1

Inkluze v praxi: dochází k paralýze výuky

,

To bylo řečí ze strany ministerských úředníků, jak je vše připravené a že školy budou mít k realizaci společného vzdělávání (inkluze) plnou podporu. V reálné podobě se mají věci poněkud jinak. V rámci Asociace speciálních pedagogů jsme provedli šetření ve více než dvou stovkách základních škol v ČR. Závěry jsou, bohužel, velmi neuspokojivé. Pro informaci jen několik zásadních sdělení.

Školy se těšily a mnohé stále těší na nárůst slíbených finančních prostředků k realizaci podpůrných opatření. Jedná se o avizované finanční zajištění pomůcek a navýšení mzdových prostředků pro pedagogy a další pedagogické pracovníky (asistent pedagoga, školní psycholog, školní speciální pedagog). Současná situace je taková, že MŠMT sice informuje, kolik peněz k realizaci tzv. společného vzdělávání zajistilo, ale školám se jich v potřebné výši nedostává. Čeho se jim ale dostává nadmíru, je nárůst administrativy, která, tvořená experty od zeleného stolu jen s minimálními praktickými zkušenostmi (jak typické pro dnešní MŠMT), zdržuje od práce a bere do společného vzdělávání chuť.

Učitelé sice procházejí různými školeními, ale nabídky dalšího vzdělávání pedagogů v této oblasti nejsou tematicky vhodně volené a provedené na odpovídající úrovni pro malou odbornost lektorů. Proto i přes různé vzdělávací akce postrádají školy dostatek relevantních a srozumitelných informací k systémovým změnám ve vzdělávání.

Dle výpovědí ředitelů a učitelů více než dvou stovek základních škol se po 1. září 2016 snížila úroveň vzdělávání v důsledku vyššího počtu žáků s výchovnými a závažnými výukovými problémy, s přiznaným stupněm podpůrných opatření ve třídách a z toho plynoucím nedostatkem času pedagogů pro „běžné“ žáky a pro žáky s mimořádným nadáním. Právě žáci s výchovnými problémy mnohdy paralyzují výuku a učitele dostávají do role bezbranných statistů zahrnovaných četnými nadávkami.

Stěžejní součástí v realizaci společného vzdělávání je pedagogicko-psychologické poradenství. To je v nastavení podpůrných opatření ve výuce pomocí doporučení k tvorbě individuálního vzdělávacího plánu jednotlivým žákům často velmi neflexibilní.

Pro extrémní navýšení administrativy spojené s výstupy školám jsou doporučení poraden převážně technokratická, nepřehledná a bez konkrétního uvedení, o jaký druh speciálních vzdělávacích potřeb se jedná. Velkým problémem nemálo poradenských pracovníků je rovněž tendence nadhodnocovat žáky v inteligenčních testech, jenom proto, aby nemuseli doporučovat školu pro tyto žáky určenou (dříve základní školu praktickou) z důvodu, že to není v rámci společného vzdělávání žádoucí.

Celý systém společného vzdělávání je doprovázen špatnou metodikou pro nastavení potřebných podpůrných opatření garantovanou Národním ústavem vzdělávání. Typická je špatná informovanost v praxi uplatňováním doporučení k podpůrným opatřením jako důvodů snížení úrovně vzdělanosti, nepřipravenosti systému společného vzdělávání a neefektivního vynakládání finančních prostředků.

Na základě dosud získaných zkušeností lze konstatovat, že aktuálně nastavený průběh realizace společného vzdělávání nemůže naplňovat proklamovaná očekávání a pouze přináší nepřiměřenou administrativní a personální zátěž bez přidané hodnoty v rámci slibovaného zkvalitnění vzdělávání na všech typech škol v ČR. Škoda, že MŠMT ve svých představách naslouchalo více neziskovému sektoru než skutečným odborníkům ve školství.

Hesla:

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.