Ovce, ovce a zase...vítejte na Faerách

Ovce, ovce a zase...vítejte na Faerách
Blogy

Jiří Brodský

Faerským, neboli ovčím, ostrovům se někdy přezdívá „vzdálené“, ale příliš daleko nejsou. Nečastější je dvouhodinové letecké spojení s Kodaní vzdálenou 1342 km, neboť Faery jsou autonomním územím v rámci Dánského království, s vlastní vlajkou, státním znakem a měnou. Faerské aerolinky Atlantic Airways létají z Kodaně třikrát denně, ale najdete i přímé letecké spojení například s Frankfurtem, Dublinem, Londýnem či Edinburkem. Chcete-li se plavit lodí, která nabízí možnost vzít s sebou i vlastní auto, případně karavan, plavba ze severního Jutska potrvá 36 hodin.

Osmnáct faerských ostrovů o rozloze 1400 km² se nachází v polovině cesty mezi Islandem a Norskem a na mapě připomínají jednoho ze 110 druhů místních ptáků řítícího se střemhlav k mořské hladině.

Žije zde kolem 49 000 obyvatel a „ovčí“ byly ostrovy ještě před příchodem Vikingů. Našli je zde i irští mniši, kteří ostrovy osídlili kolem roku 700. Kdyby někdo dnes místní ovce počítal, s jistotou by se dopočítal čísla 70.000. Ovce jsou tu všude, na kopcích, v nížinách, kolem silnic i na nich. V jarním období s malými jehňaty.

Přistáváme na jediném letišti Vágar, vzdáleném od hlavního města 45 minut jízdy autem. Letiště vystavěli Britové během 2. světové války, kdy Faery obsadili, aby posílili svou kontrolu nad severním Atlantikem. Při přistání máte pocit, že křídla letadla se zaříznou do jedné z vrstev zdejších čedičových útesů a po dosedu na plochu je brzdění Airbusu A-319 prudší než obvykle, neboť dráha je krátká a končí nad dalším mořským fjordem. Letadlo tak dobrzdí až na samém konci dráhy, kde se otáčí, aby dorolovalo k jednomu ze dvou východů.

Cestou do hlavního města je díky mlze a mrakům nízká viditelnost, ale počasí je zde natolik proměnlivé, že netrvá dlouho, abyste zahlédli, jak úchvatné jsou zdejší scenérie. Před sto lety byla na Faerách jediná silnice spojující dvě vesnice. Dnes ostrovy propojuje devatenáct silničních tunelů, z toho dva podmořské, a silniční síť pokrývá až 86 % obydlených míst, včetně nejvzdálenějších osad, kde počet obyvatel spočítáte na prstech jedné ruky (tato místa jsou přesně ta, která jsou na Faerách nejkrásnější). K cestě na ta zbývající místa je třeba využít trajekty nebo helikoptéry.

Ve dvacetitisícovém přístavním hlavním městě Tórshavn (název odkazuje na severského boha bouře a blesků Thóra a znamená Thórův přístav) znají Škodovky a jezdí zde autobusy městské hromadné dopravy vyráběné v Libchavách u Ústí nad Orlicí. Z České republiky sem dovážíme také papír, neboť stromy na ostrovech, s výjimkou osázených zahrádek u domů, nerostou. Saldo obchodu je však negativní kvůli objemu dovozu ryb a speciálních rybářských kamer, které se na Faerách vyrábějí.

Návštěva začíná setkáním s ministrem zahraničních věcí a obchodu v maličkém a starobylém komplexu historických dřevěných vládních budov. Českou republiku ministr dobře zná a – stejně jako mnozí Faeřané – ji několikrát navštívil. Zajímá se o náš postoj k migraci a je mu blízký, neboť ani on si nepřeje, aby o tom, kdo bude na Faerách žít, bylo rozhodováno někým jiným než faerskou vládou a parlamentem. Parlament je jedním z nejstarších na světě a v r. 1973 jednomyslně rozhodl, že Faery nevstoupí společně s Dánskem do Evropské unie. Hlavním důvodem byla rybářská politika, a ta je dodnes pro faerskou ekonomiku klíčová (ryby tvoří 90 % exportu a zhruba 20 % faerského HDP). Druhým důvodem byla obava, že by se vstupem do EU Faery navždy vzdaly perspektivy své samostatnosti. Toto téma je zde velmi živé a diskutované. Faeřané se nikdy nepovažovali za Dány a v r. 1946 se v konzultativním referendu většina vyslovila pro samostatnost. Tehdejší koalice se však neshodovala na tom, jak výsledek realizovat, dánský král rozpustil parlament a v nových volbách zvítězily strany, které preferovaly setrvání v Dánském království. Dánský parlament navíc přijal zákon, který od r. 1948 dává Faerům větší míru samostatnosti.

Zahraniční politika Faerských ostrovů je dána jejich polohou v severním Atlantiku, která je určující i pro jejich export. Tabulce exportu vévodí Rusko s 16 %, následuje Velká Británie a USA. Do EU směřuje 42 % exportu. Sankce EU vůči Rusku se Faerských ostrovů netýkají a obchod s Ruskem proto, ale zejména díky vývozu faerského lososa pěstovaného na zdejších farmách, významně vzrostl. Ministr upřesňuje, že Faerské ostrovy nikdy neměly s Ruskem žádný spor, Rusko nikdy Faery neokupovalo, ani neohrozilo jejich zájmy. Na večeři s vedením faerského ministerstva zahraničí se ptám šéfa protokolu, zda 72 letý ministr, někdejší faerský šampión v badmintonu, stále sportuje. Odpovídá, že každý den ráno běhá a ve své kanceláři pracuje už od 6:30 hod. Tedy významně dříve než všichni ostatní. Večeře končí v půl jedenácté, v tuto roční dobu za světla. V centru města hraje skvělá místní jazzová kapela. V klubu vedle hotelu se schází zhruba třicet místních důchodců, jako každé úterý, ke karetní hře zvané Stýrivolt. A silničáři dokončují nový asfaltový povrch na zdejším náměstí. Faeřané mají noční život rádi, jsou společenští, pohostinní, uvolnění a neradi příliš plánují (zřejmě to plyne z nepředvídatelnosti místního počasí).

Druhý den se setkávám s faerským premiérem a hlavním tématem je rozvoj obchodních vztahů, zejména chystané veřejné zakázky v oblasti rozvoje infrastruktury, které jsou relevantní pro české firmy: výstavba podmořských tunelů (říkám premiérovi o úspěšných projektech našich firem na Islandu, v Norsku a ve Švédsku), výstavba nových veřejných budov – nemocnice, divadla, do budoucna i nového kampusu univerzity. Příležitosti se nabízejí i v oblasti IT, dodávek odlitků a výkovků pro místní přístavy, nebo linek pro zpracování ryb. Podrobněji o těchto příležitostech hovořím během setkání s ředitelem Agentury pro veřejné zakázky, s ředitelem Public Sea Tunnel Company, na Svazu průmyslu a se zástupci místních podniků ve stavebnictví.

Během setkání s rektorem univerzity a diskuse s jejími studenty se opět potvrzuje, že Faeřané se o okolní svět velmi zajímají a hodně o něm vědí. Univerzita má 800 studentů, 60 % faerských studentů studuje v zahraničí, pouze polovina se jich však vrací. Od září Univerzita otevře první studijní program v angličtině „Governance and Sustainable Management“ a slibuje si od něj větší počet zahraničních studentů, kteří zde budou moci studovat za obdobných podmínek jako v Dánsku, včetně „studentských dávek“. Mluvím o současné zahraniční politice České republiky, členství v EU a o migraci. Studenty i profesory však nejvíce zajímá rozdělení Československa a přiznávají, že je to proto, že by si přáli, aby Faery byly suverénní zemí, nezávislou na Dánském království. Říkám jim, že jsem nepřijel udílet rady nebo něco doporučovat, a že je třeba se na věci dívat na časové ose, která jasně ukazuje, že autonomie mají Faery dnes více, nikoli méně.

Obligátní protokolární přijetí u dánského Vysokého komisaře, který na Faerách zastupuje dánskou vládu, je obsahově o tomtéž. Současný komisař, od r. 1948 desátý, zde působí devátým rokem a může tuto funkci zastávat doživotně. Pomáhá mu, že má faerskou manželku. Zasedá také ve faerském parlamentu, kde smí vystupovat, ale nikoli hlasovat. Míru faerské autonomie dokresluje i to, že mě na setkání s ním nedoprovází šéf faerského protokolu s argumentem, že stejně tak se vysoký komisař neúčastní přijetí u faerského premiéra a ministrů. Jeho úřad žije přípravami na červnovou návštěvu dánské královny, ale hovoříme i o migraci a bezpečnostní problematice. Na Faerách je téměř nulová kriminalita, auta se tu příliš nezamykají, na veřejných prostranstvích nejsou kamery a na silnicích je jich jen pár monitorovacích (nikoli měřících). Za posledních dvacet let zde došlo ke dvěma vraždám. Pro lehčí přestupky jsou provinilci na krátkou dobu umisťováni do opticky nijak chráněné budovy u břehu jednoho z mnoha fjordů nedaleko hlavního města. Vězení byste tu hledali marně. Případní odsouzenci se proto posílají do Dánska.

Máme několik hodin na výlet mimo hlavní město a obloha je mimořádně modrá. Nejmalebnější jsou úzké silnice, které obvykle vedou na odlehlá pobřežní místa. Řídit je třeba kvůli ovcím opatrně. Hlavnímu městu nejblíže je osada Kirkjubøur, kde je nejstarší kostel na Faerských ostrovech a ruina gotické katedrály. Určitě se také vyplatí hodinový výlet na sever do osady Gjógv nebo do Saksun. Obě tato místa působí dojmem, že jste dojeli na konec světa a že hezčí a poklidnější místo už nenajdete. Místní také doporučují výlet lodí na nejzápadnější ostrov Mikynes, kde můžete pozorovat papuchalky (za vidění rozhodně stojí díla faerského malíře stejného jména a návštěva Národní galerie v Tórshavnu). Nejúžasnější je ale pohled na ostrohranný ostrov Tindhólmur, nejlépe z útesu Gásadalur, na který dojedete jednosměrným tunelem vysoko ve skalách na ostrově Vágar. Místní říkají, že k návštěvě Faerských ostrovů je nejvhodnější období od poloviny srpna do poloviny září a je to i nejlepší sezóna na muškaření místních lososů či pstruhů. Taxikář cestou na letiště potvrzuje, že Faeřané mají rádi noční život. Na otázku, kdy nejvíce chodí po barech a diskotékách, odpovídá „v sobotu, pak v pátek, v úterý a ve středu“.

Faery jsou šité turistům na míru, a to v každém ohledu. Auto si můžete pronajmout hned na letišti nebo jet meziměstským autobusem a v Tórshavnu přesednout na městské české autobusy, které vozí cestující zdarma. Taxislužba nabízí wifi, kterou má polovina jejích vozů, většina hotelů a kaváren. Silnice jsou tu kvalitní a obvykle jste na nich sami nebo potkáte jen pár aut. Faerské ostrovy jsou rájem zejména pro milovníky horské turistiky, rybaření a severu, a určitě stojí za poznání.