Rusko se hroutí a vyhrožuje. Rusové budou za Putina hladovět
Ve veřejné debatě o Rusku se ocitáme v mentální izolaci. Energií plýtváme na rozebírání siláckých, ale fakticky málo podstatných výroků prezidenta republiky Miloše Zemana, který si ještě ani nevšiml, že sankce opravdu zabírají. V záplavě klišé už se nedostává pozornosti na to, co se v Moskvě skutečně děje, jaké to může mít následky a jak na to správně reagovat.
Ruské špičky vyrazily na Světové ekonomické fórum do švýcarského Davosu v silné sestavě. A posluchači zírali. Kremlologové zdá se vymřeli. Zpráv o skutečném dění v Moskvě a hnutích v Putinově mysli je minimum. Tohle byla vzácná příležitost nahlédnout dovnitř. Švýcarskou sérii rozjel vicepremiér Igor Šuvalov. Čeští novináři a politici už se řadu let do Davosu nekvalifikují. Využíváme proto citace ruských účastníků z britského Daily Telegraph přímo z Davosu.
Šuvalov zahájil svou řeč na horské snídani organizované největší ruskou bankou Sberbank přiznáním, že Rusko je v extrémně těžké situaci. Rusové ale „vydrží jakékoliv strádání, aby ubránili prezidenta Vladimira Putina proti západní agresi. I kdyby neměli dost jídla.“ V zemi, kde za posledních patnáct let vzrostla životní úroveň na osminásobek. Pro lepší představivost. V roce 2000 u nás dosahoval průměrný plat 13 457 korun. Při ruském vzestupu životní úrovně bychom dnes v průměru vydělávali 107 656 korun měsíčně. Vyděláváme 25 219 korun. V Rusku poprvé v historii vyrostla společenská vrstva, která si mohla dovolit životní styl západní střední třídy. Šuvalov ale tvrdí, že teď to pro Putina rádi vymění za hlad. „Čtěte ruskou historii. Rusové nikdy nedají svého lídra. Utáhneme si opasky, budeme jíst méně, vydržíme jakékoliv strádání. Cizinci nás ale chtějí silou změnit. Tím nás spojují jako nikdy předtím.“
Střet Ruska s Evropou a Amerikou jde podle něj daleko za krizi na Ukrajině. „Tím to začalo, ale mohlo to začít čímkoliv jiným. Západ nám chce ukázat naše místo a odmítá s námi jednat jako rovný s rovným. Říkají nám, ať tiše sedíme v koutě. Pokud se to nezmění, budeme tady mít krvácející zranění na desetiletí. Lidé z toho neviní Putina, protože vědí, že tohle je útok na Rusko.“
Pak pokračoval v pragmatickém popisu, jak se Moskva pokusí vyvléknout ze západní ekonomické smyčky přes Čínu, kde hledá urgentní pomoc. Ruský ministr financí se už podle Šuvalova chystá vyrazit do Pekingu. O konkrétní podobě čínského záchranného lana ale bankéřům nic neprozradil. Kombinace rychle se ztenčujících devizových rezerv, padajících cen ropy a západních sankcí je pro Rusko likvidační. „Sankce jsou velmi destruktivní. Čím déle budou trvat, tím to bude horší.“ Co na to říkají Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Vladimír Dlouhý, kteří unisono tvrdili, že sankce nebudou fungovat? Za nějaké slovo by to stálo, protože je to celkem fatální selhání úsudku vládnoucí elity a vrchní reprezentace podnikatelů.
„Všichni teď studujeme knihu Henryho Kissingera a učíme se, jak se vyrovnat se sankcemi,“ odvolal se Šuvalov na Kissingerův manuál vládnutí World Order (Světový řád). Přiznal, že Rusové už se obrátili na Číňany s žádostí o otevření úvěrových linek a vytvoření alternativního systému mezinárodních plateb, který by jim nahradil současný SWIFT. Obávají se totiž, že při stupňování sankcí se Spojené státy a Evropská unie rozhodnou Moskvu od tohoto životně důležitého mezinárodního systému odříznout. To fakticky znamená totální kolaps ruské ekonomiky, která je na západních platbách závislá.
Není to úplně planá obava. Britský premiér David Cameron už tento návrh před několika měsíci přivezl na jednání o sankcích v Bruselu. Především Německo to ale tehdy odmítlo. Od té doby ale kancléřka Angela Merkelová, která se osobně cítí Putinem podvedena, značně přitvrdila. Podle řady zdrojů už se tato možnost ve Washingtonu i několika evropských metropolích vážně probírá. „Pokud se to stane, strašně to zhorší vztahy mezi Západem a Východem,“ prohlásil v Davosu Andrej Kostin, šéf ruské státní banky VTB. Tu už mimochodem musel Kreml zachraňovat. „Velvyslanci v Moskvě a Washingtonu by druhý den jeli domů. Ocitli bychom se na pokraji války. Byla by to velmi nebezpečná situace, která jde daleko za hranu bank a finančního trhu.“
Z Ruska za poslední měsíce odteklo 151 miliard dolarů. Devizové rezervy se ztenčily na 350 miliard dolarů. Jen polovina už je ale disponibilní. Zbytek je rezervován na nejrůznější záchranné operace v krachující ekonomice. Rusko dluží v zahraničí kolem 650 miliard dolarů.
Kreml už začal chystat nákladný antikrizový plán za přinejmenším 22 miliard dolarů, který se může dál rozrůstat. Premiér Dimitrij Medveděv v pátek sdělil ministrům, aby připravili pomoc ohroženým oborům, malým firmám a připravili se i na regulaci cen nejcitlivějšího zboží.
Exministr financí Alexej Kudrin, který je považován za Medveděvova nástupce a momentálně sehrává roli rozumné a vstřícné tváře Kremlu, upozornil, že ruské firmy musí letos západní věřitelům splatit 120 miliard dolarů. „Sankce jsou obrovským výbuchem ruské ekonomiky. Samozřejmě, že rubl padá kvůli těm sankcím mnohem rychleji,“ prohlásil Kudrin. Ruský model rentiérské surovinové ekonomiky byl podle něj zaostalý už předtím, než udeřila krize. „Dva roky nemůžeme počítat s žádným ekonomickým růstem, i pokud už by ropa dál nepadala a ceny by se vrátily na udržitelnou úroveň.“ Tam se nevrátí. Saúdská Arábie jako největší vývozce už řekla, že je připravena hnát je klidně až na 20 dolarů za barel. Nyní stojí ropa 47 dolarů. Ruský rozpočet na letošní rok počítal se 101 dolary.
Vicepremiér Šuvalov pak Davosu připomenul, že Rusko a svoboda jsou neslučitelné pojmy. Utopická víra ve svobodu podle něj položila Sovětský svaz. Obvinil Michaila Gorbačova, že ho přivedl ke kolapsu tím, že se otevřel západním idejím. „Svoboda, kterou se nám snaží vnucovat, je svoboda, která se příčí zdravému rozumu. Je to svoboda médií každého urážet, chrstnout mu špínu do tváře. To není svoboda,“ plédoval Šuvalov.
Audienci v mondénním (ruskou věrchuškou oblíbeném lyžařském letovisku) informoval, že Rusko potřebuje silnou vládu. A připomněl, co se stalo v Německu narozené carevně Kateřině Veliké, když se snažila v Rusku 18. století svobodu prosazovat. „Bylo jí jasně řečeno, že pokud toho nenechá, bude zavražděna.“ Podle přítomného reportéra Telegraphu následovalo mrazivé ticho.
Je nejvyšší čas přejít od klišé a glosování Zemanových ¨rétorických úletů ke skutečné veřejné debatě o Rusku. Už na příští Evropské radě může být klidně Bohuslav Sobotka postaven před hlasování o odstřižení Ruska ze SWIFT, které Moskva považuje za vyhlášení války. Vladimir Putin zahnaný do kouta zjevně rétoricky přitvrzuje a čeká, jak na to Západ odpoví.
