Maturita z matematiky je jen parodií na kritické myšlení

Vystudoval jsem roku 1985 matfyz na UK, učím matematiku na SŠ, před tím jsem dělal 25 let v soukromých firmách na pozicích informatik a ekonom. Uznáte, že jsem asi poslední, který by proti matematice něco měl. Přesto diskuse a články na povinnou maturitu z matematiky raději už ani nečtu a čekám, až bude na ministerstvo zvolen nějaký osvícený ministr.

Protože to není maturita z myšlení, jak ji nazývá paní Zlámalová, ale pouhá parodie na kritické myšlení. Totéž platí o přijímačkách na SŠ. Proč?

Začnu přijímačkami:

• 33 hodnocených otázek (příkladů 17, ale mají více podotázek) na 60 minut, bez kalkulačky a tabulek   
• Zadání 9 stránek A4, výsledky nutné přepisovat (včetně postupu u některých příkladů) do záznamového archu – další časová ztráta
• K tomu stres.
• Myslíte, že testujeme myšlení nebo rychlost ve stresu ze sebe sypat nacvičené algoritmy, k čemuž již výuka matematiky na ZŠ i na SŠ logicky směřuje?
• Objevování krásy matematiky a myšlení se u studentů povětšinou vytratilo, zůstaly jen negativní pocity

Maturita:

• Pro učňák i elitní gympl stejná, byť má gympl až dvojnásobnou dotaci výuky (tedy mnohem více možnosti procvičovat), nemluvě o příbuzných předmětech jako je fyzika atd. – demotivační pro gympl (trapně lehké, přesto se chtějí ústavně soudit, čímž se parodie završuje a vy tomu ještě v článku tleskáte – že mají dnes o jednu zkoušku proti SOŠ méně (praktická maturita), to jim nevadí, to se nesoudí)
• ubude kvůli maturitě z ČJ a z matiky maturita na úkor odborných předmětů? To pak budeme mít vyučené, kteří znají logaritmickou rovnici, ale neumí své řemeslo?
• 15 stránek A4, 37 příkladů (s tabulkami a kalkulačkou) na 105 minut (úloh 26, ale opět samostatně hodnocené podotázky), opět záznamový arch beroucí čas, opět nervozita a stres k tomu

Pochopitelně se toho dá napsat mnohem více, taky jsem to násobně krát publikoval v článcích na České škole. Už to nedělám, je to nyní marné. Tím neříkám, že mám nutně ve všem pravdu, ale těmi argumenty se při rozhodování nikdo nezajímá.

Školství je rozhodování bez analýz, jen podle dojmů. A školství se tak zahlcuje byrokracií, takový návod pro zadavatele maturity (pouhého zadavatele!, ne hodnotitele) už má desítky stran, i o tom, jakou podrážku mají mít jeho boty při zadávání (to není vtip) – jakou myslíte? Vždyť co se po 6 letech jednotné státní maturity zlepšilo ve výsledcích vzdělání maturantů?

Lidský přístup k této kdysi památeční zkoušce se vytratil, u studentů zůstalo jen zhnusení se snahou co nejrychleji na ni zapomenout (to říkají moji premianti). Stojí to přes 100 milionů, ale co přinesla? Vidíte opravdu zlepšení něčeho krom zisku Cermatu a dalších společností na tento byznys nabalených?

Například po 6 letech chybějící zpětná vazba pro učitelé o úspěšnosti maturantů – co jim šlo, co ne atd., učitel maturanta učí, ale nehodnotí, nedozví se krom známky nic, co mu šlo, co nešlo – pochopitelně mluvím o anonymizovaných datech, aby se dalo zkoumat, co obecně jde a co ne (i když to jako učitel pochopitelně na malém vzorku vím).

Jediní, kdo profitují z celého systému, jsou organizátoři kurzů k doučování a připravování se na matematiku. Tím se myšlení nezlepší, jen krátkodobé nabiflování algoritmů s nulovou dlouhodobou účinnosti dopadu na myšlení.