Konec hornictví v Česku ve jménu posvátných limitů
TÝDENÍK ECHO
V Česku je v provozu pět hnědouhelných dolů, kde rychle ubývají zásoby. Nepřežijí o mnoho déle než dvacet let, pokud vláda nezruší těžební limity v dolech ČSA a Bílina. Velká naděje na renesanci hnědouhelného hornictví však neexistuje. Limity jsou vděčným tématem politických soubojů a rozumné řešení užitečné všem zúčastněným je v nedohlednu.
Röcken, Bothfeld, Schwessnitz, Michlitz, Kölzen, Sössen, Gostau, Stösswitz, Ellerbach. Těchto devět malých obcí s patnácti sty obyvateli by mělo během patnácti let zmizet ze zemského povrchu, protože vláda německé spolkové země Sasko-Anhaltsko plánuje přes protesty ekologických organizací rozšířit těžbu hnědého uhlí na jejich území. Čeká se jenom na okamžik, kdy společnost Mibrag postaví novou elektrárnu u města Lützen, aby bylo uhlí kde pálit, a kdy požádá zemskou vládu o povolení povrchové těžby.
Bude následovat sedmi až desetiletý proces schvalování, v roce 2025 by se mohlo s těžbou začít a pokračovat v ní dalších 40 let. Je to nezbytné, protože kolem roku 2030 dojdou zásoby, které využívá Mibrag ve svých dolech Profen a Schleenhain. Z českého pohledu je zajímavý fakt, že podnik Mibrag získala před šesti lety s finanční podporou státní firmy ČEZ tuzemská společnost EPH.
Vybagrování Lužických Srbů
Pro Čechy je to velký projekt, protože Mibrag ročně vytěží a spálí 20 milionů tun hnědého uhlí, jen o něco méně než největší zdejší těžařská firma Severočeské doly. Pro Němce jde o epizodu průměrné důležitosti.
Mibrag provozuje poslední funkční doly z kdysi velkého Středoněmeckého revíru, mnohem větší obrat však má Lužický revír na hranicích s Polskem a Českem, kde se ročně těží 60 milionů tun a kde švédská společnost Vattenfall mohutně rozšiřuje čtyři velké lomy na hranicích stotisícového města Cottbus.
Doly Welzow-Süd, Nochten a Jänschwalde pohltí během dvaceti let osm idylických vesnic s dvěma a půl tisíci obyvateli převážně lužickosrbské národnosti. Už před čtyřmi lety byla obnovena těžba v lomu Reichwalde, který byl zrušen po pádu komunistického režimu. Obyvatelé obcí určených k likvidaci obvykle organizují protesty, právě v Reichwalde se však další těžba domluvila snadno, protože lidé byli vystěhováni ještě v dobách komunismu. Vattenfall získá otevřením dolů v Lužici přístup ke dvěma miliardám tun uhlí.
Kompletní analýzu Petra Holuba o českém hornictví si přečtete v aktuálním vydání Týdeníku Echo.