Chládek přiškrtí soukromé a církevní školy o 400 milionů

Zářez do rozpočtu soukromých a církevních škol připravil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Podle návrhu zákona, který poslal do připomínkového řízení na začátku prázdnin, stát těmto základním a středním školám přestane dotovat provoz. Ročně jde přitom o 400 milionů korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) záměr nerozporuje, lidovci chtějí kvůli úpravě koaliční jednání.

„Myslím, že je naprosto legitimní položit si otázku, proč vlastně stát financuje provozními dotacemi soukromé a církevní školy,“ podpořil Sobotka ministra školství, když v pátek zavítal na inspekci jeho resortu. „Pokud vím, tak pan ministr nenavrhuje, abychom snížili dotace na platy. Ale bavíme se o provozní úspoře zhruba 400 milionů korun ročně, kterou by ministerstvo školství mohlo získat,“ připojil.

Sociálnědemokratický šéf resortu tu mimo jiné hraje kartou církevních restitucí. Podle zdůvodnění návrhu díky nim církve získaly dost peněz na to, aby si mohly provoz škol dotovat samy.

Stát ročně posílá do soukromých a církevních škol zhruba čtyři miliardy korun. Většina částky – 90 procent – jde na platy pedagogů, zbylých deset procent tvoří provozní dotace. Právě tu by chtěl teď ministr školství odbourat. Soukromým školám už od 1. září 2015, těm církevním o rok později. Sociálnědemokratický šéf resortu tu mimo jiné hraje kartou církevních restitucí. Podle zdůvodnění návrhu díky nim církve získaly dost peněz na to, aby si mohly provoz škol dotovat samy.

Bělobrádek: Stát dostane do těžkých potíží školy neziskovek

Proti novele zákona se už ozval šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Varuje před tím, že některé školy může tato novinka uvrhnout do existenčních potíží a chce změnu zařadit na koaliční jednání. „Problém je v tom, že u některých soukromých škol jsou to často neziskovky, které je provozují,“ prohlásil.

Chládek se snažil před novináři problém mírnit. „Prostor pro diskusi tu je. Mluvil jsem jak se zástupci soukromých škol, tak se zástupci církví. Jsme domluveni na dalším jednání. Přizval jsem je i ke kulatému stolu, který bude připravovat změnu,“ zmínil.

Jako příklad Bělobrádek zmínil základní a praktickou školu Svítání pro děti s mentálním a kombinovaným postižením, kterou v Pardubicích provozuje obecně prospěšná společnost. Dlouholetou ředitelkou této školy je místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. „Takovéto organizace se mohou dostat do těžkých potíží. Nahrazují síť, kterou neumí stát zajistit. Navíc jsou ještě levnější,“ uvedl.

Chládek se snažil před novináři problém mírnit. „Prostor pro diskusi tu je. Mluvil jsem jak se zástupci soukromých škol, tak se zástupci církví. Jsme domluveni na dalším jednání. Přizval jsem je i ke kulatému stolu, který bude připravovat změnu,“ zmínil. „V žádném případě nechceme postihovat školy, které se starají třeba o zdravotně postižené děti. Ale musí nám jasně ukázat, kolik takových škol je, kolik dětí v tom systému je. A samozřejmě ta debata je zcela otevřená,“ dodal.

Připomínky přes prázdniny. A jen během pěti pracovních dní

Kritici ministrova návrhu – například Jan Kubalčík z Konzervativní strany – poukazují ovšem už na podivné načasování projednávání návrhu. Resort ho poslal do připomínkového řízení na začátku prázdnin, kdy se rodiče obtížněji zmobilizují k odporu. A pro jistotu ho zkrátil jen na pět pracovních dní. „Toto omezení spolu s načasováním ukazuje na snahu vyhnout se oprávněným námitkám rodičovské veřejnosti a rodiny i školy, kterých se to týká, postavit před hotovou věc,“ zmínil.

„To by byl ten stát hloupý, kdyby platil takovou školu, která vyrábí další nezaměstnané,“ uzavřel ministr školství.

Protože změna pravidel pro financování soukromých a církevních škol, Chládek prostoru pro výhrady ale neunikne. Po koaliční úrovni se normou bude zabývat vláda jako celek, pak půjde předloha do sněmovny, kdy ji bude moci připomínkovat i opozice. Podle ministra školství je důležité vše sladit se změnou systému financování regionálního školství. Důležitým kritérium bude uplatnění absolventů na trhu práce.

„A tady si myslím, že i soukromé školy, které budou mít tyto obory, můžou být podpořeny ze strany státu více. Ale pokud to bude škola a bude zřizovatel kdokoli a bude to obor, kde téměř sto procent studentů končí na úřadu práce, tak ať se na mě nikdo nezlobí, ale to by byl ten stát hloupý, kdyby platil takovou školu, která vyrábí další nezaměstnané,“ uzavřel ministr školství.