1

Vědecké průlomy roku? Lidové hlasování vyhrálo Pluto

Témata: ,

Návštěva Pluta, triky genových inženýrů ale i vakcína proti ebole. To jsou počiny na poli vědy, které vzbudily největší pozornost.

Pařížská konference a pravěký indián

Konec roku s sebou nese bilancování a zákonitě i show v podobě vyhlašování výsledků nejrůznější ch anket. Výsledky někdy vzbuzují rozpaky. Německá kancléřka Angela Merkelová je podle časopisu Time „osobností roku“, i když jí mnozí obyvatelé Evropy nemohou přijít na jméno. Čtenáři cyklistického webu Cyclingnews zvolili nejlepším závodníkem Petera Sagana, i když toho slovenský matador – s výjimkou světového šampionátu – mnoho nevyhrál a třeba v etapách Tour de France 2015 byl „věčně druhý“. Do této plejády „podivných vítězství“ se řadí i fakt, že britský vědecký týdeník Nature dosadil na první místo mezi vědeckými událostmi roku pařížskou Klimatickou konferenci. Reálnost naplnění jejích závěrů vzbuzuje v početné obci odborníků vážné pochyby. O tom, že Klimatickou konferenci v Paříži považují mnozí spíše za politický akt než vědecký počin, svědčí i skutečnost, že ji americký konkurent britského Nature – vědecký týdeník Science – mezi desítkou „průlomů roku 2015“ vůbec neuvádí.

Co se tedy odehrálo ve vědě v roce 2015 a bylo to tak důležité, že si to zaslouží naši pozornost? Hodně záleží na tom, z jakého zorného úhlu budeme vědeckou scénu sledovat. Například americký Science zařadil do desítky průlomů roku přečtení kompletní dědičné informace „muže z Kennewicku“, i když Nobelova cena autory tohoto počinu zcela jistě nečeká. Devět tisíciletí stará kostra nalezená v roce 1996 na březích řeky Columbia dvěma školáky ale Ameriku, a speciálně obyvatelé Spojených států, zajímá, protože jim nabízí jednu z mála odpovědí na věčnou otázku: „Kdo jsme a odkud pocházíme?“

Muž Kennewicku patřil k dávným původním obyvatelům Nového světa, ale jako typický indián rozhodně nevypadal. Objevily se dokonce spekulace, že může jít o potomka evropských pravěkých lovců, kteří přešli v ledových dobách do Ameriky z Pyrenejského poloostrova po zamrzlé hladině Atlantiku. Analýzy DNA ale ukázaly, že muž z Kennewicku je geneticky indián od malíčku nohy po špičku nosu. Odpověď na otázku, kdo je v Americe „doma“ a kdo je „přistěhovalec“, se díky tomu nemění a s tím ani snahy zpětně rehabilitovat indiány za diskriminaci v minulých staletích. Rudoši přišli na americký kontinent dřív než běloši a ti jim jejich domovinu až dodatečně zcizili. Problém, který řadový Evropan vnímá nejspíš jen prizmatem románů Karla Maye, má pro obyvatele Ameriky evidentně vrcholnou prioritu.

Ebola a genové inženýrství

Není to tak dávno, co se Evropa třásla před Ebolou. Přesto se vakcína proti této chorobě nedostala na první příčky průlomů roku 2015 ani v Nature ani v Science. A to navzdory zprávám, že se v Libérii objevily nové případy této choroby a hlášeny jsou i nové oběti. Nature zařadil vakcínu na čtvrté místo a Science dokonce až na šesté. Snad proto, že z USA je to do Libérie ještě dál než z Evropy.

Čelní pozice – první v Science a třetí v Nature – se dostalo technice genového inženýrství označované jako CRISPR-Cas9. Svět o ní hovoří především v souvislosti s experimenty čínských vědců, kteří odzkoušeli „přepisování“ dědičné informace v lidských embryích. Použili defektní zárodky neschopné zdárného vývoje a z výsledků pokusů vyvodili jednoznačný závěr: Zkoušet tenhle postup naostro na embryích, z kterých by se narodily děti, je předčasné a krajně nezodpovědné. Technika CRISPR-Cas9 není pro tento účel dostatečně spolehlivá. Výzkum by měl běžet dál, protože slibuje lidstvu kromě jiného i úspěch v boji s HIV a dalšími nebezpečnými viry, nebo s rakovinou. Zásahy do dědičné informace lidských embryí by se měly prozatím zakázat.

Přestože nikdo nechce pomocí techniky CRISPR-Cas9 vyrábět vylepšené lidi, diskuse na toto téma nekončí. Ve vřavě, která ji provází, zanikají hlasy varující před jiným způsobem uplatnění techniky CRISPR-Cas9. Američtí vědci s její pomocí realizovali tzv. gene drive. Metoda, která si vysloužila název mutagenní řetězová reakce, umožňuje, aby se vloha vnesená do dědičné informace šířila následujícími generacemi jako požár pampou. Pokud bude na začátku vnesen do populace na každých sto normálních jedinců jediný nositel uměle připravené vlohy, po deseti generacích už budeme jedince bez umělé vlohy hledat jen těžko. Celá populace se „přepíše“ novou vlohou. Tropičtí komáři přenášející žlutou zimnici, malárii, horečku dengue nebo nově se po světě šířící zika virus stihnou deset generací během jediného roku. V USA a v Británii už připravili komáry, kteří dokážou řetězovou reakcí šířit vlohy pro odolnost k malárii nebo pro neplodnost samiček.

„Nechystáme se je vypustit do přírody už napřesrok,“ ubezpečují vědci, kteří zatím experimentují s gene drive v laboratořích vrcholně zabezpečených proti úniku organismů s pozměněnou dědičnou informací do životního prostředí.

Šípkové Růženky

Relativně nekontroverzní je další „průlom roku“ shodně oceněný jako druhý v Nature i v Science – let sondy New Horizons k planetce Pluto. Tým projektu New Horizons se postaral o svých „pět minut slávy“ i rozsáhlou propagační kampaní na sociálních sítích, jejichž prostřednictvím nasbírala mise k Plutu nejvíce hlasů mezi čtenáři webových stráněk časopisu Science a dostala se tak s velkým náskokem na první místo v „lidovém hlasování“ o nejdůležitější vědecký počin roku.

Je ale docela pravděpodobné, že ty nejvýznamnější objevy roku 2015 mezi vyhlášenými „průlomy“ vůbec nefigurují. Často jsou až zpětně odhaleny jako přelomové objevy, které ve své době velkou pozornost nevzbudily. Mnohé významné práce jsou vnímány jako nezajímavé a průměrné po dlouhá desetiletí. Jsou to jakési „Šípkové Růženky“ mezi vědeckými publikacemi. Když pak dostane taková „spící“ práce „budící polibek“ rozvojem vědy, procitá k nebývale čilému „životu“.

Například slavná práce tria Einsteina, Podolsky, Rosen z roku 1935, nadchla vědeckou komunitu až v roce 1994. K nejdéle dřímajícím „Šípkovým Růženkám“ patří studie slavného statistika Karla Pearsona z roku 1901, která se dočkala vřelého přijetí až v roce 2002. A tak by mě samozřejmě moc zajímalo, která z letošních vědeckých „Šípkových Růženek“ je předurčena k slavnému probuzení. Určitě bych si ty vědecké práce přečetl s větším zájmem než proklamace politiků z pařížské konference o klimatických změnách.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.