Německým prezidentem by měl být v neděli zvolen Steinmeier

Bez vypjatých okamžiků, nečekaných zvratů nebo emocemi nabitých debat se podle všeho obejdou nedělní prezidentské volby v Německu. Novou hlavou státu by se v nich na příštích pět let měl s přehledem stát jedenašedesátiletý sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier, který byl donedávna ministrem zahraničí. Ve funkci zřejmě vystřídá sedmasedmdesátiletého Joachima Gaucka, který se rozhodl odejít do politického důchodu.

Na kandidatuře Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Díky tomu by se Steinmeier měl ve Spolkovém shromáždění, které v Německu prezidenta volí, pohodlně prosadit nad svými protikandidáty, k nimž patří politolog z univerzity v Kolíně nad Rýnem Christoph Butterwegge nominovaný stranou Levice, místopředseda Alternativy pro Německo Albrecht Glaser a z německé televize známý právník Alexander Hold navržený stranou Svobodných voličů.

Zatím posledním a poněkud kuriózním kandidátem je Engelbert Sonneborn, kterého nominoval jeho syn, satirik Martin Sonneborn, který je členem sboru volitelů. Další kandidáty může teoreticky navrhnout každý člen Spolkového shromáždění, takovéto individuální návrhy jsou ale naprostou výjimkou.

Ve Spolkovém shromáždění, které se schází jen k volbě prezidenta, v neděli zasedne 630 poslanců a stejný počet zástupců spolkových zemí. Žádná ze stran nebude mít ve sboru 1260 volitelů většinu. Strany CDU/CSU budou mít 539 zástupců, sociální demokraté 384, Zelení 147, Levice 95, svobodní demokraté 36 a Alternativa pro Německo 35. Zbylí volitelé připadají na menší strany.

Právě rozložení sil ve Spolkovém shromáždění, v němž ani nejsilnější CDU/CSU nemá většinu 631 hlasů, vedlo strany vládní koalice k loňské kompromisní dohodě. Kancléřka a šéfka křesťanských demokratů (CDU) Angela Merkelová sice dlouhé týdny přemýšlela o společném kandidátovi CDU/CSU a Zelených, nakonec z něho ale především kvůli odporu bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) sešlo.

Čtěte také: Německo prý navrhuje ČR sdílené využívání vojenských letadel

Vlastního kandidáta proti Steinmeierovi, který je dlouhodobě nejpopulárnějším německým politikem, zase Merkelová podle pozorovatelů postavit odmítla, protože nechtěla na začátku roku, v němž se uskuteční i parlamentní volby, riskovat jeho porážku. Nakonec se tedy koalice usnesla na Steinmeierovi, který pro ni bude i v době rostoucího politického rozdělení společnosti garantem pokračování umírněného a střízlivého přístupu odcházející hlavy státu.

Debaty o prezidentském kandidátovi byly hodně sledované i proto, že z nich řada pozorovatelů usuzuje na možné koalice po zářijových parlamentních volbách. A i když pokračování velké koalice není preferovanou variantou ani jedné ze stran, podle průzkumů se nadále jeví jako nejpravděpodobnější.

Z volební matematiky prezidentských voleb zase vyplývá, že by Steinmeier měl být zvolen již v prvním kole hlasování. Pokud pro něj budou hlasovat všichni zástupci stran velké koalice, získá 923 hlasů. Není ale vyloučené, že jich bude mít ještě víc. Nedávno ho k volbě svým spolustraníkům doporučil i šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.

Volitelé, mezi nimiž letos bude například i trenér německé fotbalové reprezentace Joachim Löw, se k hlasování v budově Spolkového sněmu v Berlíně sejdou v neděli v poledne. Výsledky volby by měly být známé zhruba o dvě hodiny později.

Ve funkci, která je spíše reprezentativní, by měl Steinmeier odcházejícího prezidenta Gaucka vystřídat 17. března.

Čtěte také: SPD se Schulzem by vyhrála německé volby, ukázal průzkum