1 Uprchlická krize

Jak se zrodila kvóta na uprchlíky

Témata: ,

Včera Evropská komise pokročila v kárném řízení proti střední Evropě. Nejenže Polákům dala měsíc na to, aby anulovali soudní reformy (přičemž tu skutečnou zhovadilost ze tří zpochybňovaných zákonů, předlohu umožňující odvolávání soudců Nejvyššího soudu ministrem spravedlnosti, už vetoval polský prezident). V jiném řízení, které se kromě Polska týká i Maďarska a nás, Komise včera vydala tzv. odůvodněné stanovisko, což je druhá fáze disciplinárního řízení. Tři jmenované státy odmítají přijímat žadatele o azyl ze skupiny vyčleněné k tomuto přerozdělení na podzim 2015. Jsou to ony známé kvóty na uprchlíky, které byly prosazeny jednorázově na radě ministrů vnitra proti odporu Milana Chovance a jeho kolegů ze Slovenska a Maďarska.

Pravda je, že Chovanec tehdy prohrál podle pravidel a pravidla se mají dodržovat. Proto mimochodem i někteří čeští europoslanci – mluví se v této souvislosti především o Stanislavu Polčákovi z hnutí STAN – letos v květnu hlasovali pro rezoluci Evropského parlamentu, která trestání Středo- a Východoevropanů za odpor ke kvótě vítá. Polčák je sice politik, ale především právník.

Nebyla by to ale celá historie. Stejně tak pravda totiž je, že většinové hlasování na radě ministrů vnitra byl tak trochu šok. Jednak proto, že ačkoliv Lisabonská smlouva (pro její přijetí kdysi Chovancova ČSSD byla snad ochotna i vykrvácet) zavádí v azylové politice většinové hlasování, to je v bruselském žargonu nazýváno „atomová zbraň“, tedy z podstaty věci nástroj, který vlastně není určen k použití.

A co je ještě důležitější – hlasování na radě ministrů bylo porušením ne sice unijního práva, ale politické dohody uzavřené tři měsíce předtím na nejvyšší úrovni. V červenci, tedy čtvrt roku předtím, premiéři členských zemí na summitu EU už o rozdělování žadatelů jednali. Už tehdy byl na stole přerozdělovací mechanismus, ale ještě to neprošlo. V závěrečném usnesení ze summitu se píše: „Evropská rada v tomto ohledu rychle přijme závěry; o rozdělení těchto osob se členské státy dohodnou jednomyslně.“ Tedy výslovně: nikoliv většinovým hlasováním.

Politický reportér listu Die Welt Robin Alexander napsal knihu – podrobnou rekonstrukci toho, co se politicky dělo kolem tzv. uprchlické krize od léta 2015 do jara 2016. Kniha je plná detailů, dosud neznámých a překvapivých skutečností. Co se z ní čtenář dozví o přijímání kvót?

Už před migrační krizí z léta 2015 byla podle Alexandra v Bruselu skupinka činitelů odhodlaná zrušit dublinský systém (žadatelé o azyl o něj musejí požádat v zemi, kde vstoupí na půdu EU) a místo Dublinu zavést jednotný unijní systém přerozdělování běženců do jednotlivých zemí. Byli to Jean-Claude Juncker, šéf Junckerova kabinetu a vlivný byrokrat Martin Selmayr a tehdejší předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Na podzim se tito lidé řídili podle hesla: Škoda každé promarněné krize.

Alexander také potvrzuje tušení českých politiků z léta 2015, že původně navržených 40 tisíc běženců k přerozdělení, z nichž na Českou republiku připadlo směšných pár stovek, bylo od začátku myšleno jako noha strčená do dveří. „Nový princip má přijít na sametových tlapkách. Jednou ustavená může být potom kvóta rozšiřována krok za krokem.“

Německý ministr vnitra poprvé zkusil protlačit kvóty přes své resortní kolegy v Bruselu na radě 14. září. Bylo to den poté, co doma v Berlíně nenašel odvahu podepsat zavedení kontrol na německé hranici, protože při vracení běženců, kteří nemají dokumenty (v těch týdnech většina), by vznikaly srdceryvné záběry do televize – zjevně mu kvóta v tu chvíli posloužila i jako kompenzace.

K úspěšnému prosazení bylo nakonec třeba získat několik států, které váhaly. My Češi si dobře pamatujeme váhání Polska a jak nakonec ustoupilo tlaku. Ale váhalo třeba i Španělsko, světe, div se, Alexander píše, z nechuti k tomu, že silové hlasování na radě ministrů porušuje už vzpomenutou dohodu ze summitu EU v červenci. Opět Alexander: „Některé z nich (váhajících premiérů – pozn. red.) zpracovává Angela Merkelová osobně: španělský premiér Mariano Rajoy dostal už začátkem září v kancléřském úřadu příslib, že složení kvóty bude upraveno ku prospěchu Španělska. A když Španělsko o půl roku později poruší pravidla eurozóny o výši státního dluhu, bude to právě Berlín, kdo navrhne, aby Brusel rezignoval na předepsanou pokutu.“ A tady jsme u stejného porušování nikoliv „pouze“ politických dohod, ale unijních zákonů, jež teď Čechům vytýká Evropská komise. Takže poučky o tom, že unijní zákony se dodržují za všech okolností, není dobré brát doslova.

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.