Milí krajané, oslovil Bělobrádek sudetské Němce a vzbudil potlesk

český vicepremiér u landsmanšaftu

Milí krajané, oslovil Bělobrádek sudetské Němce a vzbudil potleskNOVÉ
Mluvčí Sudetoněmeckého zemského spolku Bernd Posselt během setkání sudetských Němců. Foto:

FOTO: Printscreen ČT

2
Svět

Echo24

Už nikdy se nesmí opakovat vyhánění lidí z jejich domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu, prohlásil dnes český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu. Řekl také, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván.

„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat. Hlavně na časy násilí a brutality, před, při i po druhé světové válce. To se nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ řekl Bělobrádek za potlesku odhadem 2000 přihlížejících.

Sudetské Němce dnes vicepremiér, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, jenž na sudetoněmeckém sjezdu vystoupil, oslovil jako milé krajany. „Ano krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, její historii, její tradici,“ podotkl. Věří, že toto všechno Češi a sudetští Němci mají společné, i když mají odlišný jazyk.

Bělobrádek také uvedl, že by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků, jako je dnes ta jeho, nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální. Nynější návštěvu Bělobrádka kritizovali komunisté a část ODS.

Čtěte také: Bělobrádek vystoupí na sjezdu landsmanšaftu. Zúčastní se i Herman

Posselt: Milý Pavle Bělobrádku

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt ve svém projevu zase ocenil obrovskou odvahu členů české vlády Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana (oba KDU-ČSL), s níž se spolu se sudetskými Němci vydali na cestu usmíření.

„Byla to odvaha svobody, která k nám dnes v podobě tebe, milý Pavle Bělobrádku, promluvila,“ řekl Posselt po Bělobrádkově projevu na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu. Není podle něj možné, aby ještě v roce 2017 útočili nacionalisté na politiky, kteří se snaží o usmíření.

Vedle vicepremiéra Bělobrádka dnes Posselt ocenil i ministra kultury Hermana, jehož loňský projev na sudetoněmeckém sjezdu byl podle něj průlomem. Herman se loni stal prvním českým ministrem, který promluvil na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jež zastupuje Němce, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo.

Premiér Seehofer: Velká odvaha, velké srdce

Podobně se vyjádřil i bavorský premiér Seehofer, podle něhož jsou oba členové české vlády přes osobní útoky proti nim významnými architekty dobrých vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci i mezi Českem a Bavorskem. „Jejich vystoupení jsou pro nás znamením velké odvahy a velkého srdce,“ uvedl s tím, že odvážní nejsou ti, kdo plavou po proudu.

„Hranice mezi Bavorskem a Českem už nerozděluje, ale spojuje,“ vyjádřil také své přesvědčení Seehofer. Přesto cesta, kterou obě strany ještě musejí ujít, je podle Posselta dlouhá. Stačí přitom jeden špatný krok, jedno špatné slovo, aby se celý proces zasekl, míní.

„Česko-sudetoněmecké záležitosti jsou tak složité, protože šlo o konflikt v jedné rodině. Proto to bylo tak emocionální. Když se něco pokazí v nějaké rodině, je to napjatější, než když se to stane mezi cizími. Proto byly ty problémy tak velké,“ poznamenal také. O to lepší je podle něj nynější dobrý vztah.

Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto okolo tří milionů Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.