Absurdní divadlo dávek a dotací

Absurdní divadlo dávek a dotací
Blogy

Radomil Bábek

V minulých dnech bylo dosti frekventovaným tématem jednání představitelů států EU o tom, zda Velká Británie zůstane v EU či ji opustí. Říká se tomu Brexit a je docela zajímavé sledovat „zápas“ o existenci EU a zároveň o to, kdo co urve, a jak si polepší nebo pohorší.

Nemám v úmyslu věnovat se peripetiím vyjednávání, postojům pana Camerona nebo vyjednávací slabosti našeho premiéra pana Sobotky. Nakonec to vypadá, že se opravdu všichni dohodli, a pan Cameron bude přesvědčovat Brity, aby v referendu hlasovali pro setrvání v EU. Bůh suď, zda se mu to podaří.

To, co mne na celé situaci zaujalo, je boj o přídavky na děti. Cituji: „Největší překážkou dohody se v závěrečné fázi jednání stal odpor skupiny deseti zemí Unie v čele s Českou republikou, které nesouhlasily s britskými požadavky na krácení dětských přídavků pro cizince z těchto chudších států Evropské unie.“(Palata, MFDnes, 20.2.2016; Dohoda s Británií je tu. Zasáhne však i Čechy)

To je přece téma! Menší přídavky na děti pro Čechy v Británii. Taková nespravedlnost. Navíc, jak píše pan Palata tamtéž, „…lze říci, že dohodu, jež má umožnit setrvání Británie v EU, „zaplatí“ lidé z východní Evropy, kteří přijdou za prací na ostrovy.“

Opakujme si slova „nesouhlasí s krácením dětských přídavků pro cizince“ a „dohodu zaplatí lidé z východní Evropy“. Kam až jsme se dostali v absurditě současnosti, jak pokřiveným se stalo naše myšlení, když považujeme přídavky na děti za něco, na co máme nárok? Mít děti je věcí každého jedince a přídavky na děti jsou jen zjevným úplatkem státu vybraným lidem, v tomto případě rodičům. Jiné skupiny pak stát uplácí zase jinými dávkami a dotacemi. Došlo to tak daleko, že o přídavcích na děti se jedná na mezistátní úrovni.

V době politické i společenské hyperkorektnosti není populární nazývat věci pravými jmény, ale nedá mi to a tvrdím, že:

Jakékoli plošně rozdávané přídavky, dávky či úlevy jsou nemorální a mají destruktivní vliv na motivaci lidí.

Na žádné přídavky není nárok. Je to jen úplatek levicových politiků občanům, aby si pojistili zvolení.

Žádné přídavky neovlivní porodnost. Kdo chce mít děti, ten je má, a bez přídavků. Kdo děti mít nechce, ten je nemá, a žádné přídavky jeho postoj nezmění.

Říci, že „to zaplatí lidé z východu“ je hrubé zkreslení, protože ad1) jsou to peníze Britů, a ti mají právo s nimi nakládat zcela po svém a ad2) do Británie snad nejdou lidé pracovat proto, aby měli přídavky na děti, nebo se mýlím?

Tedy bouře ve sklenici vody. Zní to ovšem tak dramaticky a spousta čtenářů jistě ocení, jak se o nás naši představitelé starají a bijí se za „naše“ přídavky na děti v Británii. A MF Dnes trochu pošimrala to zlé v některých svých čtenářích – závist a spravedlivé rozhořčení nad tou nespravedlností. Vždyť přece mít na něco nárok je tak příjemné.