Vrbatova bouda: útulná hospůdka z betonu. Podívejte se

Vrbatova bouda stojí na Zlatém návrší nad Horními Mísečkami a své jméno získala po Václavu Vrbatovi, kterého proslavil tragický příběh přátelství a obětavosti. Zemřel totiž při snaze o záchranu svého kamaráda Bohumila Hanče, který se 24. března 1913 zúčastnil lyžařského závodu na 50 kilometrů.

Nikdo neví, co přesně se tehdy vlastně stalo. Závodníci prý startovali do slunného dne jen v košilích a bez rukavic, ale po pár hodinách je zastihla vánice. Postupně začali závod vzdávat, jen Hanč, držitel titulu Mistr lyžař, se vzdát nehodlal. Na prestižní závody se přijel podívat Hančův přítel Vrbata, který se s ostatními závodníky vydal umanutého Hanče hledat. Polomrtvého Hanče později našli oblečeného do Vrbatova kabátu a čepice. V místě, kde byl nalezen zmrzlý Vrbata, byla roku 1925 postavena mohyla a v roce 1964 k ní přibyla i chata.

Vrbatova bouda byla realizována podle návrhu architekta Vladimíra Šíra v akci Z. V drsných podmínkách na hřebenech hor si bez zásadní údržby zachovala svou pevnou, přirozenou formu.

Když objekt koupil nový majitel, žádal stavební úpravy, které zahrnovaly kromě nutných sanací také rozšíření provoz restaurace o prostor bývalé terasy a na místě kiosku se zastávkou autobusu měla být novostavba bufetu, infocentra KRNAPu a veřejné toaley. Několikaleté hledání optimálního řešení přineslo shodu se správou KRNAPu v podobě Vrbatovy boudy jako jediné stavby na Zlatém návrší, do které budou integrovány všechny požadované funkce.

Koncept návrhu pražského ateliéru IXA (architekti Tomáš Hradečný a Martin Prokš) byl založen na zachování původní boudy, očištěné od novodobých nekvalitních přístaveb a vnitřních příček. K ní byly postupně přidávány nové vrstvy a objemy, pro které byly voleny převážně tři materiály – modřínové dřevo, nerezový plech a pohledový beton s otiskem bednění.

Masivní modřínové dřevo se uplatňuje v interiéru restaurace, v bufetu, na venkovním obkladu podkroví a vyhlídkové terase. Nerezový plech v nové varně a nově vestavěných toaletách. Nejvýraznějším motivem je přístavba z pohledového betonu, který se díky zvolené sendvičové konstrukci propisuje v interiéru i exteriéru. Kontrastní forma přístavby přitom neparazituje na původním domě, ale tvoří funkční symbiózu starého s novým. Projekt byl zahájen v lednu 2007 a realizace byla dokončena v říjnu 2015. V recenzích turistů si tato elegantní architektura odkazující k fortifikačním stavbám v okolí stojí jako „útulná hospůdka s výborným jídlem i obsluhou.“

Více fotografií najdete nahoře v galerii. Celý text čtěte na EchoPrime nebo v aktuálním vydání Týdeníku Echo.