Omezování svobod. A lidé jen nevzrušeně přihlíží
1
Zatímco prezident Miloš Zeman na Hradě dekoroval policisty za to, že mu vyklidili centrum Prahy, potlačovali svobodu projevu a poprvé od pádu komunistického režimu represivní síly státu pošpinily akademické svobody, když dva kriminalisté zcela bezprecedentně vyžadovali odstranění tibetské vlajky z budovy FAMU, ekonomická bublina čínských investic pomalu splaskla.
Pompézní přivítání, které Miloš Zeman připravil pro první státní návštěvu čínského prezidenta, ospravedlňoval právě významným vstupem čínských investic do země. Velkohubost provází celou politickou kariéru Miloše Zemana. Pamatujeme si to z doby, kdy byl premiérem a sliboval třeba akci Čisté ruce. Z ní byl nakonec jediný velký výstup – kromě toho, že za jeho vlády podsvětí dirigovalo protikorupční policii –, a to bylo zatčení a odsouzení politického rivala, někdejšího místopředsedy ČSSD Ivo Svobody. Zeman už tehdy také sliboval velkou podporu investic do ekonomiky, tenkrát to byl program PPP, jehož pilotním příkladem měla být dostavba dálnice D47. Zeman sice poklepal na základní kámen stavby, projekt ale skončil fiaskem.
Podobných příkladů najdeme v Zemanově politické kariéře bezpočet a hromadí se i v jeho vrcholné fázi, kterou zažívá na Hradě. Ze stovek čínských miliard zbylo reálně pouze několik a skončily jen ve finanční skupině J&T. Ta se tak měla finančně vyzbrojit na nákup GE Money, čtvrté největší tuzemské banky. Deklaroval se také čínský zájem o vstup do energetického byznysu, v němž někteří lidé spojení s J&T figurují. Majoritní akcionář rodící se největší středoevropské energetické skupiny Daniel Křetínský přitom dost zřetelně naznačoval, že o čínské investice zájem nemá. Nakonec i to málo, co z čínské návštěvy zbylo, bere za své. Samozřejmě není vyloučené, že se nějaké obchody s čínskými penězi objeví, třeba se skupinou Penta, ale k GE Money a energetice teď mají Číňané dál než kdykoliv předtím. Nejprve GE Money oznámila svůj zájem prodat akcie prostřednictvím burzy, nikoliv tedy neveřejným prodejem, jak se ještě do minulého pátku spekulovalo, následně Daniel Křetínský ohlásil prodej 15 % aktiv EPH prostřednictvím finančních trhů. Nic z toho nevylučuje, že Číňané by si něco z české GE Money mohli koupit jako kdokoliv jiný, není jasné, zda přes burzu půjde celý, stoprocentní balík akcií, ale je zřejmé, že celou banku si nekoupí. Stejně tak jim uniká velký steak v EPH nebo energetice. Není také tajemstvím, že případné čínské investice do regulovaného byznysu mohou být velký problém, protože původ čínských peněz není prokazatelný. Veškeré snahy největšího čínského hráče v Česku, společnosti CEFC, která velkolepě vstoupila třeba do fotbalové Slavie, donutit česká média, aby odstranila zmínky o možném napojení na čínskou armádu, zatím nevyšly.
Z čínské návštěvy tak zůstává jen pachuť, protože cena za omezování svobod, kterou prováděla policie na politickou objednávku Hradu, je postupné ohrožování demokratických poměrů. Samotného by mě asi nenapadlo vyvěšovat tibetskou vlajku, ale považuji za nebezpečné, pokud systém někomu výsostné právo svobody projevu upírá. Neméně nebezpečné je pak to, že společnost tomu jen nevzrušeně přihlíží. Příště totiž nemusí jít pouze o vlajku Tibetu, ale třeba o kritiku ruského prezidenta nebo Zemana samotného.
