při tvorbě zákona opakovaně odkazuje. Podle organizace ministr ve skutečnosti problém trafik ve firmách dost možná vůbec řešit nechce. Nakonec vše dopadlo dle očekávání. Babiš na vládu žádný návrh nepředložil. A ani nemohl.

Babiš s návrhem přišel ve chvíli, kdy jeho hnutí řešilo kauzu místopředsedkyně a pražské šéfky Radmily Kleslové, která sedí v několika pražských firmách. Kleslová nakonec na funkci místopředsedkyně sama rezignovala a Babiš prohlásil, že i když u městských firem je vše v pořádku, u státních se musí trafiky pro politiky řešit. Zákon o nominacích do dozorčích rad chtěl předložit ve středu. Jeho hlavní tezí mělo být, že by v dozorčích radách státních firem nemohli zasednout bývalí poslanci a senátoři. A to nejméně čtyři roky poté, kdy jim skončil mandát.

Kritika návrhu přišla okamžitě. Poslanci byli přesvědčeni, že Babiš pouze odklání pozornost od problémů Kleslové a svého hnutí. Ministrovi také vyčítali, že by nejdříve měl vyřešit své vlastnictví Agrofertu a jeho obchody se státem.

K Babišovu plánu je navíc obezřetná i Rekonstrukce státu, která má dosazování do dozorčích rad mezi svými protikorupčními zákony a na níž se ministr financí opakovaně odvolává. Organizace totiž nabízí výrazně mírnější verzi zákona: v dozorčích radách by mohla být třetina politiků, třetina zástupců zaměstnanců a třetina expertů. Babiš avizoval pro politiky nulovou toleranci.

Čtěte také: Trafiky ve firmách? A co Agrofert, diví se koaliční partneři

„My se hlavně obáváme toho, jak velmi málo ten návrh zohledňuje připomínky ostatních ministerstev. Je proto dost pravděpodobné, že se zasekne na odporu koaličních partnerů,“ říká Nikola Hořejš z Rekonstrukce státu. „Připadá nám také zvláštní, že úředníci ministerstva financí po tak dlouhé době, kdy ten zákon zcela odmítali, najednou připravili něco, co je papežštější než papež. V minulosti nám neustále říkali, že ten zákon napsat nejde. A postoj změnili až na žádost premiéra. Dá se z toho usuzovat, že na financích sami nejsou fanoušky toho, aby v dozorčích radách seděli nezávislí odborníci,“ dodává.

Zatímco ve sněmovně je proti Babišovu návrhu odpor napříč politickým spektrem, z vlády proti němu vystoupilo především ministerstvo průmyslu a obchodu. To považuje celou novou úpravu dosazování do dozorčích rad za nepotřebnou.

„Čekáme, že právě tady bude největší odpor politiků i úředníků zbavovat se toho velkého vlivu. A ministerstvo financí tím chystaným příliš ambiciózním návrhem může přispět k tomu, že se žádná změna neprosadí,“ zní z Rekonstrukce státu.

Podle resortu vychází autoři zákona z nepřijatelné teze, že dosavadní způsob nominací do statutárních orgánů státních podniků vykazuje kriminální rysy a je často nekompetentní. „Legislativní návrh ministerstva financí považujeme za zcela nadbytečný, nepotřebný a také obsahově nepřijatelný,“ shrnuje ve svém stanovisku ministerstvo průmyslu a obchodu.

Babišovi se ve středu o chystaném zákonu příliš mluvit nechtělo. „Dnes to nepředkládám,“ odpověděl pouze deníku ECHO24.cz na otázku, zda dodrží svůj slib. A jak se ukázalo, dodržet ho ani nemohl. Navzdory jeho prohlášení návrh ještě ani neprojednala legislativní rada vlády. Ministr financí tak před týdnem musel vědět, že návrh ve středu vládě nepředloží.

Otázky na to, jak se chce vypořádat s kritikou od koaličních partnerů, opozice i Rekonstrukce státu, už Babiš nechal bez odpovědi. Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka je ale hnutí nadále přesvědčeno, že se dosazování do dozorčích rad musí nějak ošetřit: „Budeme o tom ještě muset vést debatu v rámci koalice. Nedokážu teď předpovědět, jak to dopadne. Trvám ale na tom, že by v dozorčích radách měli být odborníci. Ne političtí trafikanti, což se teď často neděje.“

Vliv na 600 miliard obratu

Podle Hořejše se zástupci Rekonstrukce státu a koaličních stran sejdou během října a osud zákona spolu budou řešit. Mluvit by se mělo nejen o obsazování bývalých politiků do dozorčích rad, ale i o skutečně fungujícím nominačním výboru, který by měl být ideálně složený z nezávislých expertů a ne z úředníků ministerstev.

„Státní podniky jsou nejméně kontrolovanou oblastí, neexistuje v ní žádný dohled. Je to šedá zóna. V podnicích vlastněných státem jde přitom každý rok o 600 miliard obratu. I proto je to asi nejhůře prosaditelný rekonstrukční zákon. Čekáme, že právě tady bude největší odpor politiků i úředníků zbavovat se toho velkého vlivu. A ministerstvo financí tím chystaným příliš ambiciózním návrhem může přispět k tomu, že se žádná změna neprosadí. Rádi bychom se proto s politiky domluvili na kompromisní verzi,“ uzavírá Hořejš.

Podle něj právě případ Kleslové a její spolupráce z ČEZ jasně ukázal, že stačí několik lidí v dozorčí radě státního podniku, kteří nejsou napojení na politické strany, a kontrola začne fungovat v podstatě okamžitě.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.